Hlavní obsah

Uprostřed bytu postavili kruhovou amébu. Uvnitř je sprchový kout i skříň!

Foto: Filip Šlapal, Marek Pavala (14x)

Hlavní obytný prostor s prosklením na terasu vznikl spojením dvou původně sousedních pokojů, u okna je stojací lampa Wo-Tum-Bu od Ingo Maurera (od 24 428 Kč, design-light)

Byt pro pětičlennou rodinu velký 118 metrů čtverečních se nachází v domě z dvacátých let v pražských Holešovicích. Vznikl propojením dvou samostatných jednotek a připojením části veřejné chodby.

Článek

Manželé žili v holešovickém bytě již od roku 2001, ale s rozrůstající se rodinou vyvstal klasický požadavek na větší byt, další místnosti a více úložných prostor. „Nabízela se možnost odkupu vedlejších nebytových prostor, ale potřebovali jsme odborníka, který by navrhl smysluplně fungující dispozice,“ vzpomíná majitelka bytu.

Jelikož majitelé znali práci architektky Daniely Polubědovové a líbila se jim, oslovili se svými požadavky právě ji. „Představili jsme architektce naši vizi, která se týkala hlavně toho, jaké místnosti by v nově vzniklém prostoru měly být, projekci dispozice jsme ale nechali plně na ní,“ říká majitelka.

Radikální rekonstrukce

Rekonstrukce byla podle slov architektky poměrně radikální. „Připojením sousedního ateliéru a části veřejné chodby bylo možné vytvořit dispozici se samostatnými ložnicemi pro děti a rodiče s vlastním sociálním vybavením, poměrně velkou společnou obytnou místnost s kuchyní, malou pracovnu, šatnu i prádelnu,“ vysvětluje Daniela Polubědovová.

Bylo však nutné zcela změnit princip rozvržení jednotlivých místností. Velký obytný prostor s novým prosklením na terasu vznikl spojením dvou sousedních pokojů, ložnice rodičů s vlastní koupelnou a šatnou je v místech bývalého ateliéru, ložnice dětí v místech původní kuchyně. Centrální komunikační prostor vznikl propojením obytného prostoru s částí veřejné chodby. Z této haly je přístup do všech jednotlivých zón bytu.

Foto: Archiv architektky

V kuchyni s jídelnou stojí stůl Guéridon značky Vitra, jehož autorem je Jean Prouve, jídelní židle jsou klasické Eames Plastic DSW od Vitry (10 759, Konsepti)

Améba v centru dění

Středobodem celého prostoru je améba, což je z jedné strany koupelna a z druhé šatní skříň, která slouží jako sklad všeho možného včetně domácího minibaru. S návrhem zvláštní místnosti, která je svým nepravidelným půdorysným tvarem inspirovaná stejnojmenným primitivním organismem, přišla architektka už v první fázi projektování.

Foto: Archiv architektky

Přirozeným oddělením a zároveň propojením hlavní obytné místnosti s dalšími částmi bytu je organická améba opláštěná černým vlnitým plechem

„Měli jsme na výběr tři návrhy řešení obývací místnosti, ale nápad s amébou u nás vyhrál hned při prvním sezení. Zcela přirozeně odděluje a zároveň propojuje společné obývací místnosti se vstupní částí bytu, šatnou, chodbou, pracovnou a technickou místností. Její vnitřní i vnější barvu a materiál na opláštění jsme řešili během realizace a finalizace projektu. Ve hře bylo dřevo, sklo i černý vlnitý plech, který nakonec zvítězil. Oblíbily si ji i děti, které moc rády běhají dokola a na vlnitý plech přitom ,hrají' prsty,“ říká majitelka bytu.

Foto: Archiv architektky

Uvnitř améby se skrývá z jedné strany koupelna a z druhé strany skříň, která slouží jako sklad všeho možného včetně domácího minibaru

Odhalené a přiznané konstrukce

Procesem rekonstrukce se postupně odhalovaly původní stavební konstrukce, které architektku i majitele svým charakterem oslovily, proto je nechali zaznít téměř v původní podobě a opatřili je jen různými barevnými nátěry. Ani trámový betonový strop nebyl v původním stavebním záměru zamýšlen jako pohledový, ale jeho odhalením a natřením jasně bílou barvou získal prostor lehkost i větší světlou výšku.

Foto: Archiv architektky

Díky důmyslné úpravě dispozic vznikl prostor i pro malou pracovnu a technickou místnost s pračkou a sušičkou. Na pracovním stole stojí lampička Edison The Petit (1 690 Kč, Fatboy)

V duchu starého odhaleného pohledového zdiva byly postaveny i nové příčky, zůstaly rovněž neomítnuté, pouze natřené barvou. Jasně žlutý nátěr evokující sluneční svit dostalo i staré cihlové zdivo klasického světlíku, do něhož je výhled z malé pracovny.

Do místností, které jsou situovány do prostoru původní veřejné chodby, proniká denní světlo transparentními skleněnými příčkami, jimiž jsou mezi sebou vzájemně odděleny i uzavřeny. Skla polepili fóliemi s motivem pampeliškového chmýří, který byl navržen konkrétně pro tento prostor a objevuje se i na kuchyňských dvířkách.

Foto: Archiv architektky

Do všech prostor proudí denní světlo i díky skleněným příčkám, použili na ně architektčiny oblíbené fólie. Speciálně pro tento prostor navrhli motiv pampeliškového chmýří, který se opakuje i v kuchyni

Co říkáte netradičnímu bytu? Líbí se vám améba uprostřed obýváku?

ynezorPumanzeSaNyknalC