Hlavní obsah

Téma týdne: Svého prince jsem poznala v padesáti!

Foto: shutterstock.com

I po padesátce je láska krásná

Tolik let v manželství a všechno je mávnutím proutku pryč. Jen stěží si člověk pomyslí, že by ho v životě čekalo ještě nějaké štěstí, natož vysněná láska. Věřte, že v internetových seznamkách věk nehraje roli. Své o tom by mohla vyprávět Eva, která nám poslala svůj příběh.

Článek

Po třicetiletém manželství najednou konec. Mladší žena zvítězila. Já zůstala se starostmi a se spoustou nezodpovězených otázek. Existenční potíže, doma dospělý syn, který po odchodu otce se začal chovat jako nezodpovědné dítě, můj nemocný táta…

Bylo toho nad hlavu. Já se rozhodla, že muže již ve svém životě nechci. A tak jsem si vychutnávala výlety a dovolené s přítelkyněmi, chodila tancovat, začala psát povídky a obohatila svůj život docela jinak než nošením igelitek s nákupem a postáváním u sporáku. Zjistila jsem, že to jde.

Přiznám se, některé večery mi bylo smutno. Snad proto jsem sedla k PC a listovala inzeráty. Jen tak jsem četla a vlastně jsem si snad brala inspiraci. Nakonec jsem se přihlásila, dala inzerát bez fota. Druhý den jsem ve zprávě měla několik růží a strohý pozdrav s pozváním na kávu. Odpověděla jsem, schůzku přijala. Byla jsem zvědavá. Najednou jsem prožívala pocity, které zažívají školačky.

Schůzka v kavárně. Opatrně jsem otvírala dveře, netušila, zda se poznáme. Muž, který stál takřka u dveří, mi šel hned vstříc. Nebyl čas na nervozitu. Povídali jsem si u kávy dlouho. Naše hovory se staly každodenními, ale ne osobně, nýbrž přes internet.

Takto probíhala naše internetová láska několik měsíců. Byla i krátká setkání. Ale – co dál? Dělily nás kilometry a časově náročná práce. Věděla jsem, že tohle není to, co bych měla v životě zažít. Rozumem jsem známost ukončila.

Pak nemoc nad tátou vyhrála. A doma syn, který trpěl depresemi. Období vánočních svátků bylo náročné. Opět jsem dostala chuť sednout k seznamce na netu.

První inzerát, který jsem četla, mě natolik zaujal, že jsem neváhala s odpovědí. Co ten člověk vlastně chce? A tak jsem napsala: „Máš-li pocit, že si máme co říct, napiš.“ Za tři dny jsme měli první schůzku. Nikdy bych si nepozvala cizího muže na kávu domů. Tentokrát jsem to udělala.

Když jsem otevřela dveře příchozímu, měla jsem pocit, že se známe…  Následovaly další schůzky, společné kino, bruslení na rybníku, výlety, v létě první dlouhá dovolená. Jsem prosím zamilovaná. Láska po padesátce. Bože, jak ta chutná! Vážím si každé chvíle, kterou spolu prožíváme, plánujeme společné bydlení a třetí třetinu našeho života. Někdy myslím, že se mi ten človíček jen zdá. Ne, nezdá.

Byla to náhoda, nebo to tak mělo být? To si mohu jen domýšlet. Jedno je jisté – láska přes internet existuje a funguje.

Už v pondělí startuje nové Téma týdne, které zní: Okradla mě vlastní rodina. Stalo se vám, že vás příbuzní připravili o majetek? Máte rodinné neshody? Přišli jste kvůli rodinným svárům o něco cenného? Čekáme na vaše příběhy na adrese info@prozeny.cz, možná právě vy vyhrajete 500 korun!

ynezorPumanzeSaNyknalC