Hlavní obsah

Varianty dřepů a dřepění a proč jsou pro zdraví důležité

Foto: KucherAV, Shutterstock.com

Dřep patří mezi základní pohyby, které umíme od prvních krůčků. A je to jeden z nejefektivnějších cviků vůbec. Posiluje, protahuje, ohýbá, mobilizuje. Je známý jako velice účinné cvičení pro pevné pozadí. Víte ale, že kromě toho má i spoustu pozitivních dopadů na zdraví?

Článek

Silný střed těla, pevné nohy, protažená achilovka a méně bolestí zad – za vším je pravidelné dřepování nebo dřepění. Budete překvapeni, co všechno tyhle cviky s vaším tělem dokážou!

Varianty dřepů: pro každého něco

Možností, jak provést dřep, je mnoho: klasický, sumo dřep s nohama dál od sebe, různé varianty s činkami i hluboký dřep, který se praktikuje i v józe. „Existuje množství variant od dobře známého mrtvého tahu přes další modifikace zátěže v podobě unožování, zanožování, výskoků a využívání činek až po kombinace s jinými prvky – třeba s klikem v případě populárních angličáků. Dřepy pomáhají zlepšovat stabilitu, zpevňují svaly zad a mohou příznivě ovlivnit hluboký stabilizační systém páteře,“ říká Eva Juráková, fyzioterapeutka z Lékařského domu Praha 7.

Všechny dřepy posilují především hýždě a svaly nohou, zato hluboký dřep má vliv i na další části těla.

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Variant dřepů je mnoho – většina posiluje dolní končetiny

Hluboký dřep? Učte se od dětí

Hluboký dřep, kdy jsou kolena ohnutá tak, že se stehna dotýkají zadní strany lýtek a paty jsou na zemi, patří mezi základní pohybové vzorce – jedná se o pohyby, které umíme všichni již od dětství. Asi do čtyř let si děti v hlubokém dřepu běžně hrají. Jakmile však nastoupí do školy, stále víc času tráví na židli a dřepět přestanou. A to je chyba. „Hlubokému dřepu by se neměl člověk vyhýbat, je pro něj přirozený, asijské národy v něm s oblibou setrvávají například při jídle. Zdravý jedinec by měl být schopen hlubokého dřepu jak na patách, tak na špičkách, a to i v pokročilejším věku,“ potvrzuje Eva Juráková.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

V hlubokém dřepu si děti běžně hrají. Asiaté v této pozici jedí, odpočívají i vyměšují

Protažené achilovky i lepší zapojení bránice

Potřebujete protáhnout achilovky i kyčle a zlepšit dýchání? „Pobyt v hlubokém dřepu je prospěšný z mnoha důvodů. Jde především o změnu stereotypu pro pohybový systém, napřímení páteře a s ní i možnost změny dechového mechanismu neboli lepší zapojení bránice a prohloubení dechu,“ říká Tereza Novotná, fyzioterapeutka a lektorka jógy.

A co když se do dřepu dostáváte zatím těžko? „Pokud na tuto pozici nejste zvyklí, je lepší začínat pomalu, od krátké výdrže, klidně i s podloženými patami nebo oporou pro pánev. Zprvu se můžete posadit na nízkou stoličku. Pocity tahu a napětí na zádech, stehnech a lýtkách jsou v pořádku, při bodavé bolesti v kloubech je namístě konzultace s odborníkem,“ radí fyzioterapeutka.

Dřepněte si každý den

V hlubokém dřepu byste měli vydržet každý den alespoň pár minut. Zkuste pozici zapojit do běžného života: dřepněte si, když se potřebujete pro něco ohnout, když se díváte na televizi nebo si hrajete s dětmi. Hluboký dřep můžete využít po klasickém dřepování jako relaxační pozici. Máte-li problémy s koleny nebo křečovými žilami, poraďte se s lékařem.

Foto: catinsyrup, Shutterstock.com

Hluboké dřepy jsou skvělé na protažení achilovek

Pevné kotníky i lepší držení těla

Dřepy – ať už hluboké, nebo klasické – napomáhají k lepšímu držení těla a posilněným, mobilním kotníkům. Mobilita v kotnících se nejčastěji vytrácí kvůli zkráceným lýtkovým svalům a nepružnosti achilovky a tomu pravidelným dřepováním předejdete.

Sedavý život – kámen úrazů

Už jste slyšeli, že jsou dřepy nebezpečné na kolena nebo bedra? Berte to s rezervou. Při nesprávné technice si samozřejmě ublížit můžete – ale jen v případě, že už jste natolik ztuhlí, že se tělo do správného provedení ani není schopno dostat. To se může stát při dlouhodobém sedavém životním stylu a nedostatku pohybu.

„Sedavý život mění posturu člověka. Jedním z důvodů všemožných obtíží pohybového aparátu, včetně bolestí zad, je i pozice, do jaké se při sezení dostávají kyčelní klouby. Potenciál rozsahu kyčlí je veliký, ale dlouhým sezením se množství drobných svalů a vazů obklopující kyčle, které normálně zajišťují stabilitu, začne stahovat a ‚ponoukat‘ své blízké sousedy na zádech, aby se přidaly,“ vysvětluje Tereza Novotná. Z toho vyplývá, že z dlouhodobého hlediska je sezení na židli pro tělo vyloženě nebezpečné. Co s tím? Pravidelně dřepujte, kyčle se uvolní a záda nebudou bolet!

Jak jste na tom s dřepováním vy? 

ynezorPumanzeSaNyknalC