Hlavní obsah

Nový krevní test umí odhalit návrat rakoviny dříve než CT a další zobrazovací metody, tvrdí vědci

Foto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com

Foto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com

Specifické známky různých typů nádorů se v těle objevují mnohem dříve, než je dokážou odhalit zobrazovací metody, jako jsou CT nebo magnetická rezonance. Lékaři přišli nedávno s unikátní metodou sledování onkologických pacientů, která údajně umí prokázat recidivu rakovinných buněk v těch nejranějších stadiích.

Článek

Vyšetření krve, která se zaměřují na vyhledávání a identifikaci nádorových markerů, existují již desítky let, jejich nejnovější generace ale důsledně pátrá po nepatrných, mikroskopických fragmentech DNA jednotlivých typů nádorů (jelikož raná detekce nádorové DNA v krvi je obvykle spojena se špatnou prognózou pacienta).

Nové krevní testy dokážou, podle zjištění vědců z Yale University i dalších předních onkologických center zveřejněných v časopise National Geographic, zjistit návrat rakoviny až o několik měsíců dříve než tradiční zobrazovací metody, což lékařům i samotným pacientům poskytuje důležité informace pro plánování a rozhodování o další léčbě. Jsou však potřeba ještě další studie a analýzy, aby bylo možné potvrdit, zda a jakým způsobem tyto testy ovlivní míru přežití pacientů a zvýší jejich šance do budoucna.

Odhalení návratu rakoviny až o půl roku dříve

Když devětapadesátileté Jennifer Feenstra z amerického Connecticutu před pěti lety lékaři diagnostikovali pokročilou, agresivní formu rakoviny plic, neztrácela čas přemýšlením, proč se zrovna u ní, nekuřačky a sportovkyně, tato nemoc objevila, a rozhodla se, že udělá vše, aby se uzdravila. Poté, co jí byla odstraněna část pravé plíce, podstoupila čtyři cykly chemoterapie a následně po tři roky další udržovací léčbu. Dodnes je pravidelně sledována pomocí počítačové tomografie (CT), která prozatím naštěstí neprokázala žádné známky recidivy nemoci.

Ve studii, publikované letos v březnu v odborném časopise Nature Medicine, diagnostikoval jeden z těchto nových testů recidivu u pacientek s rakovinou plic v průměru pět měsíců předtím, než se podezřelé změny znázornily na snímcích v rámci dostupných zobrazovacích metod. „Je to další nástroj, který by mohl potenciálně pomoci i mně. Pokud by mi byl test nabídnut, určitě bych jej chtěla podstoupit,“ uvádí Jennifer Feenstra pro magazín National Geographic.

Přizpůsobení či úprava protinádorové léčby

Cílem těchto krevních testů je personalizovat léčbu nádorového onemocnění pro jednotlivé konkrétní pacienty. „Tato technologie je převratná, protože můžeme sledovat výsledky v reálném čase a flexibilně reagovat, pokud jde například o úpravu léčby. Může potenciálně ukázat, kdo potřebuje intenzivnější nebo naopak mírnější léčbu,“ říká Roy Herbst, zástupce ředitele Yale Cancer Center a hlavní autor studie.

Pokud by metoda odhalila rakovinu u někoho, jako je Jennifer Feenstra, například v době, kdy pravidelně užívala léky po chemoterapii, lékaři by mohli tuto léčbu prodloužit, případně přehodnotit efekt a nasadit jiné preparáty.

Foto: angellodeco, Shutterstock.com

Krevní DNA testy mohou být další možností, jak přizpůsobit a plánovat léčbu pacientů s recidivou rakovinyFoto: angellodeco, Shutterstock.com

Včasná detekce DNA souvisí s horší prognózou

Technologie těchto DNA testů vychází z poznatku, že rakovinné nádory během svého růstu vyvíjejí genetické mutace a testy analyzují, které řetězce DNA jsou mutované a které nikoli,“ popisuje Jonathan Goldman, ředitel klinických studií v onkologii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles pro časopis National Geographic.

„U nádorových onemocnění se může v krvi pacienta vyskytovat DNA uvolněná z nádorových buněk – tzv. cirkulující nádorová DNA (ctDNA). Tuto DNA lze získat z tekutých biopsií, tedy například z krevního vzorku nebo jiné tělní tekutiny. V současné době může její stanovení sloužit k identifikaci tzv. minimální zbytkové choroby, která může být zdrojem recidiv či metastáz, nebo k jejich časné diagnóze. Takové vyšetřování se prozatím týká pouze některých druhů nádorů, například nádorů plic, tlustého střeva či některých nádorů krve – a využívá se v rámci klinických studií,“ vysvětluje a shrnuje lékařka Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab.

MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab: Co jsou nádorové markery

  • Nádorové markery jsou látky, které mohou v těle vznikat jako reakce na přítomnost nádoru. Produkují je buď nádorové buňky nebo buňky v okolí nádoru či jinde v organismu. Mohou být detekovány v krvi pacienta nebo jiných tělesných tekutinách.
  • Zvýšené hodnoty těchto markerů v krvi mohou být signálem přítomnosti nádorového onemocnění, ale i jiných, například zánětlivých onemocnění různých orgánů. Vyšší hladina onkomarkerů tedy nemusí být jednoznačným důkazem nádorového onemocnění, stejně tak ale negativní výsledek přítomnost nádoru nevylučuje.
  • S výjimkou PSA (prostatického specifického antigenu), jehož hladina se vyšetřuje pro časný záchyt rakoviny prostaty, se ostatní nádorové markery nehodí k vyhledávání nádorů. Nejsou pro daný orgán dostatečně specifické a je zde vysoká pravděpodobnost falešné pozitivity i falešné negativity.
  • V praxi se tyto markery využívají jako doplňkové parametry k jiným metodám, především zobrazovacím (RTG, ultrazvuk, CT, MR), a to většinou za účelem sledování léčby nebo po úspěšné léčbě k pátraní po možném návratu onemocnění.

Načítám