Článek
Iva Janžurová slaví 85. narozeniny a pořád je k nezastavení. Její život je plný krásných rolí, nezapomenutelných zážitků, ocenění, ale samozřejmě i smutných okamžiků. Tohle jsou ty nejzásadnější z nich.
Královna komedie a štěstí na režiséry
Když se jí v rozhovorech novináři v minulosti ptali, jaká je její nejoblíbenější role, nikdy nevybrala jednu jedinou. Zmiňovala ale většinou některé z jejích dnes už v podstatě legendárních komedií.
V tomto směru lze za zlomový pokládat rok 1967 a komedie Svatba jako řemen a Pension pro svobodné pány. Rok 1969 a komedie Světáci, kde excelovala v trojici s Jiřinou Bohdalovou a Jiřinou Jiráskovou, to už byl naprostý katapult mezi ty nejslavnější. Následovaly hity jako Což takhle dát si špenát, Marečku, podejte mi pero!, „Pane, vy jste vdova!“, „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“, Hodíme se k sobě, miláčku? a mnoho dalších.
Herečka ale nikdy nezastírala, že za svůj úspěch nevděčí jen svému talentu, ale i skvělým režisérům, s nimiž spolupracovala. Václav Vorlíček, Petr Schulhoff či Oldřich Lipský – to jsou muži, kteří jí dali ty správné role, protože věděli, že je promění v národní poklad.
Když cena střídá cenu
Asi nikoho nepřekvapí, že se Iva Janžurová může pochlubit mnoha filmovými i divadelními cenami. Možná je spíš překvapivé, že třeba z pěti nominací na Českého lva si sošku odnesla domů „jen“ dvakrát. V roce 1998 za film Co chytneš v žitě a v roce 2002 za Výlet.
Právě rok 1998 byl pro ni ale kariérně opravdu úspěšný, kromě zmiňovaného Českého lva byla oceněna i za svoje divadelní výkony. Za roli Winnie v Beckettových Šťastných dnech si odnesla cenu Thálie i cenu Alfréda Radoka. Více než právem pak v roce 2021 získala Thálii za celoživotní dílo, vždyť jen její představení Audience u královny ve Stavovském divadle je už víc než deset let beznadějně vyprodané.
Dcery, na něž může být pyšná
Co je ale víc než skvělá kariéra a všechna ocenění světa? Samozřejmě rodina. A na tu může být Iva Janžurová právem pyšná – s životním partnerem režisérem Stanislavem Remundou má dvě dcery. Jestli by tedy měla Iva Janžurová vybrat ve svém životě nejšťastnější dny, byl by to určitě 17. květen 1972, kdy přišla na svět Sabina Remundová, a 28. leden 1974, kdy se narodila Theodora Remundová.
Obě nejen že mamince jakoby z oka vypadly, ale po rodičích zdědily i umělecké nadání. Se Sabinou Iva Janžurová mnohokrát hrála ve společném divadelním představení, s oběma dcerami pak ve filmu Výlet, za který nakonec získala Českého lva.
A vrcholem všeho byl samozřejmě dokument Janžurka z roku 2024. Ten natočila s maminkou právě dcera Theodora. Ta ho označila za velmi laskavý, dojemný i vtipný, protože přesně taková prý její maminka je.
Celoživotní láska se Stanislavem Remundou
Veřejnost má Ivu Janžurovou samozřejmě spojenou s režisérem Stanislavem Remundou, po jehož boku (byť nebyli oficiálně manželé) prožila v podstatě celý život. Před ním byla asi půl roku vdaná za kameramana Jana Eisnera, ale od 70. let už byla jen s Remundou.
Nerozlučný pár tvořili opravdu až do jeho smrti v roce 2012. Jeho odchod byl samozřejmě pro herečku jedním z nejsmutnějších okamžiků jejího života, 21. května 2012 by ze svého života nejspíš nejradši vymazala.
Remunda byl před smrtí nemocný, v roce 2009 prodělal mozkovou mrtvici, z jejíchž následků se nikdy plně nezotavil. Herečka o něj s dcerami do jeho posledních chvil láskyplně pečovala a dokázala tak, že k celoživotní lásce opravdu není oddací list potřeba. Od jeho smrti se po jejím boku žádný muž už nikdy neobjevil.
