Betablokátory: „zázračné“ léky oceněné nobelovkou. Chrání srdce, snižují tlak a mírní migrény

Jejich název zní možná složitě a většina lidí netuší, jaký účinek mají, ale vysvětlení je vlastně jednoduché: betablokátory pomáhají srdci ke zklidnění, i když jste ve stresu, neustále se za něčím honíte a máte „nervy na pochodu“. A tak srdce chrání před přetížením.

Co tedy betablokátory v těle dělají? Chrání srdce před zvýšenou zátěží v situaci, kdy se tělo dostalo do stresu a vyplavuje adrenalin. Tento hormon funguje jako poplašná siréna a upozorňuje, že je zapotřebí rychle reagovat a vydat ze sebe maximum. Je to jako kdybyste v autě šlápli na plyn – všechno se zrychlí a jede na plné obrátky, tedy i srdce. A pokud se to děje příliš často, srdce se zbytečně namáhá a roste riziko třeba infarktu.

Jak to funguje? Představte si, že na srdci (a cévách) jsou klíčové dírky, do kterých vyplavený adrenalin zapadne jako klíček a odstartuje srdce do režimu poplachu. Ale betablokátory tyto klíčové dírky obsadí jako první a poplach vyvolaný adrenalinem nenastane – nebo alespoň není tak intenzivní. Srdeční frekvence, síla stahu a krevní tlak zůstanou normální a srdce se méně namáhá.

Zmíněné účinky těchto léků se využívají především při léčbě vysokého tlaku, ischemické choroby srdeční, arytmií a srdečního selhání. „Hypertenze je často prvním článkem řetězce, který může skončit infarktem,“ vysvětluje Barbora Ryšková, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, proč je nutné léčit vysoký tlak. Betablokátory se používají také tehdy, když už k infarktu dojde: srdce je po něm oslabené a potřebuje klidnější režim.

Možná překvapivě se tyto léky předepisují i na migrény. „Preventivní léčba migrény dokáže záchvaty významně snížit a pacientům vrátit kvalitu života. Může zahrnovat i léky původně vyvinuté pro jiná onemocnění, jako jsou antidepresiva, antiepileptika či antihypertenziva, mezi které patří i betablokátory,“ říká neuroložka Eva Medová z Neurologické kliniky FN Královské Vinohrady.

Stejně jako každý lék mají i betablokátory vedlejší účinky. Může to být únava, studené ruce, pomalejší tep nebo občasné závratě při rychlém vstávání. U lidí s astmatem a s jinými průduškovými či plicními problémy mohou zhoršit dýchání. Vždy je tedy žádoucí, aby o potížích věděl lékař a měl možnost medikaci změnit.

Betablokátory změnily medicínu. Dokud v 60. letech minulého století neodhalil skotský vědec James W. Black jejich schopnost zablokovat receptory adrenalinu, neměli lékaři účinný způsob, jak „uklidnit“ srdce. Jeho lék propranolol se stal prvním přípravkem skupiny betablokátorů a výrazně snížil úmrtnost na infarkt. Nobelova cena za fyziologii a medicínu byla tedy velmi zasloužená.

Šest příznaků problémů se srdcem, které by měli znát i mladí lidé. Nejen otoky či záchvaty paniky