Hlavní obsah

5 chyb, které zničí každou koupelnu

Foto: idealstandard.cz

Prodlužte životnost své koupelny

24. 5. 2010

Je nová, je krásná, je čistá – takto se obvykle rozplýváme nad zrekonstruovanou koupelnou ještě hezkých pár týdnů po jejím dokončení. Jenže: rok se s rokem sejde a na bateriích se najednou objevují rezavé skvrny, mezi vanou a stěnou nepěkná škvíra, v rozích se usadila plíseň. Katastrofa!

Článek

Má-li koupelna vypadat dlouho jako nová, je třeba dodržovat několik pravidel. Řemeslníci by je měli znát, ale i zde platí obligátní: důvěřuj, ale prověřuj. A když se nám je povede při budování uhlídat, můžeme ještě leccos zkazit samy. Hlavně při úklidu.

1. Vanička do sprchy patří vždy

Sprchové kouty umístěné v různých výklencích a nikách jsou velmi oblíbené. Jsou také o něco levnější, protože pořizujeme jen dveře a ne celou zástěnu. Ale pozor! I v takovém koutě by neměla chybět sprchová vanička. Pokud sem dáme jen dlažbu, můžeme si v budoucnu zadělat na problémy. I ta sebelepší izolace proti vodě má omezenou životnost a po pár letech přestane být funkční. Voda tak bude protékat skrz strop k sousedům nebo do sklepa. A my budeme muset celý kout rozbourat a předělat. Naše chyba. Je proto lepší koupit nízkou vaničku, kterou lze zapustit do stejné výšky s podlahou. Celkový efekt se tím nenaruší.

2. Vana se instaluje až na konec

Dodnes se vyprávějí historky o tom, jak řemeslníci dokázali zničit vanu dříve, než byla koupelna hotová. S klidem si v ní po instalaci míchali maltu a kolem lepili obklady. K nevíře. Buďme tedy chytřejší: vana – to samé platí i pro sprchovou vaničku – se dává do koupelny mezi posledními,  a hlavně až poté, co máme na zdech obklady. Jen málokdy totiž mají dlaždice takovou velikost, aby nám vyšly k hraně vany bez toho, že by se musely řezat. A zaříznout všechny stejně je v domácích podmínkách téměř nemožné. Mezi vanou a stěnou tak vznikne nehezká a nepravidelná spára. Pokud ovšem nejdřív necháme obložit zeď, nemusejí se dlaždice řezat, nalepí se celé. Že jich bude část ukrytá za vanou, nevadí. Spára je v tomto případě pravidelná a menší než u první varianty.

Foto: ferienwohnung.de

Bílé spáry dávejte jen na stěny

3. Pozor na bílou spárovací hmotu

Barevnost spárovacích hmot je opravdu velká, mnozí proto odmítají používat klasickou šedou a třeba bílé obklady a dlažby doplní bílou spárovačkou. A pak litují! Udržet bílou spárovačku zvlášť na podlaze v původním odstínu je nemožné. Brzy se na ní objeví tmavá místa. Bohužel se nestane, aby spára „zašla“ všude stejně a proměnila se v šedou, proto je lepší použít přímo standardní šedou. Bílá je přípustná u svislých stěn, zde ale raději volíme typy obkladů s kalibrovanou, tedy velmi přesně seříznutou hranou, které lze klást téměř beze spár.

4. Odvětrání musí být!

Zvlášť při rekonstrukci koupelen mají mnozí tendenci zazdít a zaslepit větrák s tím, že stejně nikdy nefungoval. Jde však o první krok k tomu, aby se nám v koupelně a možná i v celém bytě objevily plísně. Pokud totiž nebudeme z koupelny odvádět vlhký vzduch, vytváříme ideální podmínky pro jejich růst. A jen otevřít dveře směrem do bytu zpravidla nestačí. Nemáme-li otevřená i okna ven, vlhkost se zvyšuje v celém bytě a riskujeme, že se plísně objeví i v dalších místnostech. Správný postup je odvětrání zachovat, případně ještě vylepšit. Buď ho můžeme nechat napojit na vypínač, aby se spustil automaticky, jakmile v místnosti rozsvítíme, nebo ho lze doplnit čidlem vlhkosti, které ho zapne, jakmile hodnota vlhkosti vzduchu přesáhne kritickou hodnotu padesáti procent.

Foto: Thinkstock

Abrazivní prostředky mohou povch zmatnit

5. Pozor na čisticí prostředky!

Spoustu škod můžeme napáchat i při úklidu. Zde bychom měly být opatrné s různými písky a jinými abrazivními prostředky, pokud máme akrylátovou, tedy plastovou vanu či vaničku, tyto úklidové prostředky je mohou poškrábat.

Pozor také na speciální přípravky, které podle televizních reklam vyleští kohoutky a odstraní z nich vodní kámen snadno a rychle! Výrobci baterií k nim měli před lety zásadní výhrady, protože armatury ničily. Výsledkem následného dohadování bylo konstatování, že přípravky bateriím neublíží, pokud není jejich povrch nijak narušen. Jenže: stačí jen malé a neviditelné škrábnutí při instalaci, poté se chemické přípravky snadno dostanou pod povrch - a spustí se koroze.

Stejně tak bychom měly po úklidu dobře opláchnout koupelnu čistou vodou, a to bez ohledu na to, zda používáme „agresivnější“ dezinfekční prostředky, nebo ty ekologické a šetrné k životnímu prostředí. V rozích u vany či umyvadla nesmějí zůstat žádné, jinak se stanou „potravou“ pro plíseň, které ke svému životu potřebují nejen vysokou vlhkost a teplo, ale právě i živiny.

Někdo sice může považovat tyto rady za přílišné „hnidopišství“, ale nezapomínejme, že na svou koupelnu se budeme dívat patnáct až dvacet let! Opatrnost je tedy na místě!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.