Syndrom malé sukně: Těsné oblečení v pase může souviset s rakovinou vaječníků. Naslouchejte svému tělu!

Statistiky jsou neúprosné – zhoubným nádorem vaječníků neboli karcinomem ovaria onemocní zhruba tisíc českých žen ročně. Představují tak asi 15 procent všech zhoubných nádorů u žen. Jen hrstka z nich je ale diagnostikována v rané fázi. Důvodem je, že její symptomy jsou dlouho přisuzovány zcela jiným onemocněním, a je tedy snadné je přehlédnout. Ženy je často začnou řešit až ve chvíli, kdy je nemoc pokročilá.

Pojem syndrom malé sukně se ve spojení s rakovinou vaječníků ujal proto, že i to je jeden z možných příznaků – když nádor naroste do takových rozměrů, že tlačí na okolní orgány, objevují se břišní bolesti a citelné zvětšení objemu břicha.

„Onemocnění se může projevovat také například nevolností, nadýmáním, zvracením, pocitem tlaku či zvětšeného břicha, bolestí v podbřišku, častým močením, zácpou nebo průjmem, nechtěným hubnutím a dlouhodobou únavou,“ vysvětluje gynekolog Roman Kocián. Je podle něj důležité takové potíže nepřehlížet a trvají-li déle než obvykle, konzultovat je s ošetřujícím gynekologem.

V současnosti neexistuje spolehlivý screeningový test pro včasné odhalení rakoviny vaječníků, jako je například mamografie u karcinomu prsu nebo cytologie u karcinomu děložního čípku. Klíčová je proto pozornost věnovaná vlastním příznakům a nepodceňovat je.

„Typickou schopností zhoubných nádorů vaječníku je rychlé šíření v dutině břišní a vytváření dalších ložisek. Proto je pro vyhlídky každé pacientky velmi důležité co nejdříve stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Dobrou zprávou jistě je, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla a každý možný příznak konzultovat s gynekologem,“ vysvětluje David Cibula, přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze a onkogynekolog, který se na léčbu tohoto typu rakoviny zaměřuje.

Většina nádorových onemocnění není přímo dědičná, mohou se však dědit genetické mutace, které zvyšují riziko jejich vzniku. V tomto případě se jedná zejména o mutace BRCA1 nebo BRCA2, které se mohou z rodiče na potomka přenášet s přibližně 50procentní pravděpodobností. Ženy s touto mutací mají až třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníků a desetkrát vyšší pravděpodobnost rakoviny prsu. Pokud tedy někdo z vaší rodiny trpí nebo trpěl rakovinou, nechte se geneticky testovat. Vyšetření krve zjišťující přítomnost mutace je u pacientek s tímto zatížením hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. V České republice je ale takové testování i pro samoplátce.

Zdravý životní styl a pravidelné preventivní prohlídky mohou přispět ke snížení rizika mnoha nemocí, u této diagnózy však bohužel neexistuje jednoznačně účinná prevence. Lékaři proto nositelkám zmíněné mutace doporučují po porodu nebo v případě, že těhotenství neplánují, odstranění vaječníků a vejcovodů, případně také dělohy. Ovšem pozor, není to pro každého.

„Pro běžnou populaci žen bez dědičné zátěže by preventivní odstranění vejcovodů a vaječníků znamenalo nepřiměřené riziko zhoršení kvality i délky života vlivem předčasné menopauzy. Naproti tomu preventivní (oportunní) odstranění vejcovodů svůj význam má,“ vysvětluje na webu pacientské organizace Veronika Filip Frühauf, odborník z Onkogynekologického centra 1. LF a VFN v Praze.

Proč rakovinou onemocní stále víc mladých lidí? Pozor na chemii v jídle i spánkový deficit