Proč rakovinou onemocní stále víc mladých lidí? Pozor na chemii v jídle i spánkový deficit

O rakovině se dříve mluvilo jako o nemoci, která přichází především s pokročilejším věkem. Tak jak je možné, že se stále častěji objevuje u mladých lidí? Příčin je několik. Jednak se stále zdokonaluje diagnostika a lékaři dokážou chorobu lépe odhalit.

„Hodně se také diskutuje o roli mikroplastů a znečištěném prostředí. Velmi se řeší vliv kouření, což je rizikový faktor, o kterém všichni víme, a též bylo prokázáno, že k vyššímu rozvoji nádorových onemocnění vede i častá konzumace uzenin a sedavý životní styl,“ upozorňuje profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.

Rakovina se nevyhýbá ani veřejně známým osobnostem – a mnohé neváhají o své nemoci hovořit, což může pomoct při osvětě a podpořit další nemocné. Rakovina lymfatických uzlin zasáhla do života herečce Heleně Dvořákové, kterou znáte ze seriálu Kriminálka Anděl, melanom diagnostikovali lékaři herečce Kateřině Bláhové, oblíbené ze seriálů Modrý kód a Vyprávěj.

S nádorem tlustého střeva se léčí fotografka Lucie Levá a své zkušenosti svěřuje na sociálních sítích. Agresivním glioblastomem mozku onemocněla Laďka Něrgešová, svůj příběh boje s rakovinou lymfatického systému bezprostředně sdílel také jednadvacetiletý cestovatel Svatopluk Kreidl, známý na sociálních sítích jako Turista Svaťa.

Neúprosná diagnóza se nedávno stala osudnou 29leté zpěvačce Anně Slováčkové, 25leté operní pěvkyni Patricii Burda Janečkové nebo Marice Kučové, autorce populárního internetového blogu Kitchen Story († 37 ).

Za jednotlivými nádory stojí řada různých faktorů. „Nedá se říci, že v České republice roste počet všech zhoubných nádorů. Příkladem může být karcinom děložního hrdla nebo karcinom vaječníků, jejichž výskyt se v čase snižuje. Naopak roste počet zhoubných nádorů prsu nebo děložní sliznice – a tento trend je i v nižších věkových skupinách,“ uvádí Daniel Brynda z Onkogynekologického centra VFN a 1. LF UK Praha. Například výskyt rakoviny děložní sliznice u žen do 45 let se za posledních 20 let zdvojnásobil a je často dáván do souvislosti s obezitou a dalšími civilizačními faktory.

U některých zhoubných nádorů se dnes již přesně ví, co významně zvyšuje pravděpodobnost, že vzniknou. „Například riziko vzniku karcinomu děložního hrdla je u kuřaček až 3× vyšší než u nekuřaček. U karcinomu děložní sliznice je obdobným rizikovým faktorem obezita. V pozadí stojí zvýšená produkce estrogenů v tukové tkáni, zvýšená produkce inzulinu při inzulinové rezistenci a chronický zánět,“ popisuje onkogynekolog Daniel Brynda a zmiňuje i další faktory, jako je nevhodná strava, obecně nezdravý životní styl, stres, nedostatek spánku či působení chemických látek.

„Pokud jde o vliv genetiky, ve většině případů není jasně dáno, že musíme rakovinou onemocnět. Na druhou stranu, když se v rodině nemoc vyskytuje často, tak pravděpodobně budeme mít genetické predispozice. A o to více bychom se měli snažit o zdravý životní styl,“ vysvětluje Milan Sova.

A Daniel Brychta upozorňuje: „Například u karcinomu děložního hrdla se zdá, ze jsou dědičné vlivy velmi nízké. Naproti tomu zhoubné nádory prsu a vaječníků mají vztah ke  genetické predispozici poměrně vysoký. Pořád je ale třeba mít na paměti, že většina těchto zhoubných nádorů vzniká u žen bez přítomnosti genetické zátěže.“

I když se diagnostika a léčba zhoubných chorob stále vyvíjí a zlepšuje, následky onemocnění přesto bývají někdy neblahé a dlouhodobé. Až desetina všech případů invalidity je způsobena právě rakovinou! A to je další důvod, proč nezanedbávat preventivní prohlídky a vyhýbat se známým rizikovým faktorům, které lze ovlivnit.

Jako jistá záchranná síť může fungovat pojištění vážných chorob, na důsledky rakoviny zase myslí životní pojištění.