Hlavní obsah

Z chatky na skládce vznikl „černý dům“. Neobvyklá stavba v západočeské vesnici budí otázky

Foto: Blackhouse

Foto: Blackhouse

Někomu připomíná ohořelou chalupu. Někdo ho obdivuje, jiný nechápe. Prostě to není stavba, kolem které projdete bez povšimnutí. Kde se v malé západočeské vesnici vlastně vzal „černý dům“ a co se nachází vevnitř?

Článek

Mladý pár prošel mnohé nabídky domů, než shodou náhod narazil na starý dům, o který se dlouho nikdo nestaral. Navíc byl jeho majitel „sběratel“: před domem stály hromady odpadu. Bylo jasné, že to bude chtít spoustu peněz a úsilí, než vůbec dojde na rekonstrukci samotného domu.

Dům, který potřeboval hodně času a péče

Když začali dnešní majitelé přemýšlet o rodině, bylo jim jasné, že městský byt nebude místem, kde chtějí vychovávat děti. Hledali klid, přírodu a větší prostor. Dům, který nakonec koupili, přitom zpočátku vůbec nepůsobil jako splněný sen.

Dlouhé roky byl opuštěný a zahrada připomínala skládku. Všude kolem ležely staré lednice, mrazáky, vany, autodíly a nejrůznější pozůstatky po předchozím majiteli. A to byly jen viditelné věci.

„Když jsme začali upravovat zahradu, zjistili jsme, že jsou v zemi zakopané staré koberce a další odpad,“ vzpomíná majitelka. Přesto ani na okamžik nezapochybovala. „Od začátku jsem měla vizi, jak to bude vypadat hotové.“

Zlatí sousedé

Jakmile převzali klíče, začalo dlouhé období bourání, vyvážení odpadu a postupných oprav. Na stavbu dojížděli a víkendy trávili v karavanu zaparkovaném na pozemku. Přes všechny starosti si ale zamilovali nejen dům, ale i vesnici s několika desítkami obyvatel.

Překvapila je ochota místních i sousedské vztahy, které ve městě nezažili. Když si potřebovali půjčit traktor, soused jim ho bez váhání poskytl, a když za něj chtěli zaplatit, odmítl. „Řekl nám, že jsme přece sousedé a sousedé si pomáhají.“ Právě tehdy si uvědomili, že našli místo, kde chtějí skutečně žít.

Proč černý dům?

Jak přišel nápad na neobvyklou fasádu? Majitelku vždy fascinovaly severské stavby s opalovaným dřevem, které tehdy byly v Česku spíše raritou. Tohle odvážné řešení zvítězilo také proto, že dům měl křivé stěny – a právě provětrávaná fasáda byla praktickým řešením. Tím spíš, že ji díky partnerově profesi uměli udělat svépomocí.

K černé fasádě dostal dům i černou střechu a černá okna. „Od položení prvního prkna jsme byli nadšení. Najednou zmizely všechny cihly, omítky a provizorní opravy. Teprve tehdy jsme viděli, jak bude dům skutečně vypadat.“

Reakce okolí byly překvapivě vstřícné. Lidé byli zvědaví, i když někteří říkali, že dům vypadá jako ohořelý. Hodně se jich chodilo dívat, jak práce postupují. A oceňovali hlavně to, že z chátrající ruiny vzniká nový dům a domov.

Není vám tam v létě vedro?

Často dostávají otázku, zda se černý dům nepřehřívá. Díky izolaci a konstrukci domu je ale uvnitř příjemně i během horkých letních dnů.

„Nemáme klimatizaci ani rekuperaci a v létě je tady opravdu dobře,“ říká majitelka. První zimu bydleli v domě bez dokončené fasády a druhou zimu, když už byla hotová, poznali velký rozdíl – kvalitní zateplení se projevilo nejen tepelným komfortem, ale hlavně na platbách za energie.

V koupelně bez jediné kachličky

Stejně odvážně přistoupili majitelé také k interiéru. Místo klasických obkladů zvolili betonové a mikrocementové stěrky – na stěnách, podlahách i části nábytku. Největší překvapení čeká návštěvníky v koupelně, protože tu není jediná kachlička.

„Některé návštěvy se nás ptaly, kdy doděláme v koupelně obklady a divily se, že takhle už je to hotovo,“ směje se majitelka.

Může se zdát, že v černém domě, kde dominuje beton, musí být šero a tma, ale opak je pravdou. Je plný světla – díky velkým oknům a světlým odstínům použitých materiálů.

Rekonstrukce domu není stále hotová. Majitelé mají spoustu dalších nápadů, zároveň se chtějí přizpůsobovat potřebám rodiny, hlavně postupně rostoucích dětí. Ale to je přesně tak, jak jim to vyhovuje a vidí v tom kouzlo podobných rekonstrukcí.

Načítám