Článek
Čtenářce Janě je 41 let. Téměř dvanáct let žije se svým partnerem, s nímž má i dvě děti, ale na svatbu doposud nedošlo. „Ani nevím proč, prostě ho to asi nikdy nenapadlo. Nedávno mě ale požádal o ruku a chce se ženit. Jenže já jsem z toho na rozpacích,“ vypráví Jana.
Podle ní doby, kdy po svatbě vážně toužila, jsou už pryč. „Když se moje kamarádky hromadně vdávaly, jsem taky chtěla obléknout ty bílé princeznovské šaty a užít si nefalšovanou svatbu, kde by se vše točilo kolem mě. Dneska už mi to přijde trochu zbytečné a nějak se mi do toho nechce. Neznamená to, že bych partnera nemilovala, to vůbec ne. Jen prostě nechápu, proč měnit něco, co tolik let funguje,“ vysvětluje Jana.
Ta přemýšlí i o takových věcech, jako je výběr šatů, kdo koho povede k oltáři a podobně. „Na klasické svatební šaty už jsem stará a naše dcera v těžké pubertě už taky nevypadá jako typická roztomilá svatební družička, prostě mám pocit, že to vůbec jako svatba vypadat nebude, a pokud ano, tak to bude trapné,“ zakončuje Jana.
Odborníci se ale shodují v tom, že ačkoli jsou obavy a nejistoty u starších nevěst vcelku běžné, na svatbu není nikdy pozdě!
Čeho se bojí?
Podle psycholožky Anity Michajlukové je hlavním důvodem obav nevěst, které mají na krku čtyři křížky, neschopnost porozumět partnerovi. Proč se chce teď ženit, co ho vede ke změně názoru, proč až teď? To jsou otázky, které se jim honí hlavou. „Ptají se, co se s tím chlapem, co se celou dobu nechtěl ženit, stalo. A lidé mají z věcí, které nejsou na první pohled srozumitelné a jasné, obavy,“ upřesňuje Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti. Ale faktem je, že muži svůj postoj k ženění mění, a to nejčastěji z následujících důvodů:
- Zrání u mužů přichází později – je zcela normální, že to, po čem touží žena ve třiceti, začne muž chtít třeba o deset let později. Jednoduše dozrává pomaleji, ale najednou ten přerod přijde, on své hodnoty přerovná a začne myslet na svatbu.
- Konečně je čas – předešlá léta byla ve znamení budování a svatba byla to poslední, na co byl čas. Muž mohl třeba rozjíždět vlastní firmu nebo stavěl dům pro rodinu, prostě cokoli. Konečně je ale vše hotové a je čas i na něco jiného, třeba právě na svatbu.
- Zbavil se předsudků – velmi častým důvodem, kvůli kterému se muži nechtějí ženit, jsou předsudky. Strach, že po svatbě vztah upadá a už to není ono. A je jedno, jestli to muž viděl u rodičů nebo kamarádů. Může trvat i několik let, než se muž těchto obav zbaví.
Svatbou vztah nekončíFoto: Thinkstock
Tip redakce:Řešíte opačný problém? Váš partner nechce o svatbě ani slyšet? Víme, proč si vás nechce vzít!.
Nebudu trapná?
Co na to řekne okolí? Nebudu jim k smíchu? To je další, ale podle odborníků zcela nesmyslná, obava starších nevěst. „Tyhle společenské nesmysly, jako co si pomyslí sousedi, je vhodné vzít si takové nebo makové šaty, na to doporučuji zvysoka se vykašlat. Svatba je vždy záležitostí těch dvou lidí, a pokud má nevěsta třeba i v padesáti letech chuť vzít si bílé šaty s dlouhatánskou vlečkou, ať si je vezme, hlavně, když se bude cítit fajn,“ říká psycholožka Katarína Lomská Filasová.
Definice té správné svatby, toho, kdy a v jakém věku by se mohla uskutečnit, jak by měla vypadat a podobně, totiž neexistuje. „Společnost nás sice v tomto ohledu někam tlačí, ale realita je taková, že je to prostě na každém z nás,“ dodává Katarína Lomská Filasová.
Má svatba vůbec ještě význam?
Další věcí, kterou nevěsty v tomto věku zvažují, je, zda má svatba vůbec ještě význam. Jestli má cenu brát si někoho, s kým už tolik let žiji, mám s ním děti a fungujeme jako rodina. Odborníci na to mají ale jasný názor! „Když je mi dvacet a požádá mě o ruku muž snů, tak jsem z toho celá roztřesená a paf. Když mě o ni požádá otec mých dětí, se kterým léta žiju, je to přece stejně hezké a fajn,“ popisuje Katarína Lomská Filasová.
Svatba, ať již přijde ve dvaceti nebo ve čtyřiceti, je pořád závazek a jakési stvrzení vztahu. „Lidé často říkají, že svatba dobrý vztah nezaručí, a že je tedy jedno, zda jsou či nejsou manželé. Já si ale myslím, že to jedno není. Svatba je jakési stvrzení toho, že jsem odhodlaný do vztahu jít naplno a nenechávám si zadní vrátka. Ale samozřejmě záruka dobrého vztahu svatba není, ten se musí dennodenně budovat,“ dodává Anita Michajluková.
Svatba je jednoduše vždycky hezké gesto, známka toho, že to spolu myslíte vážně. A je jedno, kolik let nevěstě či ženichovi je. Jen, když se vdáváte ve čtyřiceti, není příslibem nového začátku, ale pokračováním vztahu na další, hlubší úrovni!
Tip redakce:A že brzká svatba nemusí být vůbec zárukou úspěchu, se dočtete v článku Vdaly se po škole. Teď jsou samy!.
Co si o tom myslíte? Vdávaly jste se mladé, nebo třeba v době, kdy už jste měly děti?
