Hlavní obsah

Co o vás prozradí barva očí? Třeba i náchylnost k nemocem

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Barva očí je osudová: nejenže podtrhuje jedinečnost a přidává na kráse, ale může také naznačovat větší náchylnost k určitým typům zdravotních potíží. Jak je to možné? Co všechno vám napoví jediný pohled?

Článek

Barva očí má pro zdraví zásadní význam a celkem dost o něm vypovídá. Je totiž výsledkem mixu mnoha genů, které ovlivňují i hodně dalších věcí v celém organismu. Konkrétní odstín je dán množstvím pigmentu melaninu – a i ten hraje v těle o dost složitější roli než jen obarvit oči, vlasy a kůži. Světlá nebo tmavá duhovka proto na první pohled sdělují, jakou máte náchylnost k určitým chorobám či závislostem na alkoholu a jiných látkách.

Barvu očí nelze určit předem

I když existují různé pomůcky, jak „vypočítat“ barvu očí miminka, rozhodně to nikdy neberte úplně vážně: příroda umí hodně překvapit! „Barva očí je výsledkem kombinace genetických vlivů, které ještě nejsou zcela prozkoumány,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Holohlavský z Očního centra Lensi v Praze. „Ovlivňuje ji asi 16 genů, takže nelze stoprocentně určit, jakou barvu očí bude mít vaše dítě,“ doplňuje MUDr. Petra Kučerová z kliniky Canadian Medical.

Proč jsou miminka modrooká

Víte, proč se děti rodí se světlýma očima? Jakou barvu budete v dospělosti mít, o tom rozhoduje množství a hloubka uložení melaninu v duhovce. Když chybí nebo je ho málo, je vnímaná barva očí modrá, čím víc ho je, tím je pohled tmavší: přechází přes šedou a zelenou až k tmavohnědé. Pigment se začne tvořit pořádně teprve po porodu, duhovka se postupně vybarvuje a její odstín se pak většinou ustálí až v batolecím věku (někdy i později) podle geneticky daného množství melaninu.

Foto: Haywiremedia, Shutterstock.com

Všechna miminka mají světlé oči a barva se časem mění

O čem vypovídá barva očí

Zbarvení duhovek a vše, co s ním souvisí, je velice pozoruhodná a složitá oblast a věnuje se jí velké množství výzkumů a teorií. Některé výsledky jsou průkaznější více, jiné méně, všechny jsou ale zajímavé. Na co se přišlo?

  • Modroocí jsou náchylnější k chorobám ledvin, srdce a dýchacích cest. Světlé oči mají také skoro dvojnásobné riziko, že je postihne makulární degenerace (= závažné onemocnění sítnice, které je u lidí po padesátce nejčastější příčinou ztráty zraku).
  • Podle jednoho malého výzkumu, který sledoval rodící ženy, snášejí světlooké bělošky bolest lépe než tmavooké.
  • Lidé s hnědýma očima mívají slabší nervový a trávicí systém a až dvakrát vyšší riziko rozvoje šedého zákalu (= zakalování čočky způsobující zamlžené vidění).
  • Zelenoocí mohou být náchylnější k ledvinovým potížím a šedoocí mívají sklony k onemocnění kůže a revmatismu.
  • Světloocí lidé snesou více alkoholu než tmavoocí, protože mají méně melaninu, který v těle urychluje přenos látek, včetně alkoholu. Ten tedy k mozku doputuje pomaleji než u tmavookých a opilost se zákonitě dostaví později. A protože vypijí víc, mají světloocí lidé větší riziko stát se alkoholiky.
  • Geny, které hrají významnou roli v modré barvě očí, činí jejich nositele méně náchylné k vitiligu (= autoimunitní onemocnění projevující se ztrátou pigmentu). Tytéž geny ale paradoxně zvyšují riziko rakoviny kůže (melanomu), před níž jsou zase mnohem lépe chráněni tmavoočci.
Foto: Lena Nester, Shutterstock.com

Tmavoocí prý snesou daleko méně alkoholu než lidé a modrýma a zelenýma očima

Změna barvy očí věstí potíže

Zbarvení očí není stálé. Může se změnit vlivem hormonů, stresu, zranění, léků nebo nemocí. Červené bělmo ukazuje na alergii či infekci, žluté zase na velké potíže s játry. Změna odstínu duhovky u jednoho oka naznačuje šedý zákal, závažný nitrooční zánět či nádor. Pokud tedy zpozorujete jakékoliv odlišnosti, poraďte se s lékařem. A to i v případě, že zaznamenáte výrazný rozdíl mezi velikostí zornic: může to značit vážné poškození nervového systému – obrnu, mozkovou mrtvici nebo poranění krku!

Jsou vaše oči v ohrožení? Přečtěte si, kdy si pomoct sami a kdy běžet k lékaři.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama