Článek
Růstový spurt v lékařské terminologii znamená období urychlení růstu u dětí v pubertě. V tom případě jde o jev zcela přirozený. Přeneseně se ale tento výraz užívá také pro zvýšený kojenecký neklid mezi 3. až 6. týdnem a 3. až 6. měsícem, kde se s ním setkáte nejčastěji. „Každé děťátko je ale jiné, a proto spurt samozřejmě nenastává úderem toho daného dne. Tyto mezníky se mnohdy mezi maminkami také označují jako laktační krize, a to právě proto, že jejich tvorba mléka ještě nestihla zareagovat na zvýšenou potřebu děťátka,“ uvádí Hana Strejčková, členka Laktační ligy.
Své o tom ví i naše čtenářka Dasha Veselá: „Růstový spurt jsem zažila u své dcery kolem třetího měsíce. Narodila se malinká, a tak si to zřejmě chtěla všechno vynahradit a dohnat. Přesto, že ale pořád pila, nepřibírala, stále plakala a byla neklidná. Doktorka mi doporučila ,umělé' mléko. Dcera se naučila na lahev, a já mléko ztratila. Na to, že má dcera růstový spurt, jsme přišly příliš pozdě.“ Maminkám Dasha proto radí, aby tuhle napjatou situaci vydržely a přikládaly miminko častěji nebo dávaly umělé mléko zprvu po lžičkách.
Co je růstový spurt?
Kojenci v prvním půlroce věku někdy ve velmi krátké době razantně vyrostou do délky (až o několik centimetrů za pár dní), ale na váze mohou zakolísat. Podle laktační poradkyně Jany Kučvové může jít sice o pár milimetrů, avšak pro miminko to je situace energeticky velmi náročná: „Takové miminko totiž svou přijatou dávku energie z potravy vloží do růstu, a nikoli do váhového přírůstku. Ačkoli papá stejně, nebo dokonce více, jeho váha se v tomto období zastaví, nebo dokonce klesne.“ A to je moment, který mnohé maminky velmi vyděsí!
Proto jsou velmi důležité pravidelné kontroly u pediatra, který miminku provádí opakovaná měření délky, váhy a obvodu hlavičky. Z nich je pak možné vypracovat takzvané růstové křivky, na kterých lékař kontroluje správné prospívání dítěte. Více se o těchto křivkách dočtete v našem článku zde.
Růstový spurt není žádná nemoc a většinou do týdne odezníFoto: thinkstock
Proč vytrvat u kojení?
Období růstového spurtu ale může mít na svědomí také to, že maminky začnou bojovat s pocitem vlastní neschopnosti. Ptají se samy sebe, zda mají dostatek mléka, jestli je vůbec kvalitní a jejich miminku vyhovuje. A výsledek? Mnohdy předčasné zavedení příkrmu. „Ano, miminka v období růstových spurtů mohou vyžadovat častější kojení. V tomto čase však stačí sledovat zvýšené potřeby dítěte na kojení a vyhovět jim. Rozhodně není třeba zavádět hned příkrm z náhražkového mléka,“ domnívá se Jana Kučvová.
Abyste tuto zvýšenou potřebu svého miminka ustály, měly byste pít víc tekutin, než jste zvyklé. Někdy je lepší vyzkoušet i alternativní způsob podání mléka, pokud děťátko odmítá vytrvat u prsu. Odstříkané mléko tak lze podávat třeba po lžičkách, injekční stříkačkou nebo speciálním kelímkem Babcup.
Další možností je domluvit se s vaším pediatrem na častější kontroly. V případě strachu, že máte nedostatek mléka, je možné u lékaře provést kontrolní vážení před kojením a po něm, ze kterého se zjistí, jestli dítě pije dostatečné dávky.
Tip redakce: Máte další pochybnosti ohledně správného kojení? Možná vám pomohou naše rady v článku: 20 otázek o kojení.
Pokud máte strach z nedostatku mléka, může lékař provést kontrolní váženíFoto: Thinkstock
Co vše se při růstovém spurtu mění?
V prvé řadě se děťátko začíná častěji hlásit o jídlo, a tak se stává, že najednou mu při kojení nestačí jedno prso, ale žádá mléko z obou. Může trpět bolestmi bříška, větry a bývá rovněž neklidné z nevyspání. „Také se může změnit stolice, zejména co do počtu za den. Miminko kaká méně a stolice může být i nazelenalá, například z přemíry pití předního mléka, protože to zadní se kvůli prvotnímu stresu maminky nespouští anebo teče pomaleji,“ říká Hana Strejčková, členka Laktační ligy.
S čím může spurt dále souviset?
Růstový spurt může také občas souviset s neklidem, který bývá diagnostikován jako kojenecká kolika (projevem jsou bezdůvodné záchvatovité bolesti bříška). Jde však o věc, která sama odezní. „Přes 90 procent kojeneckých kolik nemá žádnou organickou příčinu, ve velké většině případů se tedy nejedná o žádnou nemoc a neklid sám s věkem vymizí,“ uvádí dětský pediatr Martin Magner.
Podle něj může i v malém procentu případů k zvýšenému neklidu přispívat alergie na bílkovinu kravského mléka nebo jícnový reflux: „Mezi příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka patří nejčastěji rodinná zátěž ve smyslu alergie, nález krve ve stolici i opakované zvracení. Právě v případě opakovaného ublinkávání nutno pomýšlet i na jícnový reflux,“ dodává doktor Magner s tím, že tyto příznaky je vždy nutné prodiskutovat s praktickým dětským lékařem.
Na co si dát ještě pozor?
Laktační poradkyně Hana Strejčková dále radí, aby se maminky hlavně nestresovaly a věřily v samy sebe. Co je tedy důležité:
- Nevnímat růstový spurt jako problém vedoucí k ukončení kojení, většinou je to jen otázkou dní, kdy se vše vrátí do zajetých kolejí.
- Nepropadat zoufalství ani jiným negativním emocím, které vedou k blokování hormonu oxytocinu, jenž je zodpovědný za spouštění mléka. Mléko pak teče ještě pomaleji, a zůstává ho tak více v prsou. Dlouhodobý přetlak vede k postupnému snižování tvorby mléka.
- Nedávat umělou výživu, pokud to není vyloženě nutné.
- A vždy platí, než se trápit samy se svými pochybnostmi nebo se nechat pohltit internetovými diskusemi či se nechat zviklat k umělé výživě, je lepší poradit se s odborníkem.
Zažily jste období růstového spurtu u svých miminek také? Podělte se s námi i ostatními čtenářkami o své zkušenosti v diskusi.
