Hlavní obsah

Nepodceňujte nemoci srdce! Zabíjí víc než jiné

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Nemoci srdce zabijí podle statistik přes 17 milionů lidí ročně. To je víc, než co má na svědomí HIV, rakovina i malárie dohromady! Nejúčinnějším „lékem“ je přitom prevence. Bohužel právě tu lidé často podceňují. Co tedy můžete pro své srdce udělat?

Článek

Rizikových faktorů je celá řada. K některým má člověk genetické dispozice, roli hraje také věk, ale spoustu toho můžete ovlivnit. Mezi nejčastější kardiovaskulární choroby patří vysoký krevní tlakischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda.

Podle Státního zdravotnického ústavu jsou kardiovaskulární nemoci největším zabijákem v Evropě. Ročně na ně zemřou 4 miliony lidí. Srdečně-cévní nemoci jsou v evropských zemích zároveň nejčastější příčinou úmrtí u lidí mladších 65 let a mohou za téměř polovinu všech úmrtí v Česku! Pokud se jim ale naučíte předcházet a dokážete rozpoznat, kdy už je potřeba jít k lékaři, nemusí to končit tak fatálně.

Upravte životní styl

První, co člověk může změnit, je to, jak žije a co konzumuje. Největším rizikem je kouření, nedostatek pohybu a kvalitního spánku, vysoká míra stresu, nadbytečný příjem tuků a soli.

„Důsledkem nevhodných stravovacích návyků a nízké pohybové aktivity je obezita, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak. To jsou nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik aterosklerózy, na jejímž podkladě vzniká infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,“ vyjmenovává doktorka Karolína Hlavatá z iniciativy Vím, co jím a piju.

Proto přestaňte kouřit, začněte pravidelně sportovat, nebo alespoň víc choďte, a jezte ovoce a zeleninu. Vhodné je také omezit potraviny, které zvyšují cholesterol, jako jsou uzeniny, prorostlé maso, vnitřnosti, paštiky, tučné sýry nebo příliš sádla či másla, a také nejrůznější sušenky a čokoládové náhražky. Uděláte tak svému srdci velkou službu.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Nadváha je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik nemocí srdceFoto: New Africa, Shutterstock.com

Hlídejte si krevní tlak

Úkolem srdce je přečerpávat krev, která rozvádí výživu do celého těla. Pokud to nezvládá, přestávají správně fungovat svaly, orgány, prokrvovat se končetiny apod. To způsobuje celou řadu velmi nepříjemných komplikací.

„Při vysokém krevním tlaku se narušuje výstelka cév a vzniká zánět. Takové poškození organismus spravuje tak, že zalepí defekt jako poškozenou pneumatiku pomocí záplaty – aterosklerotických plátů. Ty ale postupně cévy stále zužují, a nakonec se mohou ucpat úplně,“ varuje lékař Ondřej Nývlt, předseda Vědecko-lékařské rady Světa zdraví. (Jakou roli hraje dobrý a zlý cholesterol?)

U dospělého člověka je optimální krevní tlak kolem hodnoty 120/80 mm Hg v klidovém stavu. Pokud vám často tlak  překračujete hodnoty 140/90 mm Hg, je dobré mít se na pozoru a raději vyhledat lékaře. Nízký tlak sice pacienty na životě neohrožuje, ale může jim ho dost znepříjemňovat. Zbystřit byste měli tehdy, kdy hodnoty systolického tlaku krve (síla srdce, kterou ji pumpuje)  dlouhodobě pod 100/65 mm Hg.

Foto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com

Vysoký krevní tlak trápí spoustu lidí. Ne každý se s ním však léčíFoto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com

Potíže řešte včas

Důvodem toho, proč spousta lidí umírá na nemoci srdce je fakt, že prevenci zanedbávají a přehlíží varovné signály těla . Přitom když srdce nezvládá rozvádět okysličenou krev s živinami do všech tkání a orgánů, projeví se to na těle celkem rychle. Začnete-li se zadýchávat, jste hodně unavení až malátní, nebo vám otékají kotníkymůže to značit problémy srdce. Čím dřív tyto potíže začnete řešit, tím snazší a účinnější bude případná léčba.

Po srdečním selhání život nekončí

I v případě, že dojde k srdečnímu selhání, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Naopak. „Po stanovení diagnózy v řadě případů pacient zůstává v domácí péči a je nutné, aby rozuměl všem režimovým opatřením včetně těch dietních. Aktivní přístup pacienta je u zvládání tohoto onemocnění klíčový,“ uvádí docent Štěpán Havránek z II. Interní kliniky kardiologie a angiologie.

Po poradě s lékařem je možné stále provozovat některé fyzické aktivity. Je však třeba myslet i na odpočinek a další opatření, která mají významný vliv na kvalitu pacientova života.

Reklama