Článek
Další díl podcastu Pauza pro duši otevírá téma, které znepokojuje rodiče, učitele i odborníky. Přibývá úzkostí, sebepoškozování i poruch autistického spektra u dětí a dospívajících. Hostem je dětský psychiatr Pavel Theiner a mluví s Barbarou Nesvadbovou o tom, co se děje s dnešní mladou generací. Proč je pro ni psychická pohoda mnohem důležitější téma než pro generace předchozí?
„Za nás to nebylo“ dětem nepomáhá
Podle Pavla Theinera mnoho rodičů stále neumí o duševním zdraví otevřeně mluvit. Psychické obtíže potomků někdy bagatelizují nebo srovnávají s vlastní zkušeností. „Věta ‚Já jsem si tím taky prošel a nebylo to tak hrozné‘ důvěru spíš bourá,“ vysvětluje psychiatr.
Současní dospívající podle něj potřebují něco jiného – pocit, že jejich emoce někdo opravdu slyší a bere vážně. „Rozumím, jak se cítíš. Pojďme o tom mluvit.“ I obyčejná věta může být pro dítě obrovskou oporou.
Podcast Pauza pro duši je pořad o duševním zdraví pro každodenní život. Jeho moderátorka Barbara Nesvadbová, známá spisovatelka a novinářka, se dlouhodobě věnuje mezilidským vztahům i vnitřnímu světu člověka. Pořad funguje jako „domácí lékař pro duši“ – první pomoc ve chvílích, kdy člověk nemá sílu, možnosti nebo čas vyhledat odbornou pomoc. Nejde o náhradu terapie, ale o citlivé otevírání náročných témat, pojmenování emocí a nabídku porozumění. Pořad najdete na webu Proženy.cz, Spotify a v aplikaci Podcasty.
S kým jsme si povídali
Pavel Theiner je dětský psychiatr a vedoucí lékař Dětského a dorostového oddělení Psychiatrické kliniky FN Brno. Vystudoval Lékařskou fakultu MU v Brně a dětské psychiatrii se věnuje dlouhodobě. Ve své práci se zaměřuje na psychické obtíže dětí a dospívajících, mimo jiné na úzkosti, poruchy pozornosti, sebepoškozování nebo poruchy autistického spektra. Zdůrazňuje význam otevřené komunikace, včasné pomoci a podpory rodiny při léčbě duševních obtíží mladých lidí.
Pavel Theiner jako host podcastu Pauza pro dušiFoto: Petr Horník, Proženy.cz
Úzkosti, sebepoškozování i poruchy pozornosti
Psychické problémy u dětí dnes nejsou nijak výjimečné. Přibývá úzkostných stavů, depresí, sebepoškozování i problémů spojených s pozorností a regulací emocí. Část odborníků upozorňuje i na souvislost s digitálním světem, který děti obklopuje od nejútlejšího věku.
„Na tabletech dnes běžně fungují už dvouleté děti a někteří rodiče jsou na to ještě pyšní,“ říká lékař. Jenže právě dlouhodobý čas u obrazovek je podle studií spojený například s pozdějšími problémy s pozorností nebo plánováním času.
Blízkost žádný telefon nenahradí
V mnoha zemích se dnes diskutuje o omezení sociálních sítí nebo používání chytrých telefonů u dětí. Pavel Theiner upozorňuje, že problém není jen v samotné technologii, ale hlavně v tom, co nahrazuje. „Mladí lidé spolu potřebují být naživo,“ říká.
Ve své praxi opakovaně pozoruje výrazné zlepšení hospitalizovaných pacientů už po několika dnech bez telefonů. Začnou spolu mluvit. Sdílet. Navazovat skutečné vztahy. Právě fyzická blízkost a kontakt jsou podle něj pro psychický vývoj zásadní – zejména u dospívajících dívek.
Když terapeutem není člověk, ale chatbot
Rozhovor otevírá i další aktuální téma: AI v roli psychologické podpory. Podle Pavla Theinera mohou některé chatboty u zranitelných lidí psychické obtíže dokonce zhoršovat. U pacientů s vážnými duševními poruchami mohou posilovat bludné představy nebo vytvářet falešný pocit bezpečí. Technologie tak podle něj nikdy nemůže nahradit skutečný lidský vztah.
Nikdo není šťastný pořád
Duševní zdraví je v české společnosti stále částečně tabu. Přesto odborníci zdůrazňují, že psychické obtíže nejsou selhání. „Člověk nemůže být šťastný pořád. Nikdo není pořád šťastný,“ připomíná Pavel Theiner. Důležité je nebát se vyhledat pomoc. A vědět, že i když některé problémy nezmizí okamžitě, díky terapii a podpoře lze dojít k výraznému zlepšení a spokojenému životu.
