Odřezky a natě ze zeleniny? Patří do hrnce nebo mrazáku!

Odřezky a natě ze zeleniny nejsou odpad, ale surovina, kterou můžete velmi snadno použít. Většinou je v nich nejméně stejně vitaminů a cenných látek, jako v tom, co jste snědli – někdy i víc. Máme pro vás tedy pár tipů, jak je vhodně spotřebovat.

Natě z mrkve, petržele a celeru končí zbytečně v koši. Do něj ale patří jen v případě, že už jsou žluté, ovadlé nebo hořké – to se stává hlavně u mrkvové nati. Před jakýmkoli použitím je ale dobře properte ve vodě, mohou v nich být zbytky zeminy nebo písku.

Zeleninovou nať lze přidat do jakékoli polévky. Buď udělejte svazeček, který vyvaříte a vyndáte, nebo ji nakrájejte na velmi jemno – v takové úpravě se hodí i do salátů nebo zálivek na ně.

Překvapivě skvělé je pesto z natí mrkve. Stačí je rozmixovat s trochou olivového oleje, česneku, soli a slunečnicových semínek nebo kešu.

Znáte pesto z mladých kopřiv?

Natě nemusíte zpracovat hned. V uzavíratelném sáčku nebo sklenici počkají pár dní v lednici, déle pak v mrazáku. Můžete je také nasušit a vyrobit si své vlastní zelené koření do polévky. Do směsi natí na sušení i do polévek přidejte i stonky z bylinek, které často končí v odpadu.

Považujete košťál z květáku nebo brokolice za skoro nejedlou část? Je sice tuhý kvůli pevným vláknům, ale když ho nakrájíte na maličké kostičky a hodíte do polévky, pak změkne a chutná skvěle. Košťál změkne i pečením a lze ho také oloupat tak, abyste se dostali pod ona tvrdá vlákna a odhalili jeho měkký střed. Ten se dá jíst i syrový a skvěle se hodí do salátů.

Při čištění zeleniny, hlavně té kořenové, zbývá hodně odřezků a slupek, které se také dají velmi dobře uplatnit. Zásadou je, aby byly zdravé a čisté, bez jakýchkoli známek plísně nebo jinak znehodnocené.

Můžete je použít také do vývaru nebo je nasušit, následně rozdrtit nebo rozmixovat a využít jako domácí polévkové koření – třeba ve směsi s nasušenými natěmi. Odřezky lze sušit v troubě, ale pozor – jen při teplotě do 50 °C a velmi pomalu, abyste je nespálili. Lepší je na to využít sušičku.

Pro pozdější využití odřezky raději zamrazte a až jich bude dost, přidejte je k natím a udělejte si zeleninový vývar. I ten lze zamrazit do zásoby.

Víte, že můžete využít i vodu z brambor?

Brzy nastane doba dozrávání dýní a až z nich budete vařit nebo péct (nejlepší recepty z dýně) zřejmě začnete vydlabáním semínek. Rozhodně je nevyhazujte! Obsahují cenné nenasycené mastné kyseliny, ale i řadu vitaminů a minerálů, prostě látek, které pomáhají snižovat krevní tlak i cholesterol, a jsou tak prevencí infarktu nebo mrtvice.

Semínka tedy po vydlabání dýně očistěte, omyjte a dejte usušit. Pokud zvládnete rozkousat jejich tvrdou slupku, snězte je jen tak, třeba posolené. Pro změknutí je lze ale i krátce opražit na pánvi s přidáním trochy kvalitního oleje. Nebo je krátce povařte ve slané vodě a potom upečte v troubě, lehce promíchané s trochou oleje a koření. Pečou se 10–15 minut při 180 °C.

Výroba různých zeleninových šťáv a smoothie  je hitem posledních let. Zbytky, které padají z odšťavňovače, lze také dál využít. Zeleninová drť zahustí polévku a podle chuti ji můžete přidat i do některých omáček. Pokud drť nevyužijete hned, zamrazte ji, jinak se dost rychle kazí.

Zelenina, kterou si můžete vypěstovat doma ze zbytků. Není nic jednoduššího.