Hlavní obsah

Válka tchyní: Jak skoncovat s nekonečnými hádkami babiček o blaho vnoučete?

Foto: Goran Bogicevic, Shutterstock.com

S tchyněmi je to někdy těžké. Jana dosud patřila mezi ty šťastné ženy, které si na svou ani manželovu matku nemohly stěžovat. Vše se ale změnilo poté, co na svět přivedla dítě. Z doposud nekonfliktních maminek se staly fúrie, mezi nimiž se rozhořela válka.

Článek

Jana (32) vždy říkala, že je až zázrak, jak skvěle vychází nejen se svou matkou, ale i s maminkou svého muže. A navíc to dobře fungovalo i mezi oběma ženami. „Ne že by byly nějaké super kamarádky, ale když se u nás sešly na nějaké oslavě, na Vánoce a podobně, byly úplně v pohodě. Povídaly si, smály se spolu, žádný sebemenší náznak neshod,“ vzpomíná Jana.

Tahle idylka skončila zhruba před rokem, kdy se Janě a jejímu muži narodila dcerka Laura.

Válka tchyní

S příchodem miminka spolu ty dvě začaly otevřeně bojovat. „Pozvat je společně na návštěvu je průšvih. Zcela nepokrytě se dohadují, která bude Laurinku chovat, která ji nakrmí, přebalí, kdo na procházce poveze kočárek a podobně,“ líčí Jana. Někdy se prý vyloženě pohádají, protože si mají neustále potřebu radit a obviňovat se. „To je samé ‚takhle ji nedrž, křivíš jí zádíčka‘, ‚tohle tričko jsi jí koupila ty, je to samá umělotina, akorát bude mít vyrážku‘,“ vypráví Jana.

V klidu to ale není ani ve chvílích, kdy je u vnučky na návštěvě jen jedna. „Obě na sebe v nepřítomnosti té druhé vždycky útočí. Předhánějí se, která mi s malou víc pomáhá, která jí toho víc koupí, poukazují na nedostatky té druhé,“ popisuje Jana.

Ona i manžel jsou z toho už unavení a otrávení. Chvíle s babičkami si vlastně ani neužívají, je to pro ně jen stres.

Známé teritorium

Říkáte si, jak je možné, že se dvě vcelku rozumné ženy mohou během okamžiku proměnit v nesnesitelné tchyně? Bohužel celkem snadno.

Narození miminka a chvíle, kdy se z ženy stane babička, je emočně velmi náročná. Je to štěstí, které s ní však může pořádně zamávat. Navíc je to situace, kterou každá tchyně (matka) dobře zná – jen z jiné pozice. „Podle mě se ženám v tento moment znovu aktivují mateřské pudy, které jim mohou zastínit zdravý úsudek,“ říká vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Nejhorší na tom je, že si babičky často myslí, že toho o mateřství a výchově dětí vědí nejvíc. „Většina babiček si přece zažila roli, kdy vychovávala dítě. Je to něco, co dobře zná, v čem může cítit svou velkou sílu, jistotu. A tak se může stát, že co nejvíce svých zkušeností bude chtít předat mladému páru. A pokud se sejdou dvě takto silné osobnosti babiček, může z toho vzniknout konflikt,“ potvrzuje terapeutka osobního rozvoje Klára Gelnarová.

Foto: SpeedKingz, Shutterstock.com

Nápor babičkovského dobra může být pro čerstvou maminku k nevydržení

Paradoxně spíš škodí

Obě babičky (ač se vám to nemusí zdát) se vlastně snaží svým dětem (novopečeným rodičům) pomoci, ale ve výsledku jim život komplikují a ztěžují. „Obzvlášť třeba ve chvíli, kdy se žena necítí po porodu ještě moc dobře nebo si je v mnoha směrech ve své nové roli nejistá. Konflikty ji pak ještě více přitěžují a je pro ni mnohem těžší být klidnou a vyrovnanou mámou,“ říká Lenka Černá.

A negativně to samozřejmě ovlivňuje i samotný vztah Jany a jejího manžela. „Pár může být z neustálých hádek vyčerpaný a tohle napětí se může přenést i do jejich partnerského vztahu,“ varuje Klára Gelnarová. Jen si to představte: oba jsou unavení už jen z rodičovství, k tomu otrávení z rozhádaných tchyní. Jsou nervózní, podráždění, hůř ovládají emoce a jsou jen krůček od toho, aby se začali hádat – a to ani nemluvíme o situaci, kdy každý z páru potřebuje hájit svou matku.

Skoncujte s tím

Tahle situace není nakonec příjemná nikomu, takže když tomu někdo učiní přítrž, všem se uleví. Nejlepší cestou bude upřímnost – mladý pár musí vystupovat jako tým s jednotným názorem. „Řekněte babičkám, jak na vás ty třenice působí,“ radí Klára Gelnarová. Mladí rodiče musejí oběma matkám v klidu popsat své pocity i to, jak moc je pro ně současný stav nepříjemný.

Jako druhý krok by mělo následovat nastavení hranic a pravidel (jak často budou chodit na návštěvu, zda budou chodit společně či samostatně, o jaké rady stojíte a o jaké ne…).

A třetí krok? Babičky je třeba ocenit! „Zkuste dát oběma babičkám více ocenění a uznání, více poděkování. Dejte jim větší pocit vlastní hodnoty a důležitosti, protože to je často to, po čem babičky tímto chováním volají,“ dodává Klára Gelnarová.

Jak to máte s babičkami vy? 

ynezorPumanzeSaNyknalC