Hlavní obsah

Hepatorenální syndrom. Proč při onemocnění jater někdy selhávají ledviny? Může jít o život

Foto: Emily frost, Shutterstock.com

Foto: Emily frost, Shutterstock.com

Hepatorenální syndrom bývá popisován jako závažná komplikace pokročilého onemocnění jater. Co přesně se v těle děje, když začnou kvůli problémům s játry selhávat i ledviny a jak spolu tyto dva životně důležité orgány souvisejí?

Článek

Hepatorenální syndrom představuje vratné funkční poškození ledvin, které se vyskytuje především u lidí s pokročilým onemocněním jater, nejčastěji u pacientů s jaterní cirhózou. Bez včasné a adekvátní léčby může tento stav způsobit život ohrožující selhání ledvin.

Hepatorenální syndrom: Co přesně se děje v těle

Funkční poškození znamená, že samotné ledviny nejsou poškozené, ale kvůli pokročilému onemocnění jater nefungují správně. Důvodem jsou změny krevního oběhu a hormonálních mechanismů, které regulují krevní tlak a průtok krve ledvinami. Tyto změny souvisejí se zvýšeným tlakem v cévách, které přivádějí krev do jater (takzvaná portální hypertenze).

„Výsledkem je hromadění tekutiny v dutině břišní (ascites) a nedostatečně efektivní objem krve v cévách, což vede ke stažení cév zásobujících ledviny. Nedostatečné prokrvení ledvin způsobuje pokles až ztrátu tvorby moče. Selhání funkce ledvin je obvykle vratné, pokud se vyřeší příčina, která vedla k dekompenzaci jaterního onemocnění,“ popisuje lékařka Silvie Rajnochová Bloudíčková, vedoucí Nefrologické a transplantační ambulance IKEM.

Příznaky hepatorenálního syndromu

Zhoršování funkce ledvin se obvykle diagnostikuje na základě laboratorních nálezů u člověka s jaterním onemocněním. Dominují příznaky spojené s chorobami jater, jako je zvýšená únava, žloutnutí kůže a očního bělma, tupá bolest nebo tlak v pravém podžebří nebo světlá stolice. Kromě poklesu tvorby moče nebo frekvence močení nemusí mít nemocný žádné specifické projevy poruchy funkce ledvin.

Foto: NMK-Studio, Shutterstock.com

Jsou-li játra vážně poškozená, může se to projevit zhoršením funkce ledvinFoto: NMK-Studio, Shutterstock.com

Akutní a chronická forma

Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé s pokročilým jaterním onemocněním doprovázeným hromaděním tekutiny v břišní dutině. Hepatorenální syndrom se nejčastěji manifestuje při takzvané akutní dekompenzaci jaterní cirhózy, tedy například při krvácení z jícnových varixů nebo při infekci pobřišnice (peritonitidě).

Hepatorenální syndrom může probíhat ve dvou formách. Při akutní dochází k rychlému progresu, chronická má pozvolnější nástup. „Neléčená akutní forma hepatorenálního syndromu je velmi závažný stav doprovázený vysokou úmrtností a jediným řešením bývá u indikovaných pacientů transplantace jater,“ uvádí Silvie Rajnochová Bloudíčková.

Jak se léčí hepatorenální syndrom

V akutní fázi je nejdůležitější zajistit ledvinám dostatečné prokrvení. Pokud se k nim dostává dost krve, mají větší šanci fungovat správně a nedochází k dalšímu zhoršování jejich stavu.

„Využívá se k tomu kombinace léků regulujících velikost průměru cév v dutině břišní a nitrožilně podávaný albumin, což je krevní bílkovina, která se přirozeně tvoří právě v játrech,“ vysvětluje nefroložka.

Z dlouhodobého hlediska je jediným trvalým řešením transplantace jater. U nemocných, kteří ji z různých důvodů podstoupit nemohou, se zavádí takzvaný TIPS (transjugulární intrahepatální portosystémový shunt), což je spojka, která snižuje tlak v portální žíle, snižuje portální hypertenzi a tím zlepšuje prokrvení a funkci ledvin.

Prevence hepatorenálního syndromu

Jedinou možností prevence hepatorenálního syndromu je dobrá kompenzace jaterní cirhózy, to znamená adekvátní léčba, předcházení infekcím, absence užívání alkoholu, návykových a toxických látek a celkové dodržování zdravého životního stylu.

Hepatorenální syndrom

  • Popis – Hepatorenální syndrom je závažná komplikace pokročilého onemocnění jater, při níž dochází ke zhoršení funkce ledvin.
  • Příznaky – Únava a zhoršení celkového stavu, snížená tvorba moči, méně časté močení, žloutnutí kůže, zvětšování břicha z důvodu hromadění tekutiny, otoky dolních končetin.
  • Léčba – Zahrnuje podávání léků pro úpravu krevního oběhu, nitrožilní aplikaci albuminu a řešení příčiny zhoršení jaterního onemocnění; u některých pacientů je řešením transplantace jater.
  • Smrtnost – Zejména u akutní formy je úmrtnost vysoká, pokud není včas zahájena léčba, přičemž prognóza závisí na závažnosti jaterního onemocnění.
  • Prevence – Důsledná léčba a stabilizace jaterního onemocnění, abstinence, vyhýbání se látkám, které poškozují játra a ledviny, a předcházení infekcím.

Načítám