Hlavní obsah

6 drsných faktů, které by měl každý vědět o depresi

Foto: Ollyy, Shutterstock.com

Už jste určitě slyšeli, že deprese není žádná depka, ale vážná psychická porucha. Možná vás ale překvapí, kdo jí trpí úplně nejvíc a jaké jsou nejběžnější příčiny. Těchto šest faktů o depresi by měl vědět každý.

Článek

Možná si říkáte, že se slovo „deprese“ v poslední době skloňuje více než často. Ve skutečnosti je ale tahle psychická choroba stále opředená mýty a dosud mnohými podceňovaná. Co o ní možná nevíte?

1. Rozchody nejsou nejčastější příčinou

„Má depku. Manželka mu utekla s milencem.“ Přijde vám tohle jako typická příčina deprese? Může být. Nepříjemné životní události však zdaleka nejsou jediným a ani nejčastějším důvodem nemoci.

Klinická, tedy dlouhotrvající a vážná, deprese je psychická porucha, kterou spouští a ovlivňuje celá řada faktorů. Jedná se o chemické změny v mozku, konkrétně nerovnováhu neurotransmiterů ovlivňujících náladu. Může ji způsobit genetická dispozice, hormonální příčiny (především v souvislosti s ženskými hormony), dále poruchy biorytmu, nedostatečná výživa, traumata a stresové zážitky, užívání návykových látek či fyzické zdravotní problémy.

2. Na depresi se dá zemřít

Asi hlavním důvodem, proč není deprese širokou veřejností stále považována za „opravdovou“ nemoc, je, že se na ni neumírá. Z biologického hlediska je to pravda – deprese je nicméně absolutní jednička mezi příčinami sebevražd!

Až 90 procent lidí, kteří spáchají sebevraždu, trpí nějakou formou duševní poruchy a nejčastěji se jedná právě o depresi. Nemoc sice nezpůsobí selhání orgánů a neomezí životní funkce, v závěru však může vést k úmrtí stejně jako fyzická nemoc. Zajímavá je i statistika, že přes 90 procent lidí, kteří pomýšlejí na sebevraždu, se letmo svěří někomu blízkému. Proto je třeba takovým poznámkám věnovat pozornost.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Všímejte si změn nálad u svých blízkých. Mohou znamenat blížící či již rozjetou depresi

3. Počet nemocných bude stoupat

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že do roku 2030 se deprese stane druhou nejčastější příčinou zdravotní neschopnosti na světě – hned po HIV/AIDS. Řady odborníků vedou diskuze, proč se počet nemocných stále zvyšuje. Ačkoli existují desítky teorií, žádná zatím nebyla potvrzena.

4. Překvapí vás, kdo nejvíc trpí

Mnoho lidí považuje depresi za rozmar velkoměstské smetánky. Už nevědí co by, tak si začnou vymýšlet deprese... To je ale hluboký omyl. Největší skupinou nemocných jsou podle dat WHO ženy z rozvojových států. Patří sem většina zemí Afriky a mnoho zemí jihovýchodní Asie i Jižní Ameriky. Až 40 procent žen žijících v těchto oblastech má zkušenost s klinickou depresí!

Foto: SHYPULIA TATSIANA, Shutterstock.com

Ženy trpí depresemi dvakrát častěji než muži

5. Nemoc hrozí i dětem

Deprese je choroba jako každá jiná a může postihnout kohokoli bez ohledu na rasu, pohlaví, společenské postavení i věk. Mezi laiky stále panuje mýtus, že děti touto nemocí netrpí, neboť nezažívají stres z práce, financí, partnerských vztahů a podobně. Ostatně až do 70. let minulého století si to mysleli i odborníci.

Podle údajů amerického národního institutu pro duševní zdraví však ve skutečnosti deprese postihuje zhruba jedno z třiatřiceti dětí a jednoho z osmi dospívajících. U depresivních dětí je větší pravděpodobnost sebevraždy než u dospělých.

6. Ženy jsou v dvakrát větším riziku

Ženy jsou v porovnání s muži mnohem více vystaveny kolísání hladiny hormonů. Děje se tak zejména v těhotenství, po porodu či v menopauze. Zároveň je dle americké psychologické asociace míra sexuálního a fyzického zneužívání žen mnohem vyšší, než se kdysi předpokládalo. Stává se z toho proto další výrazný faktor vedoucí ke vzniku deprese.

Pár slov o depresi

Příznaky deprese jsou rozličné. Zpravidla dochází ke ztrátě zájmů nebo potěšení z dříve příjemných aktivit, k poklesu energie, poruchám spánku i celodenní únavě. Prakticky ve všech případech jsou přítomné pocity beznaděje, bezvýchodnosti a stále zhoršená nálada. Těžkou depresi mohou provázet i bludy.

Nemoc výrazně omezuje běžný život a působí velké duševní utrpení. Léčba je proto zcela zásadní a patří do rukou psychiatra a psychologa. Záleží na závažnosti – někdy stačí psychoterapie, jindy jsou nutná antidepresiva, stále nejúčinnější je elektrokonvulzivní terapie.

Máte vlastní zkušenost s klinickou depresí?

ynezorPumanzeSaNyknalC