Hlavní obsah

Bolest a tlak na hrudi: Nejen infarkt! Co všechno to může být a kdy volat sanitku

Foto: Syda Productions, Shutterstock.com

Když člověka začne náhle bolet na hrudi, pravděpodobně ho napadne to nejhorší: Mám infarkt! Ano, je to možné, ale za bolestmi v oblasti hrudníku se může schovávat mnoho jiných problémů. Některé jsou docela běžné a nerizikové, ale nic raději nepodceňujte. Kdy hrozí akutní nebezpečí?

Článek

V první řadě je nutné připomenout, že bolesti, píchání i tlak na hrudi velice často souvisejí s problémy s páteří nebo přetíženou či namoženou pohybovou soustavou. Mohou to být opravdu nepříjemné potíže, ale těmi se v tomto článku zabývat nebudeme. Řešit je pomáhá ortoped, neurolog a fyzioterapeut.

Nejčastější příčiny bolesti na hrudi

Pomineme-li časté bolesti, tlaky i bodání způsobené páteří a svalstvem, mezi nejobvyklejší příčiny patří následující problémy. Jak rozeznat skutečné nebezpečí?

1. Infarkt myokardu

Srdeční infarkt nastane ve chvíli, kdy se krevní sraženinou ucpe céva, která zásobuje srdce. Srdeční buňky to poškodí a postupně umírají, protože mají nedostatek kyslíku. To způsobuje různé potíže, typicky bolest. Jak ji poznáte? Popisuje se jako silná a trvající bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do břicha, levé ruky, levé strany krku a obličeje či třeba do zad. V případě podezření na infarkt je zásadní rychlé přivolání záchranné služby.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Medicína dlouhá léta brala typického pacienta jako muže, takže se za charakteristické příznaky infarktu považovaly ty, které častěji postihují právě je. U žen se dramatická bolest na hrudi nemusí vůbec objevit

2. Angina pectoris

Podobně jako infarkt – ale bez okamžitého ohrožení života – se projevuje angina pectoris. Dochází při ní dlouhodobě k nedostatečnému okysličování srdečního svalu. Při námaze či ve stresu se koronární (= věnčité) tepny zúží a na čas se sníží průtok krve. Srdce začne na nedostatek kyslíku reagovat a projeví se to bolestí a pálením na hrudi. Potíže se po čase zlepší. Nemocní průběh svých obtíží znají, pokud se ale příznaky objeví poprvé a přetrvávají déle než pár minut, případně jsou horší a jiné než obvykle, je nutné přivolat pomoc.

3. Zánět osrdečníku (perikarditida)

Další nemoc srdce, jejímž příznakem je bolest na hrudi, se obejde bez záchranné služby (ale ne bez návštěvy lékaře). Zánět osrdečníku může souviset s virovým či bakteriálním onemocněním a někdy se objeví po přechozené viróze. Osrdečník je blána chránící srdce a k bolesti se při zánětu přidává i teplota. Problémy je třeba řádně léčit, často je nutná hospitalizace, ale rozhodně se nejedná o minuty.

4. Panická ataka

Ačkoliv je panická ataka mimořádně nepříjemný stav, rychlá lékařská pomoc není potřeba. Kromě tlaku a bolesti na hrudi se objevuje bušení srdce, pocení, návaly horka a ztížené dýchání a především děsivý strach o život. První záchvat je nečekaný a šokující a lidé si záchranku volají, později, když pochopí, že příčina potíží je v psychice, se naučí akutní úzkost zvládat jiným způsobem. Důležité je zkusit pomoc psychoterapeuta a psychiatra.

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

Panická ataka sice život neohrožuje, ale i pří ní je organismus v extrémní zátěži a postižený skutečně velice trpí. Je proto zcela nevhodné situaci zlehčovat!

5. Žaludeční reflux

Bolest a další nepříjemné pocity na hrudi mohou také souviset s pálením žáhy a refluxem. Do jícnu se ze žaludku vrací kyselá natrávená potrava a naleptává sliznici. Potíže mohou být tak velké, že pálení za hrudní kostí připomíná infarkt. Krátkodobě zaberou antacida, která se dají koupit bez předpisu v lékárně, ale vždy je třeba léčit příčinu potíží s lékařem, jinak hrozí zánět a rakovina jícnu.

6. Akutní zánět slinivky (pankreatitida)

Sice neohrožuje srdce, přesto je včasné přivolání pomoci zásadní. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je totiž život ohrožující stav. Velice silná a často náhlá bolest přechází z břicha do hrudníku a přidává se k ní zvracení a nevolnost a někdy nastává rychle šok. Je třeba zavolat záchrannou službu.

Bolest na hrudi: kdy volat sanitku?

K bolesti, pálení a tlaku se někdy přidává dušnost, pocení, celková schvácenost, mdloby a úzkosti. Co dělat? Na nic nečekejte, neshánějte auto na odvoz a rovnou volejte 155. Zdravotníci mohou pomoci hned po příjezdu a v sanitce – a za tu dobu vy sotva stihnete vyjet. Na čísle 155 vám také poradí, co máte dělat.

Obecně platí, že je třeba zachovat klid a nemocného nenervovat. Posaďte ho do polosedu se zvednutou horní částí těla a pokrčenýma nohama. Uvolněte oblečení, případně podejte acylpyrin nebo aspirin a u postiženého zůstaňte. Kdyby upadl do bezvědomí a přestal dýchat, položte ho na záda, zakloňte mu hlavu a začněte mu neprodleně masírovat srdce.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek