Článek
O tom, jakými účinky disponuje ta která bylinka, věděla své nejedna babka kořenářka. Tedy pardon, bylinkářka. Však také byly bylinky v minulosti často jedinou možností při léčbě většiny nemocí. Dnes se tato tradice těší znovu velké oblibě. Ale pozor: to, jak s bylinkami pracujeme, jak a kde je sbíráme, má na výslednou kvalitu produktů při pozdějším využívání zásadní vliv. Víte, jaké bylinky sbírat na jaře a jaké na podzim, nebo jak a kde je skladovat?
Od čajů až po koupele
Sušené byliny se uchovávají zpravidla jeden rok, po této době je v nich výrazně méně účinných látek. Pokud vám nějaké byliny zbyly i po roce, použijte je třeba do koupele.
„Velmi oblíbené je zpracování bylin do tinktury, neboli do kapek. Nakládáme nejčastěji čerstvou nať do minimálně 40% alkoholu. Necháváme macerovat za občasného protřepání pár týdnů a pak užíváme po kapkách,“ vysvětluje Anna Bednářová, bylinkářka a autorka knihy Bylinkové radosti. A doporučuje: „Aby bylinky fungovaly na dlouhodobější potíže, je třeba užívat je pravidelně, většinou v kůrách, tedy zhruba 2–3 týdny.“
Velkou výhodou je, že bylinky jsou nepostradatelným pomocníkem v podstatě po celý rok. První dva měsíce roku, kdy příroda ještě spí, jsou ideální pro domácí výrobu kosmetických produktů i třídění zásob nasbíraných pokladů z minulého roku.
Jarní detox
Březen je měsícem prvních zelených bylinek. Číslem jedna je bršlice, kopřiva, podběl nebo dubová kůra.
Duben patří prvním květům a taky játrům, kterým prospívají listy pampelišky, čekanky nebo medvědího česneku. Mocné účinky má na tělo i řepík či hluchavka, na jarní virózy jsou zase ideální smrkové výhonky.
První máj není jen lásky čas, je to i doba vhodná na péči o srdce. V květnu, tedy v době plné květů, sbíráme černý bez, šeřík, lípu, hloh, břízu, kontryhel a natě i listy jitrocele.
Sušené bylinky zpotřebujte do jednoho roku, pokud zbyly, je lepší z nich udělat tinkturuFoto: Tatevosian Yana, Shutterstock.com
Letní „bylinkobraní“
Věděli jste, že v červnu mají byliny tu úplně největší sílu? Pozornost si zaslouží tenké střevo, ideální je tedy sběr máty, fenyklu, heřmánku, třezalky, kmínu, šalvěje či bazalky.
Červenec je měsícem hojnosti divokých bylin, tak si nezapomeňte nasbírat třeba levanduli, lichořeřišnici, dobromysl nebo mateřídoušku. Ta pomáhá nejen při nachlazení, ale také při léčbě průjmů a močových cest.
V srpnu stojí za to nasbírat si do zásoby nať i květ řebříčku, který pomáhá při menstruaci i v klimakteriu či už zmiňovaný zlatobýl.
Na podzim a v zimě jako když najdete
Září je měsíc plodů a sklizně. Je potřeba posílit slezinu a slinivku; pokud tedy máte nasušenou šalvěj, břízu či dobromysl, můžete začít s popíjením lahodných čajů. V září hraje prim šípek, který se po usušení stane skvělým pomocníkem na blížící se virózy.
Říjen je ideální doba na péči o žaludek, kterému dělá dobře heřmánek, třezalka, máta či zeměžluč. Bylinou číslo jedna je kořen kostivalu, který pomáhá při hojení i zlomeninách či výronech.
V listopadu nezapomeňte pročistit plíce, třeba čajem z mateřídoušky, tymiánu, řebříčku nebo jitrocele.
Prosinec je měsícem tlustého střeva. Dopřejte si zázvor, kontryhel a řepík. S nachlazením zatočí květy lípy či heřmánku a v neposlední řadě šípkový čaj s medem.
V knize Anny Bednářové najdete mimo jiné praktické použití bylin, včetně jejich popisu i prokázaných účinků a také receptů. Kniha je plná fotografií a tipů, jak konkrétní bylinku sbírat a používaFoto: Archiv nakladatelství
Sedmero bylinkářských tipů Anny Bednářové
1. Bylinky sbírejte v co nejčistším prostředí – na loukách, v lesích, na vlastní zahradě, dále od chemicky ošetřovaného pole nebo frekventované silnice.
2. Vždy na místě nechte nějaké bylinky pro hmyz nebo další bylinkáře, nikdy neseberte všechno.
3. Při sběru se chovejte obezřetně, neporušte celou rostlinu ani kořeny. U sběru tvrdých natí (dobromysl, třezalka, řebříček) používejte nůžky.
4. Květy sbírejte nejlépe na začátku kvetení. Kořeny je nejlepší sbírat poté, co se síla rostliny stahuje pod zem (říjen a listopad).
5. Bylinky sbírejte do košíku, plátěné nebo papírové tašky, aby mohly dýchat a nezapařily se – rozhodně ne do plastového pytlíku, kde by se mohly zapařit.
6. Hned po nasbírání rozložte byliny na plochu do stínu, aby se nezapařily a vylezl z nich případný hmyz. Sušte je na čistých papírech, nízkých kartonových krabicích, nejlépe na sušících sítech či v závěsných textilních sušičkách. Uchovávejte je na tmavém místě.
7. Některé byliny (třezalka, dobromysl, meduňka, kopřiva) můžete uvázat do svazku přírodním provázkem a zavěsit na vzduchu.
