Vany: proč je stále milujeme?

Článek

Důvodů, proč se vany vracejí do našich koupelen, je několik.

Především nám výrobci nabízejí stovky a tisíce tvarů, typů a velikostí. Vejdou se tak i do miniaturních koupelen, aniž by zde nezbylo místo třeba na pračku či nábytek.
Stále více firem nabízí vany, které se dají doplnit zástěnou - ty potom nahradí i sprchový kout, a záleží jen pouze na nás, zda si večer dáme rychlou sprchu, nebo si dopřejeme koupel v horké vodě.
K oblibě van částečně přispívá i současný babyboom. Děti milují hraní ve vodě a do sprchového koutu jim vodu nenapustíme.
Jsou také praktičtější. Svetry či záclony se ve sprchovém koutě perou těžko.

Pokud uvažujeme o pořízení nové vany, měli bychom si nejprve odpovědět na čtyři základní otázky: Jaký by měla mít tvar? Jak má být velká? Budeme se v ní i sprchovat? Jakému materiálu dáme přednost?

I. Tvar - co se nám líbí?

Podle průzkumu společnosti Laufen z letošního roku, kterého se zúčastnilo 959 respondentů, má 73 procent lidí doma klasickou obdélníkovou vanu, 22 procent zvolilo rohovou a pět procent umístilo do své koupelny rohovou asymetrickou vanu, například se zkosenými hranami a podobně. Ovšem u těchto na pohled velmi zajímavých tvarů je třeba být na pozoru, co se týká jejich pohodlí. Někdy se totiž může stát, že zajímavý vzhled je na úkor pohodlí a velikosti vnitřního prostoru. Rozměr, který výrobce udává, je vždy ten vnější. A v tomto případě nemusí platit přímá úměrnost, že čím je větší vnější rozměr, tím je větší užitný prostor uvnitř vany. Spíš naopak.

Stále převládají klasické obdélníkové vanyFoto: Duscholux

V poslední době, kdy se koupelna mění z miniaturního místa očisty v prostor pro relaxaci, si stále větší oblibu získávají i solitérní vany - tedy takové, které stojí v prostoru a nejsou přilepené k žádné ze stěn. I zde máme z čeho vybírat - od klasického obdélníku přes zaoblené až po šestihranné typy.

Ovšem většina z nás se potýká se zcela opačným problémem, tedy jak vtěsnat vanu do malé koupelny. A proto většinou skončíme u takzvaných tvarově úsporných van. Co si pod tím máme představit? Jde o vany, které mají v místě ramen klasickou šířku 70 až 80 centimetrů. V nohách, kde už člověk tolik místa nepotřebuje, se zužují zhruba o 20 až 30 centimetrů. Tím získáme i na malém prostoru dostatečnou plochu, abychom kolem vany prošly například k toaletě nebo sprchovému koutu.

Tyto výrobky už nabízí většina výrobců - dopřát si můžeme jak akrylátové, například od firem Ravak, Riho, Polysan, Keramag či Duscholux, tak i ocelové se smaltovaným povrchem, například od firmy Kaldewei.

II. Velikost: vany stále rostou

Vrátíme-li se k již zmiňovanému výzkumu, dominují našim koupelnám vany dlouhé 170 centimetrů, které vlastní 45 procent dotazovaných. Dalších 33 procent z nás si může dopřát vanu delší a 22 procent naopak vtěsnalo do svého bytu kratší. Ať se totiž snažíme jakkoli, do rekonstruovaných panelákových koupelen jen těžko dostaneme vanu delší než 160 centimetrů. K mání jsou dokonce i kratší, ovšem délka 150 centimetrů by měla představovat určitou spodní hranici. Vany se dělají třeba i ve velikosti 140 nebo 130 centimetrů, ale na ty raději zapomeňme. Koupání v nich nebude pohodlné a ani se sprchováním to není velká sláva. Do takto malých koupelen proto raději volíme sprchový kout.