Článek
Těhotenství a samotný porod jsou pro každou ženu, kromě radostného období těšení se na miminko, zároveň velkou fyzickou i psychickou zátěží. V této době se mění k nepoznání nejen tělo, ale také emoční vnímání i hormonální rovnováha (dochází k výrazným výkyvům pohlavních hormonů, zejména estrogenu a progesteronu) v organismu.
A když se k tomu navíc přidá únava a vyčerpání, nedostatek spánku nebo nejistota a obavy při péči o novorozené miminko, může vše u citlivějších žen vyústit v nejrůznější psychické obtíže. Ty mohou mít charakter dočasného lehkého poporodního blues, úzkostných stavů, panických atak a depresivních stavů nebo dokonce závažné laktační neboli poporodní psychózy.
Při příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá právě na 10. října, určitě není na škodu dozvědět se něco více o tématu psychického zdraví maminek po porodu, které je ještě stále ve společnosti mnohdy opomíjené či zlehčované. Na vše, co je dobré vědět, odpoví Tereza Wohlgemuthová, lékařka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Tereza Wohlgemuthová, lékařka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice SlanýFoto: Archiv Terezy Wohlgemuthové
Jaké jsou nejčastější psychické potíže, které mohou potrápit čerstvé maminky po porodu?
Naprosto nejčastěji jde o takzvané poporodní blues, což je krátkodobá přecitlivělost, plačtivost, úzkost a kolísání nálady v prvních dnech po porodu. Toto potká až 80 % žen a obtíže obvykle samy odezní do dvou týdnů. U části maminek však mohou potíže přerůst v poporodní depresi, která přináší dlouhodobý smutek a velké vyčerpání, objevuje se ztráta jakékoli radosti, pocity viny a potíže navazovat citový vztah k dítěti.
Spíše vzácně se objeví poporodní (dříve označována jako laktační) psychóza, která se projevuje poruchou kontaktu s realitou a vždy vyžaduje okamžitou odbornou lékařskou a terapeutickou pomoc. Psychóza je akutní a velmi nebezpečná. Projevuje se zmateností, bludy, halucinacemi, poruchami spánku či úplnou nespavostí, a když se neléčí, může mít velmi rychlý a dramatický průběh.
Podle čeho si může žena, nebo i její blízké okolí, všimnout, že není vše v pořádku? Respektive, existují nějaké varovné signály zmíněných psychických obtíží?
Zpozornět je potřeba, když smutek a úzkost trvají déle než 14 dní, přidá se k tomu nespavost, výrazná únava bez známek zlepšení, žena postrádá pocit radosti, cítí se bezcenná, obviňuje sama sebe, může mít velký problém s tím, sblížit se a navázat pouto se svým vlastním děťátkem nebo může dokonce bojovat s myšlenkami na sebepoškození. U poporodní psychózy je to navíc výrazná a nepřehlédnutelná zmatenost a bludy, což je, jak jsem již zmínila, důvod k okamžitému vyhledání pomoci.
Jak významnou roli hrají v psychickém rozpoložení čerstvé maminky hormony a jejich výkyvy, k nimž po porodu nepochybně dochází…
Ano, změny hormonálních hladin po porodu jsou velmi výrazné a mohou náladu citelně ovlivnit, nejsou však jedinou příčinou. Dnes již víme, že větší roli ve vzniku závažnějších duševních stavů, například poporodní psychózy, hraje předchozí psychiatrická zátěž a duševní onemocnění, například bipolární porucha či schizofrenie. Proto se už rutinně nezastavuje u maminek kojení, u mnoha z nich totiž může naopak fungovat podpůrně. Vždy ale pečlivě hodnotíme konkrétní situaci dané ženy.

Nedostatek spánku, vyčerpání i náročná péče o miminko jsou velkým zdrojem stresuFoto: Lopolo, Shutterstock.com
Psychice zřejmě neprospívá ani permanentní únava maminek kojenců, přerušovaný spánek i stres z nové a dosud neznámé role rodiče…
Toto vše se samozřejmě do psychického zdraví promítá velmi významně. Nedostatek spánku, vysoké nároky péče o novorozence, změna životního rytmu a tlak na „perfektní mateřství,“ to všechno jsou silné stresory. Samy o sobě mohou přinést úzkost či plačtivost, u zranitelnějších žen ale mohou být spouštěčem deprese. Proto zdůrazňujeme maminkám, že odpočinek, pomoc od rodiny a také realistická očekávání nejsou „bonus,“ ale důležitá součást prevence.
Poporodní deprese je záležitost šestinedělí, nebo se může objevit i se zpožděním, třeba několik měsíců po porodu?
Nejčastěji se projeví hned v prvních týdnech po porodu, ale může se někdy rozvinout i v průběhu dalších měsíců, často se to stane při kumulaci únavy, nároků a nedostatku podpory od okolí. Platí, že jakékoli dlouhodobé zhoršení nálady či výraznější změna fungování jsou pro ženu důvodem ke konzultaci s odborníkem. A nezáleží na tom, kolik času od porodu uplynulo.
Buďte konkrétní, čím vším může partner nebo rodina nejlépe podpořit maminku, která má psychické obtíže?
Ze všeho nejvíc určitě pomáhá nevyčítavá blízkost. Naslouchat, brát pocity ženy vážně („Jsem tady pro tebe. Jak ti můžu pomoct?“) a nabízet praktickou pomoc, jako například nákup, přípravu jídla, procházku s kočárkem, hlídání miminka, aby si žena mohla odpočinout. Důležité je případné potíže nebagatelizovat („Vždyť máš zdravé dítě…“) a včas maminku podpořit v tom, aby se nebála vyhledat odbornou pomoc, když potíže trvají.
A podle jakých „příznaků“ je možné poznat, že už není na co čekat a je nutné obrátit se na lékaře nebo jiného odborníka? A kde pomoc hledat?
Ten čas nastává kdykoli, když potíže trvají déle než dva týdny, zhoršují se, nebo se objeví halucinace či sebevražedné myšlenky. Začít lze u praktického lékaře, což je pro někoho snazší řešení, následně pak pomůže psycholog, psychoterapeut či psychiatr. Výborné jsou též krizové linky a různé podpůrné organizace, jako je například Úsměv mámy, Centrum krizové intervence nebo projekt Perinatal. Důležité je vědět, že pomoc existuje a je dostupná.
Je pravda, že existuje test, který dokáže předem zjistit míru rizika, zda se u konkrétní ženy rozvinou po porodu psychické potíže?
Screeningovým projektem, zaměřeným na to, jak vytipovat maminky, které by mohly být psychickými problémy potenciálně ohroženy, je projekt Perinatal. Ženy mají možnost po porodu vyplnit v porodnici krátký dotazník. Vyplnění je dobrovolné, ale doporučujeme ho každé rodičce, pomůže nám totiž odhalit rizikové faktory. Dotazníky vyhodnocené Národním ústavem duševního zdraví pak poukážou na ženy, které mohou být ohroženy rozvojem potíží a následně jsou kontaktovány s nabídkou případné pomoci.