Článek
Matka byla typicky středostavovská učitelka literatury a dějepisu, jejíž zvrácený obdiv k Anně Karenině zničil každé její partnerství. Posléze i manželství. Tato idealizace jedné románové hrdinky neděsila jen žáky Kataríniny maminky, ale hlavně Kataríninu babičku, jedinou pragmatickou osobu celé rozvětvené rodiny. Matka se právě pod nátlakem babičky po početí své dcery N., tedy těhotná, vdala za místního spisovatele jedné špatně prodejné knihy, ze kterého se po pádu komunistického režimu stal občasný překladatel amerických braků a stálý alkoholik. Nicméně i ten byl lepší, než být podruhé svobodnou matkou. Byť na plakátech vítězily ženy všeschopné, feminismus byl přece v komunismu samozřejmostí, v každém městě, i v tom větším bylo vždy výhodnější manžela mít. Jakéhokoli.
Nikdo neví, zda N. matka otěhotněla se „spisovatelem", či s mladíkem z „dobré rodiny“ z Cambridge, jenž na její škole tři měsíce hostoval, aby poznal ten pravý život, který samozřejmě také chtěl literárně ztvárnit, což ale nikdy neučinil a do Prahy se už nikdy nevrátil.
Celé předměstí spekulovalo, čí je druhá dcera krásné paní učitelky, která se tak ráda nechávala oslovovat paní profesorko. N. sama si byla naprosto jistá, že měšťácká jednoduchost nedospělého chlapce z Anglie nemá v jejích genech co dělat, a hrdě se hlásila k neúspěšnému literátovi, který se těsně po jejích třiadvacátých narozeninách upil.
Autor: Bára Nesvadbová
