Článek
Onemocnění plic se v populaci objevují čím dál častěji a zdaleka nepostihují jen kuřáky. Astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zápal plic, idiopatická plicní fibróza, rozedma plic, alergická onemocnění nebo rakovina plic se mohou dlouhou dobu rozvíjet bez výraznějších obtíží, proto je důležité věnovat pozornost i zdánlivě banálním změnám, kterými tělo může naznačovat, že něco není v pořádku.
Příznaky, které varují
Lidé podceňují zejména dlouhodobý kašel, postupně se zhoršující dušnost, zadýchávání při běžných aktivitách, které jste dřív zvládali, nebo častou únavu, kterou si vysvětlují věkem, pracovním stresem nebo nedostatečnou fyzickou kondicí.
U kuřáků bývá kašel často považován za „normální kuřácký kašel“. „Jenže může být prvním projevem chronického plicního onemocnění. Podobně pískoty při dýchání, tlak na hrudi nebo opakované infekce bývají zaměňovány za alergii nebo běžné nachlazení,“ uvádí profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno. A vysvětluje, že právě pozvolný nástup příznaků je hlavní důvod, proč jsou některá plicní onemocnění diagnostikována až v pokročilejším stadiu.
Kdy už kašel není normální
Mezi časné příznaky onemocnění plic patří kromě výše zmíněných potíží změna charakteru dlouhodobého kašle. Kašel spojený s běžnou virovou infekcí obvykle odezní během několika týdnů. „Pokud však kašel přetrvává déle než tři až čtyři týdny, opakovaně se vrací nebo je spojen s vykašláváním krve, je vhodné vyhledat lékaře,“ popisuje profesor Milan Sova.
U některých pacientů může být prvním signálem nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo delší dobu trvající noční pocení. Rizikoví jedinci, zejména kuřáci a bývalí kuřáci, by měli těmto příznakům věnovat zvýšenou pozornost.
Rizikové faktory nemocí plic
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem plicních chorob zůstává kouření, vyšší riziko mají ale také lidé, kteří jsou často vystaveni znečištěnému ovzduší, prachu nebo chemickým látkám v pracovním prostředí. Obezřetní by měli být rovněž jedinci s rodinnou zátěží některých plicních onemocnění a s chronickými chorobami.
Specifickou skupinu tvoří lidé s astmatem a respiračními alergiemi. Navzdory některým názorům tyto problémy samy o sobě neznamenají, že se automaticky rozvine závažné plicní onemocnění. Pokud jsou však nedostatečně léčeny nebo dlouhodobě špatně kontrolovány, mohou vést k přetrvávajícímu zánětu dýchacích cest a postupnému zhoršování plicních funkcí.
K lékaři jděte včas a nezapomínejte na screening
Základem diagnostiky je odběr anamnézy, fyzikální vyšetření a funkční vyšetření plic, tedy spirometrie (neinvazivní test kapacity a průchodnosti plic). „Dále využíváme rentgenové vyšetření hrudníku, výpočetní tomografii (CT), laboratorní metody a v indikovaných případech také bronchoskopii. V posledních letech se stále více uplatňují moderní zobrazovací technologie, které umožňují velmi přesnou diagnostiku,“ říká Milan Sova.
Některá onemocnění lze podle jeho slov zachytit ještě před rozvojem příznaků. Typickým příkladem je screening karcinomu plic pomocí nízkodávkového CT vyšetření u vysoce rizikových osob, zejména dlouhodobých kuřáků. Právě včasný záchyt významně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu.
