Hlavní obsah

Téma týdne: Neustále není doma

Foto: Thinkstock

Loučení patří k mému životu

Není doma o výročí. Není doma ani o Vánocích. Tak kdy vlastně? Dá se to spočítat na prstech jedné ruky! Takový „vztah“ si zaslouží být v našem Tématu týdne. Napište nám o soužití s partnerem, kterého vidíte jen sporadicky, a vyhrajte 500 korun!

Článek

Třiatřicetiletá Mirka žije již osmým rokem v partnerství, kterého si všeho všudy užila jen několik měsíců. Jestli vůbec. Radši to prý ani nepočítá.

Vánoční dárky mu schovávám

„Když jsme spolu začínali, byl partner zaměstnaný v jedné automobilce. A to byly ty časy, kdy jsme se vídali nejvíc. Chtěl se totiž osamostatnit a založit svoji firmu. Plán si splnil a dokonce mě ve společnosti zaměstnal. Montáže se ale čím dál více zaměřovaly na zahraniční zakázky, takže se náš život začal měnit. On byl třeba tři měsíce v Dánsku, ze kterého si odskočil na víkend domů, ale hned zase odjel zpět s plánem spojit to s dalším ,kšeftem‘ – v Německu. Zprvu mi to vadilo, ale dá se na to zvyknout. Fakt je, že nikdy nevím, jestli stihne být doma na Vánoce, nemohu počítat s tím, že se uvidíme, když mám narozeniny, je výročí naší svatby nebo při dalších významných událostech. Když se náhodou dostaví, jsem pochopitelně ráda, ale už jsem se odnaučila doufat, čekat a pak být zklamaná,“ vypráví.

Sama si musím vystačit

„Někdo by se možná mohl ptát, proč s ním teda jsem, když vůbec není doma? Miluju ho. Je to muž mého života. Nedokážu si představit, že bych tu pro něj nebyla, nepracovala, neexistovala. A kromě toho to není tak hrozné. V době, kdy je na cestách, spolu neustále komunikujeme, jednak kvůli firemním záležitostem, ale samozřejmě i soukromě. Dnes díky Skypu nebo ICQ, webkameře, e-mailu atd. to není problém. Známí i kamarádi dřív sice byli mezi prvními, za kým jsem chodila, když se mi rozbilo auto nebo hrozily nějaké opravy v domácnosti, ale spoustu věcí jsem nyní schopná zařídit si sama bez pomoci. To znamená, že se dokonce i vrtačka stala mým kamarádem,“ směje se. „Co si člověk sám neudělá, to zkrátka nemá.“

Foto: Thinkstock

Bližší kontakt mi někdy chybí...

Sex? Dá se bez něj žít!

Odloučení psychické je jedna věc, ale co to fyzické? Jak se dá přežít bez dlouhodobějšího kontaktu? „Člověk si zvykne,“ míní Mirka. „Zase nemusím brát antikoncepci, protože se mi opravdu nevyplatí. Sice se už cítím na rodinu, ale spíš tak nějak čekám, až se s partnerem společně dohodneme, že svou práci usměrní nebo přesedlá na jiný obor. Oba teď pracujeme na tom, aby byl zastupitelný, a tím i dostupný pro rodinný život. A sex? Komu by čas od času nechyběl? Na touhu mám ale jednoduchý recept: Studenou sprchu!“

Mirka již takhle „funguje“ 8 let. A co vy? Prožíváte to samé? Znáte ten pocit, když je partner neustále na cestách? Jak trávíte volný čas? Napište nám na info@prozeny.cz o životě ve stylu „napůl s partnerem, napůl sama“. Tři z vás vyhrají 500 korun!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama