Hugo Haas: milovník žen, kokainu a flámů zářil v Hollywoodu. Život mu zachránila osudová láska!

Hugo Haas se narodil v roce 1901 do rodiny brněnského obchodníka a ruské šlechtičny židovského původu. Podobně jako jeho bratr Pavel, později hudební skladatel, studoval na konzervatoři zpěv a fonetiku. Ale Leoš Janáček mu poradil, aby nezpíval a radši hrál. Uposlechl, ale hudební vzdělání se mu hodilo: prvorepublikový film bez „šlágru“ si takřka nelze představit a Haasův hlasový projev byl stejně osobitý jako dokonalý.

Na počátku dvacátých let hrál v Národním divadle v Brně, ale odešel do Prahy, kde v Divadle na Vinohradech účinkoval až do roku 1939, kdy byl kvůli židovskému původu vyhozen. Ve dvacátých letech ho také objevil film – a byl to objev bez nadsázky přelomový. Haasův civilní projev, to bylo něco naprosto nového a jen ti nejučenlivější jako třeba Adina Mandlová se od něj modernímu herectví učili.

Před kameru se postavil poprvé ještě v němé adaptaci divadelní taškařice Ferdinanda Šamberka Jedenácté přikázání a zahrál si pak i v té druhé, kterou natočil Martin Frič v roce 1935 s Jiřinou Štěpničkovou. Mezi Haasovy první role, v nichž prokázal nenapodobitelný komediální talent, patří pan Načeradec v komedii Muži v ofsajdu.

Následovala třicítka převážně veseloher, v nichž hrál společně s dalšími hvězdami své doby, a jeho herectví vždy vynikalo. Haasovou výhodou byla všestrannost, zahrál stejně dobře romantiky, podmanivé milovníky, starší pány i v době, kdy byl ještě mladý, i uťápnuté a roztržité muže. Kromě toho režíroval a psal. A jakkoliv si ho diváci pamatují především jako komediálního herce, jeho největší rolí byl doktor Galén v dramatu Bílá nemoc Karla Čapka, a to na jevišti i ve filmu, který sám režíroval.

Elegán a gentleman každým coulem, výstředník a lev salonů, z nichž ten v jeho bytě vynikal zábavou pohříchu nevázanou. Alkohol tekl proudem, smetánka té doby holdovala i kokainu. Hugu Haasovi nedělal dobře, způsoboval mu deprese, ale skoncoval s ním až před odjezdem do emigrace. „Co to je, nějaký prací prášek?“ zeptala se prý tehdy jeho žena Bibi. „Ne, to je kokain, vyhoď to, prosím, do záchodu,“ odpověděl jí.

Jeho ložnicí prošla řada krásek: první láskou byla herečka Any Sedláková, známý je i jeho tříletý poměr s Adinou Mandlovou. Tu jednak seznámil s pražskou uměleckou smetánkou, jednak ji přivedl k filmu a ona jako houba nasávala jeho civilní herecký projev. Čtyři z jejich společných snímků, Život je pes, Mazlíček, Ať žije nebožtík a Švadlenka, natočil velký Martin Mac Frič a dodnes jsou stálicemi obrazovek.

Všem svým milenkám říkal Titinka, dílem aby si je prý nepletl, dílem to fungovalo jako osobní, něžné jméno, které propojovalo jeho galantní i koketní milostný styl s pocitem důvěrnosti. Jediné Mandlové pak toto oslovení zůstalo i po jejich rozchodu.

„Byl to muž, který se vám uměl podívat do očí, a vy jste mu věřila každé slovo – i lež,“ napsala později Adina Mandlová ve svých pamětech. A Ljuba Hermanová prý o něm později s úsměvem řekla: „Měl duši básníka a režim bohéma. To se špatně kombinuje s manželstvím.“

S Marií von Bibikoff řečenou Bibi seznámil Huga Haase v roce 1937 Jan Masaryk poté, co Bibi přijela z Berlína, kde jí hrozilo zatčení za pomoc Židům. Masaryk jí opatřil český pas a doporučil Haasovi. Ten se na ni prý podíval a řekl jen: „To by šlo.“

V září 1938 se tajně vzali a 2. února 1939 se jim narodil syn Ivan. Svatba se konala za přítomnosti podnikatele Václava M. Havla, otce budoucího prezidenta.

Bibi byla pro Huga skutečnou záchranou, která svou rozvahou pomohla rodině uniknout před perzekucí. Odjeli do Paříže a později do USA, ale museli v Praze kvůli nemoci zanechat maličkého Ivana, kterého pak Bibi viděla až po válce. V Paříži se Hugo Haas díky ní rychle naučil francouzsky a úlohu jazykové učitelky Bibi plnila i v USA, aby manželovi zvýšila šance v Hollywoodu.

V Chicagu hrál divadlo pro českou menšinu, pak ale uspěl i na divadelních scénách v New Yorku, což mu otevřelo cestu k filmu. V Hollywoodu ztvárnil menší charakterní role, zejména cizinců, ve více než dvaceti snímcích nejrůznějších žánrů.

Na přelomu 50. a 60. let se manželé vrátili do Evropy a usadili se ve Vídni. Do Prahy se ale Hugo Haas vydal jen jednou. Podle Bibi nechtěl zklamat české diváky nedostatkem sil, které mu ubyly kvůli těžkému astmatu, on sám v jednom rozhovoru přiznal, že je pro něj těžké vracet se do míst, kde žil s rodinou, která byla téměř celá vyvražděna. Hugo Haas zemřel 1. srpna 1968 při astmatickém záchvatu, když Bibi nebyla přítomná.

>>>Kvíz o Adině Mandlové: Kolikrát byla vdaná, jak to měla s dětmi a kdo byla její nejlepší kamarádka