Článek
Tiny house je miniaturní domek v minimalistickém stylu a získává si stále víc příznivců. Jeho rozloha může být kolem dvaceti metrů čtverečních, ale může být i menší, ovšem na druhou stranu existuje definice, že jde o domek o rozloze pod 90 metrů čtverečních…
V každém případě se maličké domky těší už roky velké popularitě v USA a i u nás je dnes mnoho firem, které jsou schopné takové bydlení, ať stálé, nebo pro rekreaci, navrhnout a postavit. A existuje i dost návodů, jak si tiny house udělat vlastníma rukama. A proto vyhlásila společnost Saint-Gobain soutěž pro studenty Fakulty stavební ČVUT, v rámci které měli vytvořit vzorový minidomek. Jedním z porotců byl ZDENĚK ČERNOŠEK, odborník ze společnosti Rigips. Položili jsme mu pár otázek, které se minidomků týkají.
V USA popularitu minidomků zvýšila krize. U nás by to mohla být cena pozemků a stavebních materiálů?
Samozřejmě ano, protože současná cena za metr čtvereční je zejména v Praze abnormálně vysoká. Problém však spočívá v tom, že i tiny house musí být kde postavit. Lidé tak musejí mít pozemek a těch je v současné době nedostatek a cenově se přibližují cenám bytů v Praze.
Vítězem soutěže společnosti Saint-Gobain se stal František Exner a jeho minidomek, který byl koncipován jako showroom, ale kdyby měl být obýván, mohli by v něm bydlet dva lidé. Má zelenou střechu jak z ekologických důvodů, tak i proto, že hezky zapadne do krajiny, dýchá a nevyzařuje teplo. Zelená fasáda chrání nosnou kostru objektu.Foto: Saint-Gobain
Malé domky z přírodních materiálů nebo na kolečkách… Co je pro takové domečky - kromě malé výměry – charakteristické?
Jsou dělány lehkou konstrukcí v podobě dřevostaveb, což jde ruku v ruce s ekologií a udržitelností. Jestli je postavíme na patkách, nebo jestli jsou na kolečkách, to závisí na typu pozemku – zda stavíme na svahu, nebo na rovině a podobně. Celkově se dají charakterizovat udržitelností, subtilními stěnami, energetickou a tepelnou hospodárností. Z mého pohledu bývají také často architektonicky povedené.
Občas se o nich mluví jako o prvním bydlení pro bezdětné nebo o bydlení pro starší lidi, kterým odešly děti z domova. Ale spaní bývá většinou nahoře, tedy asi ne pro seniory…
Tiny house je dle mého názoru vhodný jak pro mladé, tak pro starší lidi – záleží na architektonickém přístupu a dispozici. Postel se často umísťuje nahoru, ale může být i dole. Dnes se dělají také vyvýšené postele, které mohou být třeba jen tři čtvrtě metru nad zemí, ale jsou výklopné – takže je v domku prostor například i pro kuchyň nebo skladovací prostory.
Jde o plnohodnotné bydlení?
Musíme se vždy dopředu rozhodnout, čemu má konkrétní tiny house sloužit: zda jde o showroom, anebo trvalé či víkendové bydlení. Záleží i na životním stylu každého člověka, na tom, jak moc je vytížený, jestli se do domku chodí jen vyspat, nebo v něm chce trvale žít. Různí se i velikost jednotlivých domků – do větších se dá napasovat i koupelna a WC.
Co se týče vytápění a připojení na sítě, záleží na lokalitě. Pokud neexistuje možnost připojit domek na kanalizaci a elektrické sítě, lze tiny house koncipovat i jako soběstačný ostrov. Vše lze v každém případě vyřešit tak, aby to bylo adekvátní bydlení na úrovni standardního rodinného domu.
Zaujaly vás minidomky? V květnu vyjde kniha Tiny House, což je první ucelený přehled o dostupných domech i celé filozofii tiny house na českém trhu. Najdete tam víc než 200 fotografií, plánů a obrazových materiálů.Foto: ARCHIZOOM
Velikostí to mohou být zahradní domky – kolaudují se jako trvalé bydlení?
Tiny house se na trvalé bydlení nekolaudují. Kdybychom je chtěli zkolaudovat, museli bychom mít stavební povolení, být připojeni na elektrickou síť, mít vyřešené odpadní vody (tedy připojení na městskou kanalizaci či mít žumpu na vyvážení) a tak podobně.
- Jen na vysvětlenou, jak to je s WC a odpadem: Tiny house by měl být soběstačný, tedy bez nutnosti se napojovat na nějaký systém, a ideálně by měl své odpadové hospodářství řešit co nejekologičtějším způsobem.
