Hlavní obsah

Po stopách neznámých pověstí: Vilém z Rožmberka a jeho miliony

Foto: encyklopedie.ckrumlov.cz

Jeden z nejkrásnějších českých a evropských renesančních, částečně barokních, zámků s vlastním divadlem stojí v Českém Krumlově nad řekou Vltavou. Bývaly ale i jiné doby. Doby zlé a kruté. Tehdy tu na skále stával nedobytný gotický hrad.

Článek

Ve 13. století ho vlastnili Vítkovci. Posléze ho získali Rožmberkové. A právě o Vilémovi z Rožmberka bude dnes řeč. Byl to opravdový šlechtic. Urozený a bohatý. Schopný bojovat, stejně jako se bavit a rozhazovat peníze.

Aby ještě více zdůraznil urozenost svého rodu, platil za to, že se šířilo jeho pokrevní spříznění s rodem Ursiniů z Itálie. A aby tohle dokázal, musel dostat Ursinie na své panství. Proto pro ně uspořádal veliké slavnosti.

Velkolepé slavnosti

Bohatě je vítal a uctil. Hudba hrála, tanečníci tančili, kejklíři kejklovali, víno teklo plným proudem a jídla bylo, že to vypadalo, že ani za sto let se nesní.

Ursiniové ale slyšeli další zvěst, která se o panu Vilémovi šířila. Totiž, že je neuvěřitelně bohatý a že jeho pokladnice přetékají poklady.

„Pane, rádi bychom, abys nám ukázal všechnu tu nádheru, kterou vlastníš a o níž se ví až u nás v Itálii. Vlastně jenom proto jsme sem přijeli, abychom to všecko viděli.“

„No, to není problém,” slíbil, ale hned od toho odvedl řeč, aby získal odklad. A napadlo ho toho využít. Potom si svolal rychtáře a všechny bohaté lidi z měst a vesnic, které mu patřily. „Poslyšte,” začal k nim hovořit, „jak víte, přijeli sem moji příbuzní z Itálie.”

Přikyvovali. O tom slyšeli.

„A oni tvrdí, že můj majetek patří jim.”

Dívali se po sobě překvapeně a nevěděli, co na to říct.

„Musím jim nyní vyplatit milion zlatých v hotovosti.”

Chytali se za hlavy.

„Jinak zaberou veškeré mé statky a majetky. Tudíž si přeberou i mé poddané. Tedy vás. A oni se s nikým nemazlí. Už mi říkali, že zdvojnásobí odvody a daně. Nejmíň, že je zdvojnásobí. “

To způsobilo zděšení.

„Já ty peníze nemám, ale existuje řešení,” odmlčel se a nechal je chvíli přemýšlet. Pak dokončil svou myšlenku:

„Vyberte ty peníze mezi sebou a přineste mi je.”

Co jim zbývalo. Slíbili mu to a začali vybírat.

Foto: Profimedia.cz

Státní hrad a zámek Český Krumlov je od roku 1992 zapsaný na seznam Světového dědictví UNESCO

Dary poddaných využil, ale nezneužil

Pan Vilém nařídil uvolnit na svém hradě několik místností, protože čekal, že brzo nebude kam pytle s penězi dávat. A nepletl se. Za týden se shromáždila požadovaná částka. Ba ještě daleko více, protože nikdo z dárců nevěděl, kdo další kolik přinesl a věnoval. Zato to věděl pan Vilém. Měl na to své účetní.

Načež pan Vilém s úsměvem přivedl své italské hosty do své klenotnice. Provedl je místnostmi se šperky, drahými kameny, se zlatem, stříbrem, perlami bílými i černými... „Tohle všechno nashromáždil můj otec, můj děd, praděd... a také něco já sám.” Byl na to náležitě hrdý.

Vůbec nechápali a byli ohromeni tím množstvím a tou nádherou.

Pak je odvedl tam, kam nařídil uložit dary od svých poddaných: „Teď takové překvapení. Tohle mi věnovali moji poddaní za poslední týden.”

„Jak je to možné, pane?” ptali se s těžko tajeným obdivem. „To tě tak milují?”

„Řekl jsem jim, že budu potřebovat větší hotovost a oni neváhali a přinesli mi své majetky. Ano, jistěže mě velmi milují. A to mě těší více než všechny poklady světa.”

Získal si tím velikou úctu Ursiniů. Oni takové poddané nemají.

Vilém měl své lidi rád

Pan Vilém nebyl žádný podvodník a nekořistil zbytečně z lidí. Měl rád své poddané, a proto je po odjezdu italských hostů znovu pozval. Poněkud se obávali, aby po nich zase nechtěl peníze. Vydali se už skoro z posledního.

Překvapil je na nejvyšší míru, když jim do grošíku vrátil to, co mu věnovali. Měl přesnou evidenci, a tak nikdo o nic nepřišel. Za to všichni vydělali. Protože je bohatě pohostil a zároveň každý z nich dostal pěkný dar.

Rychtáři, statkáři, sedláci... všichni se vraceli domů obtíženi jednak svým navráceným majetkem, jednak tím, co dostali. Hlavně ale měli na srdcích a na duších hřejivé pocity toho, jak dobrého a spravedlivého pána a vládce mají.

A pan Vilém neprohloupil. O tom, jak skvělé poddané má a jak úžasný je to vládce se brzy s úctou hovořilo po celé Evropě.

Pokud máte rádi pověsti, inspirujte se v pořadu TaJeMno Televize Seznam

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama