Hlavní obsah

Varující je dušnost a otoky. Infarkt má i jiné příznaky než bolest na hrudi

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Infarkt a jiné srdeční potíže se neprojevují jen bolestí na hrudi. K velmi častým příznakům patří i dušnost a otoky končetin. Varovat by vás měly i bolesti v zádech, pažích či čelisti nebo poruchy srdečního rytmu.

Článek

Srdce snáší výkyvy počasí těžko. Nejhorší je pro něj kombinace horkého a vlhkého prostředí. Při extrémním počasí se infarkt nemusí vyhnout ani dosud zdravým lidem. Co by nás mělo varovat, že srdce nefunguje dobře?

Bolest na hrudi

Většina lidí si infarkt spojuje s bolestí na hrudi. Není to jediný příznak, ale je opravdu častý. Silná, dlouhotrvající bolest za hrudní kostí může značit ucpanou tepnu. Bolest se nemusí objevovat jen na levé straně, může se také projevovat jako určité tlačení. Každá minuta je pak otázkou záchrany života.

„Umíme cévu zprůchodnit a zachránit velkou část srdečního svalu od záhuby pouze v případě, že nemocný přijde včas. Lepší je přijít stokrát zbytečně než jednou pozdě,“ popisuje profesor Aleš Linhart, předseda českých kardiologů.

Bolest zad, ramene i čelisti

Infarkt se ale projevuje také bolestí vystřelující do zad, ramene, paží nebo do čelisti. Jak uvádí web Kardiochirurgie.cz, tyto příznaky jsou častější u žen než u mužů, mohou různě odeznívat a zesilovat.

Potíže s dechem

Dalším typickým problémem je dušnost. To, že se člověku špatně dýchá, může přisuzovat horku, viróze, špatné kondici nebo následkům kouření. Potíže přitom může způsobovat nemocné srdce, které selhává.

„K náhlým potížím s dýcháním dochází právě u infarktu. Dušnost bývá dokonce častějším příznakem než bolest na hrudi. Tepna zásobující srdce kyslíkem se totiž ucpe a buňky nedostávají kyslík,” vysvětluje docent Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno.

Foto: GBALLGIGGSPHOTO, Shutterstock.com

Když špatně funguje srdce, tělo zadržuje tekutiny a vznikají otokyFoto: GBALLGIGGSPHOTO, Shutterstock.com

Otoky

Vznik otoků souvisí s předchozím příznakem. Vznikají ve chvíli, kdy špatně funguje srdce a tělo zadržuje tekutiny, protože se snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu. Proto je třeba si vždy všímat, zda nemocného kromě dýchání netrápí také otoky, nejčastěji na nohou, ale i na rukou.

Nepravidelný srdeční tep

Potíže se srdcem se mohou ohlásit také poruchami rytmu. Ty mohou provázet pouhý stres a vyčerpání, tělo tak může reagovat i na náročné změny teplot spojené s prudkým ochlazením nebo naopak oteplením. Způsobuje je i přemíra alkoholu spojená s velkou fyzickou námahou. „Když někdo kope ve třiceti stupních za pravého poledne studnu, a ještě do toho popíjí pivo, tak si může lehce uhnat poruchu srdečního rytmu,“ varuje profesor Linhart. Poruchy srdečního rytmu pak zvyšují riziko mozkové příhody neboli mrtvice i srdečního selhání.

Nevolnost a únava

Jak uvádí web Kardichorurgie.cz, u žen se také při infarktu častěji objeví bolesti žaludku nebo tlak v dutině břišní, které si postižení pletou s pálením žáhy, žaludečními vředy nebo s chřipkou. Spousta žen, které postihl infarkt, si také stěžovala na nepřiměřenou únavu, která se projevovala, i když byly v klidu a nedělaly nic náročného.

Foto: Voyagerix, Shutterstock.com

Klidový tep se u zdravého člověka pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutuFoto: Voyagerix, Shutterstock.com

Bezvědomí

Laicky lze bezvědomí popsat jako omdlení neboli mdloby. Co se v takové chvíli s organismem děje? Člověk přestane vnímat, nevidí vás, nereaguje na váš hlas, ale dýchá a tluče mu srdce. Stát se to může třeba kvůli nízkému tlaku nebo stresu, ale může souviset se špatným přísunem kyslíku do mozku, a to v souvislosti například právě s ucpáním cévy nebo srdeční arytmií.

Rizikem, že člověk upadne do bezvědomí, je také nedostatek tekutin a čerstvého vzduchu. „Je třeba dávat si pozor na nevětrané, dusné místnosti. Pobyt ve špatně větraném, byť stinném bytě je pro srdce často horší, než když se člověk vystaví přímému slunci v tropických teplotách. Ohroženi jsou především senioři, kteří se snadno přehřívají, ztrácí tekutiny a kvůli obavě z horka neotevírají okna,“ podotýká profesor Linhart.

Kdy k lékaři a kdy zavolat záchranku

V případě bezvědomí zkuste postiženém zvednout nohy, omyjete ho studenou vodou nebo ho popleskejte po tváří. Jestliže to nepomůže, je dost možné, že mu hrozí srdeční selhání, pak volejte záchranku.

Varovat by vás měla dušnost v klidu, otoky a únava. Vždy je třeba co nejdříve konzultovat stav se svým lékařem, a to platí nejen pro kardiaky, kteří se už nemocí srdce a cév léčí.

Pokud se stav zhoršuje, a navíc se přidá bolest na hrudi či bezvědomí, je třeba sanitku zavolat okamžitě.

Reklama

Související témata: