Plíce a střeva: propojená imunita! Chcete zlepšit dýchání? Zaměřte se na trávení (a naopak)

Trávicí systém má za úkol rozkládat potravu a vstřebávat živiny, aby mělo tělo dostatek energie. Narušení této práce může mít za následek řadu obtíží přesahujících rámec samotného trávení. V imunitní reakci organismu totiž trávení spolupracuje s dýchacím systémem.

Tkáně ve střevech a v plicích spolupracují na ochraně organismu před patogeny přicházejícími zvenčí (viry, bakterie, houby) a udržují tak imunitní rovnováhu. Ve střevech žijí biliony mikroorganismů, které tvoří obrannou linii celého těla. „Když je mikrobiom v rovnováze, vznikají látky podporující také zdraví plic – například mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které tlumí zánět a posilují odolnost proti infekcím,“ popisuje Martin Pegner, manažer projektu euroGeeN.

Naopak narušení rovnováhy střevního mikrobiomu se může rozvinout do hyperaktivní imunitní odpovědi, kdy imunitní systém přehnaně reaguje na určité podněty, což může vést k rozvoji zánětů, alergií či autoimunitních onemocnění. Anebo naopak vznikne oslabená imunitní odpověď, což může mimo jiné ovlivnit schopnost dýchacího systému účinně bojovat s infekcemi.

Existují specifická onemocnění trávicího traktu, která mohou způsobovat respirační příznaky, tedy ztěžovat dýchání. „Porucha komunikace mezi trávicím a dýchacím systémem se projevuje u chronických nemocí – například u astmatu, CHOPN nebo obezity,“ doplňuje Martin Pegner.

Jedním z nejběžnějších způsobů, jak problémy s trávením ovlivňují dýchací systém, je gastroezofageální refluxní choroba (GERD). Ta se rozvíjí, když se dolní jícnový svěrač uvolní nebo oslabí, což umožní obsahu žaludku, včetně kyselin, zpětný tok do jícnu.

Když se žaludeční kyseliny dostanou do jícnu, mohou dosáhnout až do horních cest dýchacích, kde dráždí sliznice krku, hlasivek a plic. GERD tak často vyvolává respirační příznaky, jako jsou chronický kašel, sípání a dušnost. Někdy může zhoršit i stávající onemocnění (například astma) a ještě víc ztížit dýchání.

Dalším trávicím problémem, který mívá negativní dopad na dýchací systém, je dysbióza, tedy nerovnováha ve střevním mikrobiomu. Nevyváženost střevního mikrobiomu se může rozvinout v systémovou zánětlivou reakci zasahující celé tělo, včetně dýchací soustavy. A to pak často vede ke vzniku respiračních onemocnění, jako jsou bronchitida a zápal plic, které dýchání významně oslabují.

Na zdraví „osy střevo – plíce“ má vliv i životní styl. „Pravidelný pohyb, dostatek spánku a vyvážená strava s dostatkem vlákniny, prebiotik a omega-3 tuků pomáhají udržet mikrobiom i imunitu v rovnováze,“ popisuje Martin Pegner. Kouření a časté užívání antibiotik naopak tuto rovnováhu narušují, což může zvyšovat náchylnost k zánětům plic i střev. Zdravý mikrobiom a vyvážená výživa mohou být proto součástí prevence nejen trávicích, ale i plicních onemocnění.

Střevní mikrobiom u dětí. Na jeho vývoj má vliv strava, škodit může přehnaná hygiena