Vykastrovaný sadista vraždil, protože nenáviděl ženy. Jak to bylo s Antonínem Vorlem, dalším případem Jiřího Markoviče

Případ vraždy důchodkyně Marie Jandové z roku 1978 se už televizním námětem stal – Jaroslav Dietl ho oživil v jednom z dílů seriálu Malý pitaval z velkého města. Nebohou oběť v něm ztvárnila herečka Jiřina Štěpničková. Otázkou ale je, jestli tenhle brutální případ na televizních obrazovkách znovu neožije, a to v další sérii úspěšného seriálu Metoda Markovič. Právě slavný vyšetřovatel Jiří Markovič totiž dostal za mříže i Antonína Vorla, který by se tak po Ladislavu Hojerovi (hrál ho Petr Uhlík) a po spartakiádním vrahovi (toho ztvárnil Maxmilián Kocek) mohl stát ústřední postavou slibované třetí série.

Antonín Vorel se narodil v roce 1954 v Lomnici v okrese Blansko a v podstatě od dětství bylo jasné, že úplně „normální“ není. Měl velmi nízké IQ, zdroje uvádí něco kolem 75 bodů, což dle tabulek odpovídá slaboduchosti.

Běžná škola tak pro něj nepřipadala v úvahu, chodil do zvláštní a ani tu nezvládal. Stejně tak měl problémy i s navazováním běžných mezilidských vztahů – neměl skoro žádné kamarády, byl spíš samotář.

Problémy pak měl především s opačným pohlavím. I když od puberty po dívkách sexuálně toužil, nebyl schopen si přítelkyni najít. Nikdy nebyl na rande, nikdy žádnou dívku nepolíbil a byl panic. Své pudy ale nedokázal ovládat. Zhruba od šestnácti let se pokoušel vynutit si na ženách sex násilím.

A tak měl brzy na svém kontě hned několik – naštěstí nepovedených – pokusů o znásilnění či sexuální napadení. Nebyl ale plnoletý, proto vždy skončil na několik měsíců v nápravném zařízení pro mladistvé.

Bylo ale jasné, že není schopen se ovládat a svoje útoky bude nejspíš stupňovat. Odborníci proto navrhli jako řešení kastraci, se kterou nakonec po nátlaku své matky čerstvě plnoletý Antonín Vorel souhlasil.

Kastrace sice nezbaví muže schopnosti erekce, ale měla by snížit hladinu testosteronu natolik, aby jim výrazně pokleslo libido. Touha by pak neměla být tak silná, aby se nedala ovládat. Bohužel u Vorla to příliš nefungovalo. Pudy s ním stále cloumaly, navíc se u něj rozvinula těžká nenávist vůči všem ženám – kvůli nim se totiž musel nechat vykastrovat, ony mohly za všechno jeho utrpení.

>>> Bez lítosti vraždil a znásilňoval. Příběh spartakiádního vraha ožil v další Metodě Markovič. Jak to bylo s Jiřím Strakou?

Marii Jandové bylo 64 let, pracovala jako salátářka v pražské Lucerně a často se domů vracela pozdě v noci. Dokud s manželem bydlela v centru města, bývalo to pro ni snadné. Nyní ale čerstvě bydleli v nově vznikajícím sídlišti na Jižním Městě a Marie Jandová bloudila. Opakovaně se ztrácela, leckdy i na několik hodin, nebyla schopná nasednout na správný autobus, panelové domy na sídlištích jí obzvlášť za tmy splývaly.

A přesně to se stalo i v osudnou noc z pátku 24. listopadu na sobotu 25. listopadu 1978. Z práce odešla kolem půl dvanácté v noci, stihla metro, ale na Kačerově nasedla na špatný autobus a skončila na konečné zastávce v Hodkovičkách. Tam v životě nebyla a zmateně zamířila k tamnímu Zátišskému rybníku.

Ještě před tím ale bohužel na zastávce minula dva mladé muže – sedmadvacetiletého Václava Petráně a čtyřiadvacetiletého Antonína Vorla. Petráň, který byl v minulosti opakovaně trestaný za majetkovou trestnou činnost, v osamocené seniorce s taškami okamžitě viděl vhodnou oběť. A navrhl Vorlovi, že ji přepadnou a okradou.

U rybníka proto Petráň na Jandovou zaútočil klackem. Praštil ji s ním po hlavě, čímž ji omráčil. Podle plánu už stačilo jen vzít tašky, prohledat seniorce kapsy a zmizet. Žena mohla žít.

Jenže Petráň se šel vymočit a do Vorla vjela neovladatelná touha pomstít se na seniorce všem ostatním ženám. Začal ji bezmyšlenkovitě rdousit. Nejdřív vlastníma rukama, pak kabátem svého komplice. Když už se nehýbala, vyndal Vorel z kapsy nůž a začal do ní bodat. Násilí v něm navíc probudilo i sexuální pudy. Byl vzrušený a chtěl mít s nehybnou ženou pohlavní styk, ale nepovedlo se mu to. Zkusil to ještě jednou, ale opět neúspěšně.

Když se nakonec vrátil Petráň, vzali oba muži Jandové její tašky a peníze z peněženky a odešli. Nasedli na vlak – Petráň údajně vystoupil v Kolíně, Vorel jel až do Brna.

Ráno pak mrtvou ženu našel muž, co tam venčil psa. Vyšetřovatel Jiří Markovič hned poznal, že nejde o obyčejnou vraždu, ale rovnou hledal sexuálního delikventa se sadistickými sklony. Vytipováno měli vyšetřovatelé asi 400 podezřelých, ale první na seznamu byl právě Antonín Vorel – na přední místo ho posunuly nejen jeho předešlé sexuální útoky na ženy, ale i to, že neměl na daný den alibi. A také svou výpověď neustále podezřele měnil.

Dojeli si pro něj do Brna, kde pracoval na stavbě. Při výslechu se okamžitě přiznal. Popsal celou vraždu, i když zpočátku zapřel, že s ním byl Petráň. To vyšetřovatelům řekl až o něco později, ale ačkoli bylo po Petráňovi vyhlášeno celostátní pátrání, dopaden nikdy nebyl.

Zato Antonín Vorel putoval k soudu, kde vyfasoval okamžitě nejtvrdší trest – trest smrti. V tu chvíli Vorla muselo krotit hned několik policistů. Při vynesení rozsudku s ním cloumal takový vztek, že by byl schopen na soudce zaútočit.

Nakonec se Vorel odvolal. I když Nejvyšší soud ČSR jeho žádost zamítl, Nejvyšší soud ČSSR rozsudek na začátku roku 1981 zrušil. Podle nově vypracovaného odborného posudku byl Vorel sadista s vrozenou sexuální deviací, která mohla za to, že se nedokázal při vraždě ovládat. Zároveň posudek ale uvedl, že je muž pro společnost extrémně nebezpečný a jeho vyléčení je nemožné, proto je nutné ho už navždy držet mimo společnost.

Nový verdikt proto poslal Vorla na 25 let do vězení a následně mu byla nařízena ústavní ochranná psychiatrická léčba. Ve vězení se pokusil o sebevraždu, dozorce ho ale od prostěradla, na němž se chtěl oběsit, odřízl včas.

Poté, co si odpykal trest ve vězení, byl dle rozsudku přemístěn do léčebny v Horních Beřkovicích. Do stejného zařízení, kde ho v osmnácti letech vykastrovali. V minulosti se objevily zprávy, že tam také zemřel, ale v roce 2018 webu iDnes.cz ředitel ústavu potvrdil, že stále žije a stále je pacientem zařízení.

Zdroj: iDnes.cz, Prima Zoom, Dotyk.cz

Legendární česká atletka Zdena Koubková našla klid až po změně pohlaví. Jak to bylo se Zdeňkem Koubkem