Článek
Onemocnění ledvin, které může vyústit až v jejich selhání, patří k civilizačním chorobám a postihuje stále víc lidí. Nemocné ledviny nebolí, potíže často přicházejí nenápadně, a proto se pacient o problému mnohdy dozví až ve chvíli, kdy je potřeba vše řešit náhradou jejich funkce. V čem spočívá dialýza, kdy se přistupuje k transplantaci a co vše ovlivňuje úspěšnost zákroku? Nejen na tyto otázky odpovídá lékařka Silvie Rajnochová Bloudíčková, vedoucí nefrologické a transplantační ambulance IKEM.
Jaké jsou nejčastější příčiny selhání funkce ledvin?
V současné době mezi ně patří chronická onemocnění, jako je diabetes, tedy cukrovka, vysoký krevní tlak (hypertenze), kardiovaskulární onemocnění, a poté také specifická onemocnění ledvin, takzvané glomerulonefritidy a dědičná onemocnění ledvin, například polycystóza a Alportův syndrom.
Pacienti se selháváním ledvin docházejí obvykle na dialýzu. V jaké chvíli je nutné k ní přistoupit a kdy nastává okamžik, že konzervativní léčba nebo dialýza nestačí a nejvhodnějším řešením se stává transplantace?
Dialýza a transplantace jsou dvě metody náhrady funkce ledvin, které využíváme v případě jejich nezvratného selhání. Je to situace, kdy ledviny nejsou již schopny plnit svoji funkci a objevují se takzvané uremické příznaky, jako jsou otoky, nechutenství, únava a dušnost. Funkce ledvin se hodnotí pomocí kreatininu a glomerulární filtrace – parametrů, jež se vyšetřují ze vzorku krve.
Transplantace je považována za nejlepší metodu léčby selhání ledvin, přesto není vhodná pro všechny pacienty. Pro tyto nemocné je pak alternativou právě dialýza, na kterou zpravidla docházejí třikrát týdně do dialyzačního střediska. Nicméně v současné době se rozšiřují možnosti domácí dialýzy, kdy si ji pacient provádí doma a do dialyzačního střediska chodí jednou měsíčně na kontrolu.

Nemocné ledviny se dlouho nemusejí projevit žádnými příznakyFoto: Jo Panuwat D, Shutterstock.com
Podle jakých kritérií lékaři rozhodují, zda je nemocný vhodným kandidátem na transplantaci?
Posuzování „transplantability“ pacientů s nezvratným selháním ledvin se opírá o takzvaná KDIGO doporučení, která definují medicínská, imunologická a psychosociální kritéria. Kandidáti podstupují komplexní předtransplantační vyšetření, na jehož základě se pak příslušné transplantační centrum vyjádří, zda je možné konkrétního pacienta k transplantaci akceptovat, nebo nikoli.
Jak důležité je načasování transplantace, může příliš brzký, nebo naopak pozdní zákrok ovlivnit její úspěšnost?
Načasování transplantace je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují prognózu pacienta. Je velmi dobře známo, že doba strávená na dialýze má negativní dopad na dlouhodobé uchování funkce transplantované ledviny. Z tohoto důvodu je snaha provést transplantaci ještě před zahájením pravidelné dialyzační léčby. Pokud to není možné, pak by měla být transplantace realizována co nejdříve po zahájení dialýzy.
V čem je rozdíl mezi transplantací ledviny od živého a zemřelého dárce a podle čeho se určuje, která varianta je pro konkrétního pacienta vhodnější?
Transplantace ledviny od žijícího dárce je považována za nejlepší variantu léčby nezvratného selhání ledvin, protože je spojena s nejlepšími výsledky v přežívání pacientů a štěpů (transplantovaných ledvin). Hlavním důvodem je především kvalita orgánu a optimální naplánování výkonu, což umožňuje adekvátní přípravu s ohledem na imunologické parametry a na přítomná přidružená onemocnění příjemce ledviny. Ledvina od žijícího dárce má medián funkce až 25 let, zatímco u orgánu od zemřelého dárce je to průměrně kolem 12 let.
První možností by tedy mělo být transplantování orgánu od žijícího dárce?
Ano, lze říct, že transplantace ledviny od žijícího dárce by měla být zvažována jako první alternativa. A pokud není možná, je namístě po dosažení definované úrovně funkce ledvin zařadit pacienta do čekací listiny k transplantaci ledviny od zemřelého dárce. V České republice lze zařadit pacienta do čekací listiny preemptivně, tedy ještě před zahájením dialýzy. Vzhledem ke krátké čekací době na vhodného dárce (10 až 12 měsíců) je veliká šance, že pacient bude transplantován preemptivně i z čekací listiny.
Co vše ovlivňuje úspěšnost transplantace ledviny a jak velké je riziko, že tělo orgán nepřijme?
Úspěch transplantace závisí na více faktorech. Zásadní je celkový zdravotní stav pacienta, respektive jeho přidružená onemocnění, s ohledem na věk nemocného. V rámci posuzování transplantability je důležitější věk biologický, nikoli kalendářní, a celková kondice nemocného. Klíčové jsou imunologické parametry, důležitým kritériem je dosáhnout maximální shody mezi dárcem a příjemcem.
Čím větší je imunologická shoda, tím nižší je pravděpodobnost, že tělo orgán odmítne, a tím vyšší je pravděpodobnost dlouhodobého přežití štěpu ledviny a pacienta. Dalším z aspektů při posuzování, zejména u starších pacientů, je zhodnocení benefitů a potenciálních rizik, které s sebou přináší transplantace, s důrazem na kvalitu života.

Transplantace ledvin od žijícího dárce má lepší prognózuFoto: SewCreamStudio, Shutterstock.com
Vhodným dárcem se může stát i blízký člověk, nemocní se ale někdy zdráhají o takovou „službu“ požádat, mnohdy o své situaci s rodinou či přáteli nemluví…
Je to tak, řada pacientů má strach, že by byl blízký člověk vystaven neúměrnému riziku, kdyby se rozhodl jim ledvinu darovat, a mohou se obávat, že začít s blízkými upřímně hovořit o své situaci znamená hned je žádat o dárcovství. Úplně ale stačí, když nemocný sdílí informace o svém stavu. Ze zkušeností víme, že se tím otevírá prostor pro altruismus a lidé, kteří ho mají rádi, často sami začnou zvažovat, jak mohou pomoci.
Jak velké zdravotní riziko představuje darování ledviny?
Je důležité zdůraznit, že k odběru ledviny přistupujeme jedině tehdy, pokud podrobná vyšetření potvrdí, že jsou rizika pro dárce minimální. Zbylá ledvina přebírá funkci odebrané a zdravotní stav dárce je pravidelně sledován. Operační zákrok je miniinvazivní, což umožňuje rychlé zotavení a rizika jsou také minimální. Dárci pak docházejí na pravidelné kontroly do transplantačního centra, zpravidla jedenkrát ročně.
Jak velkou roli hraje v celém transplantačním procesu psychická pohoda a připravenost pacienta?
Pro dlouhodobý úspěch transplantace je zcela zásadní spolupráce pacienta a jeho naprostý soulad s léčebným režimem. Nezbytná je proto komunikace s nemocným, včas jej podrobně informovat o onemocnění i možnostech léčby. Jestliže je pacient kandidátem na transplantaci, musí dobře chápat, jak bude probíhat příprava k zákroku, operační výkon a rovněž následná péče.
Pokud dobře porozumí tomu, co transplantace obnáší, lze předpokládat dobrou spolupráci, a tedy i uchování dlouhodobé funkce transplantované ledviny. Za tímto účelem jsme pro pacienty i jejich rodiny vytvořili webové stránky, kde najdou relevantní informace od odborníků i zkušenosti mnoha pacientů s transplantací.








