Hlavní obsah

Téma týdne: Nestaňte se otrokem svého dítěte!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Švagrová svoje dítě velmi rozmazlovala

Téma týdne: Jak (ne)vychovávám dítě. Představy o výchově se u každého z nás liší. Jak nakonec vypadá skutečnost? Jak s rodinou zacvičí puberta dítěte? Zvrtla se v něčem vaše výchova? Své příběhy pište stejně jako čtenářka Petra na info@prozeny.cz a staňte se honorovanou posilou našeho týmu.

Článek

Když mi bylo 20 let, tak jsem čekala svou prvorozenou dceru. Byla jsem plná očekávání, představovala jsem si, jak krásné to bude, až se miminko narodí, jak z něho vychovám skvělého člověka.

Budu přísná, ale vychovávat ho budu s láskou, to jsem věděla určitě. V té době měla švagrová již 6letého syna a já se jen divila, co všechno si tak malé dítě může dovolit ke svým rodičům a že jim to vůbec nevadí. Kolem něho se zkrátka točil svět a mně se z toho dělalo opravdu špatně. Abyste si nemyslely, že jsem moc kritická, tak vám ráda uvedu několik příkladů, jak krásně se někdo může stát doslova otrokem svého dítěte.

Synovec byl velmi závislý na své matce, nikde nemohla být bez něj, jinak spustil hysterický záchvat. Místo toho, aby si vybojovala aspoň špetku soukromí, chodila s ním opravdu všude, návštěva ženského lékaře také nebyla výjimkou.

Pokud byli někde na návštěvě, třeba u nás, a byly tam i jiné děti, museli jsme sedět v pokoji, protože malý závislák si opět vybojoval přítomnost své matky, takže jsme si ani nemohli pořádně popovídat. Bylo normální, že nám synovec skákal do řeči a švagrová místo toho, aby ho okřikla, že dospělým se do řeči neskáče, se mu věnovala dál, jako by se nic nedělo. Ano, když se to stane jednou, to každý pochopí, ale já byla po hodině návštěvy opravdu vyčerpaná...

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Na svoji dceru jsem přísná

Možná se vám bude zdát neuvěřitelné, že si šestiletý kluk neumí utřít zadeček po vykonání potřeby, mě to však u synovce nepřekvapilo. Nikdy nebyl na hlídání u některé z babiček, prostě mamánek jak vyšitý.

Jednou se stalo, že jsme byli u švagrové na návštěvě a dotyčné dítě mě zničehonic koplo do nohy, což mě maximálně vytočilo, a tak jsem to milému dítku poprvé vysvětlila slovy, že se to dospělým nedělá, a pokud se to bude opakovat, tak ho kopnu také! Bohužel to nepomohlo, a tak jsem mu přiměřeně jeho věku kopanec oplatila, synovec začal vřískat, jako by ho někdo na nože bral, no to si nedovedete představit, jak jsem to od švagrové schytala...

A tak se mi nedivte, že opravdu nemusím rozmazlené děti a že mé přesvědčení vychovat dceru přísně bylo oprávněné. Samozřejmě že teorie se od praxe někdy opravdu dost liší, a tak i mě čekalo nemilé probuzení. Já se snažila být přísná, ale bohužel můj manžel (švagrová je jeho sestra) měl prostě ze své rodiny zažité jiné modely, a tak to bylo opravdu dost těžké.

Nedokázal nikdy pochopit, jak můžu tomu malému, milému, prostě šíleně roztomilému stvoření, které on mimochodem vídával na rozdíl ode mě kvůli svému zaměstnání minimálně, plácnout jednu po zadečku, zvýšit hlas aj. Byl to boj a je dodnes. Bylo to u nás vždy trochu jiné než v jiných rodinách, já byla ta přísná, manžel mírný jako beránek. Dnes už je to manžel bývalý, ale naše názory na výchovu se nezměnily. A co na to naše dcera? Se svým otcem si může dělat, co chce, ten jí zbaští všechno, a o mně ví, že jsem tvrdá jako skála, a přesto že ji hodně miluji.

A jak je to u vás doma? Máte s partnerem rozdílné názory na výchovu, které značně ovlivňují chování vašich dětí? Jak tohle doma řešíte? Opakujete chyby svých rodičů? Vaše příběhy týkající se výchovy dětí pište na info@prozeny.cz, kde na tři z vás čeká honorář 500 korun.

ynezorPumanzeSaNyknalC