Neponocujte! Vědci zjistili, že spánkový režim „noční sovy“ zvyšuje riziko infarktu a mrtvice

Určitě jste už někdy slyšeli, že „ranní ptáče, dál doskáče“. Pointu lidového rčení nedávno potvrdili i autoři studie publikované v magazínu Journal of the American Heart Association. Podle nich mají „sovy“, neboli lidé zvyklí ponocovat, vyšší riziko srdečních onemocnění.

Během dlouhodobého zkoumání podrobili vědci analýze údaje od více než tři sta tisíců účastníků mezi 39 a 74 lety. Ti jednak dodržovali zásady zdravého životního stylu (strava, pohyb, spánek), které jim pomáhaly držet pod kontrolou hmotnost, hladinu tuků a cukru v krvi a krevní tlak, jednak sami hlásili, jak se jim spí.

Zhruba po 14 letech pozorování vědci přišli s tím, že lidé, kteří ponocují a ráno vstávají později, lidově řečeno „noční sovy“, vykazovali zvýšené riziko onemocnění srdce. Ponocování u nich vedlo ke zvýšené konzumaci nikotinu, horší stravě i spánku, menší fyzické aktivitě, vyšší tělesné hmotnosti i hladině cukru v krvi.

Klíčovým zjištěním vyplývajícím z výsledků studie je, že důležitým pilířem zdravého srdce je kvalitní spánek a že pozdní uléhání do postele zhoršuje životosprávu a společně s ní snižuje i délku a kvalitu spánku jako takového.

Podle MUDr. Kateřiny Cajthamlové, internistky, psychoterapeutky a propagátorky zdravého životního stylu, je ale celá problematika ještě o kapku složitější. Skutečným problémem totiž podle ní není chronotyp (sova nebo ranní ptáče), ale fixní pracovní doba, která sovám neumožňuje si ráno přispat a nutí je vstávat proti jejich biologickým hodinám.

„Chronotyp nelze jen tak změnit vlastním rozhodnutím. Jde o vrozenou věc a sovy znevýhodňuje,“ vysvětluje s tím, že sovám se kvůli fixní pracovní době zvyšuje riziko nedospání, zkrácení doby nutné pro regeneraci a s tím související zvýšený stres z nefyziologického nuceného fungování v jim cizím čase.

Spánek podporuje zdraví srdce skrze fyziologické změny srdeční frekvence a krevního tlaku. Jeho dostatečná délka a kvalita navíc regulují funkce imunity a snižují četnost zánětlivých reakcí.

Dalším důležitým aspektem spánku je saturace kyslíkem a také řízení hormonů ghrelinu, signalizujícího hlad, a leptinu, vypovídajícího o sytosti.

Špatný spánek tak může vyvolat chuť na tučné a zpracované potraviny, což podporuje přibírání a může vést k negativním dopadům na zdraví srdce.

Pokud patříte mezi sovy s fixní pracovní dobou, nemusíte se hned děsit, je ale dobré se zamyslet nad změnou spánkových návyků. K velkým změnám často vedou malé kroky. Mnohdy postačí, když večerní odchod do postele posunete na dřívější hodinu jen o pár minut. Postupně můžete prodlužovat tak, abyste za noc naspali doporučovaných sedm hodin.

Patříte-li mezi jedince, kteří slouží na směny a nemohou o svých spánkových návycích rozhodovat vyloženě sami, poraďte se s lékařem, co byste mohli udělat pro to, abyste spali více a lépe.

„V minulosti různé chronotypy umožňovaly takzvané střídání stráží, to znamená, že během celých 24 hodin byl někdo z kmene přirozeně vzhůru. To dnes už není nutné - a sovy tedy mají velkou nevýhodu - a zřejmě jim to škodí i na kardiovaskulárním a metabolickém zdraví,“ říká Kateřina Cajthamlová a radí: „Ale lze se otužovat, adaptovat se, pracovat jako OSVČ vevyhovujících hodinách nebo si vybrat jako práci noční směny - třeba jako noční hlídač.“

Pamatujte také na to, že dobrý spánek podpoří dostatek pohybu, vyvážená strava, omezení alkoholu a kouření a také eliminace stresových faktorů.

Spánek ovlivňuje zdraví dětí víc, než si myslíte. Kolik ho potřebují a co hrozí při jeho nedostatku?