Před infarktem mládí neochrání! Lékařka radí, jaké příznaky nikdy nepodceňovat ani u mladých lidí

Nemoci srdce a cév jsou u nás nejčastější příčinou úmrtí a postihují stále více lidí, a to i mladších. Řadí se mezi civilizační onemocnění a mezi nejčastější patří infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody.

Lékaři v souvislosti s vysokým výskytem srdečně-cévních onemocnění apelují na důležitost pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů, kdy mohou být včas odhaleny rizikové faktory.

Infarkt myokardu vzniká tak, že se ucpe či kriticky zúží tepna, která zásobuje srdeční sval krví. Co vše je dobré vědět a kdy se mít na pozoru? Na to odpovídá zkušená lékařka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby Oborové zdravotní pojišťovny.

Srdeční infarkt byl dlouho považován za riziko zejména pro starší generace. Proč se s ním dnes častěji setkáváme i u lidí, kterým ještě nebylo ani 40?

Srdeční infarkt rozhodně není jen onemocnění vyššího věku. Většina případů se sice stále vyskytuje u starších lidí, ale menší část, přibližně několik procent, postihuje i mladší osoby – někdy skutečně již před 40. až 45. rokem života. V České republice je infarkt myokardu časté onemocnění a podle zdravotnických statistik každoročně postihuje desítky tisíc lidí. Takže i relativně malý podíl mladších pacientů představuje významnou skupinu.

A to je poměrně alarmující. Kde vidíte hlavní příčiny?

Hlavním důvodem, proč se infarkt objevuje i u mladších lidí, není změna onemocnění, ale především časnější výskyt a nedostatečná kontrola klasických rizikových faktorů. Patří mezi ně zejména kouření, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak nebo diabetes. U části pacientů hraje roli také genetická predispozice, například familiární hypercholesterolemie, která vede k dlouhodobě zvýšeným hladinám cholesterolu již od mladého věku.

Existují i méně časté příčiny, jako je spontánní disekce koronární tepny, která se častěji vyskytuje u mladších žen, typicky do 50 let. V české populaci ale zůstávají dominantní především tradiční kardiovaskulární rizikové faktory. Je také důležité zmínit, že část dojmu o častějším výskytu infarktů u mladších lidí souvisí s pokrokem medicíny.

Protože jsou k dispozici lepší metody pro včasnou diagnostiku a modernější léčba?

Přesně tak. Dnes máme mnohem přesnější diagnostické metody, zejména vysoce citlivé laboratorní testy, které dokážou zachytit i menší poškození srdečního svalu. A současně se výrazně zlepšila akutní léčba – více postižených přežije první hodiny infarktu a dostane přesnou diagnózu.

V minulosti řada pacientů zemřela dříve, než bylo možné příčinu určit, zatímco dnes jsou tyto případy zachyceny. Celkově tedy neplatí, že by infarkt u mladých byl zcela novým jevem. Spíše se ukazuje, že mladší věk sám o sobě nechrání, pokud se rizikové faktory objeví časně, a současně díky lepší diagnostice a léčbě dnes dokážeme více případů zachytit a úspěšně léčit.

Co podle vás stojí za tím, že riziko infarktu u mladších ročníků významně roste? Jde o stres, obezitu a kouření?

Toto riziko není dáno jedním faktorem, ale spíše kombinací několika vlivů, které se u části populace objevují dříve než tomu bylo v minulosti. Největší roli hrají stále především klasické rizikové faktory, které dobře známe už desítky let. Mezi ty nejdůležitější stále patří zejména kouření, vysoký krevní tlak, obezita a poruchy metabolismu cukrů, včetně inzulinové rezistence a diabetu.

Právě tyto faktory se dnes u části lidí objevují již v mladším věku a často zůstávají dlouho bez léčby. Významnou roli hraje samozřejmě také životní styl, zejména nedostatek pohybu, nevhodné složení stravy a nadměrný příjem energie, které podporují vznik obezity a metabolických poruch.

Jak je to s dnes tolik zmiňovaným stresem a do jaké míry je hrozbou genetická zátěž, tedy dědičnost?

Stres může k srdečnímu infarktu přispívat nepřímo, například tím, že vede ke kouření, horším stravovacím návykům, nedostatku spánku nebo vyššímu krevnímu tlaku. Sám o sobě obvykle není hlavní příčinou infarktu, spíše zhoršuje vliv ostatních rizik. Genetické predispozice samozřejmě také hrají roli, například v případě již zmiňované familiární hypercholesterolemie.

Tyto příčiny jsou ale ve srovnání s klasickými rizikovými faktory výrazně méně časté. Celkově tedy nelze riziko vysvětlit jednou konkrétní příčinou, rozhodující je souběh více vlivů, které se objevují v mladším věku a působí dlouhodobě, často bez toho, aniž by si jich byl člověk vědom.

Jsou varovné příznaky infarktu u mladších pacientů jiné než u starších? Na co si dávat pozor?

Nejsou zásadně jiné než u starších, ale mohou být někdy méně typické nebo méně nápadné. A to může vést k jejich podcenění a pozdějšímu vyhledání pomoci. Nejčastějším příznakem napříč věkovými skupinami zůstává bolest nebo tlak na hrudi, který bývá popisován jako svíravý nebo pálivý pocit za hrudní kostí. Bolest může vystřelovat do levé paže, ramen, zad nebo dolní čelisti. Často se přidává dušnost, studený pot, nevolnost, zvracení nebo pocit výrazné slabosti. Tyto příznaky jsou typické bez ohledu na věk.

U mladších pacientů se ale někdy mohou objevit méně typické symptomy, například bolest v zádech, v oblasti žaludku, nevysvětlitelná únava nebo pocit tlaku mimo oblast hrudníku. To platí zejména u žen, u nichž mohou být projevy infarktu méně charakteristické než u mužů. Právě atypické příznaky jsou jedním z důvodů, proč může být diagnóza u mladších lidí někdy stanovena později.

Mladší lidé zřejmě často nepředpokládají, že by mohli mít infarkt, a proto příznaky podcení nebo je přisuzují jiným obtížím…

Ano. A právě to může vést k odkladu vyhledání lékařské pomoci, což je velmi rizikové, protože v případě srdečního infarktu hraje zcela zásadní roli čas. Platí proto jednoduché pravidlo: pokud se objeví nová, silná nebo déletrvající bolest na hrudi či jiné podezřelé příznaky, které neustupují během několika minut nebo se dále zhoršují, je vždy namístě volat záchrannou službu. A to bez ohledu na věk!

Šest příznaků problémů se srdcem, které by měli znát i mladí. Otoky či záchvaty paniky