Téma týdne: Jsem skvělá lhářka

Abyste si nemyslely, že tu bude řeč o cizích lžích, dovolím si  na úvod uvést jednu svou vlastní. Tedy ne že by v mém životě byla jen jedna, v mládí jsem se natropila hloupostí až až. Tuhle jsem však považovala za zásadní, alespoň donedávna, kdy vlastně byla oficiálně schválená.

Je to už nějaká řádka let. Tehdy jsem byla ještě hodně mladá a prošla jsem si prvními zkušenostmi s prací. Nechtěla jsem být fluktuantka, ale zkrátka nikde se mi nepodařilo příliš dlouho zakořenit. A když jsem narazila na práci, která se mi opravdu líbila, oznámili mi, že mě nepřijmou, protože nikde nevydržím moc dlouho. Tehdy jsem si uvědomila, jak se věci mají. A protože jsem už chtěla příště jít najisto, upravila jsem si životopis. Některé firmy jsem spojila do jednoho bodu a napsala jsem shrnující větu: Práce asistentky. Jiné firmy jsem pro jistotu nejmenovala vůbec, protože se neslučovaly s tím, co jsem chtěla dělat.

Nic jsem si nevymyslela, jen jsem zredukovala své zkušenosti a vypíchla to, co umím a chci do budoucna vykonávat. A vyšlo to! Roky jsem si to pamatovala a tajila, pak jsem na to ve stínu nových životních cest skoro zapomněla. Nedávno se mi to znovu vybavilo, když v televizi odbornice na personalistiku radila, aby lidé, kteří mají hojnou pracovní minulost, vypíchli to, co se pro jejich novou pozici hodí, a apelovala na to, že v životopise opravdu nemusí být všechno! Koho by také zajímalo, že jste dělala dva měsíce barmanku, protože jste potřebovala peníze, když se celý život zabýváte psaním, že? A tak se má lež vlastně stala oficiálně schválená odborníkem a mě významným způsobem posunula kupředu.

Když jsem ale ve víře, že okolí bude mlžit, pokud se ptám na záporné vlastnosti, zjišťovala, jakých lží jsou ženy schopné, vybrala jsem jednu, kterou bych sama nedokázala, a přesto věřím, že její aktérka věděla, co dělá. Romana měla vcelku pohodové manželství. Až na běžné problémy se mu nedalo prakticky nic vytknout. Jednou se ale náhodně seznámila s příjemným mužem. Bylo to takové nevinné, byl zadaný, a tak se slepě domnívala, že mohou být přátelé. My ostatní jistě víme, že tohle je možné jen ve výjimečných případech.

Jednoho dne, asi po půl roce, se to zvrtlo a Romana se ocitla v Pavlově posteli. Už si ani pořádně nevzpomíná, jak k tomu došlo. Bohužel se tenhle přešlap neobešel bez následků. Kvůli nedůslednosti otěhotněla. Co teď? Nedovedla si představit, že všechno zničí. Ani Pavel nechtěl opustit svou ženu, a tak po dlouhém zvažování došlo na potrat. Je to už deset let, ale stále s tím žije. Manžel nic netuší. Vztah s Pavlem ihned ukončila. Dodnes ale cítí vinu za to, že zabila dítě. Nikdy by ovšem manželovi nepřiznala, že se něco takového stalo. Je smířená s tím, že si tíhu viny ponese s sebou až do hrobu, ale dodnes si myslí, že udělala správnou věc.

I takové věci se stávají. Máte nějakou lež ukrytou v Pandořině skříňce? Skutečnost, která vám prošla, ať už jste to plánovala, nebo ne? Pojďte se nám svěřit, ulevit si a ještě za to vyinkasovat 500 korun. Vyhlašujeme hitparádu lží, které mají tzv. dlouhé nohy, ale ve svém důsledku byly správné.