Článek
Jedeme nakoupit základní potraviny. Dosud jsme jezdili do hypermarketu, dají se tam nakoupit potraviny ve slevě nebo v akci. V Lidlu teď nově kupuju bedýnku za 25 korun, je to směs ovoce a zeleniny a podle toho, co v ní zrovna je, vaříme. Tři kila vitaminů za tuhle cenu jsou super.
Protože už začaly předvánoční prodeje, jsou obchody narvané hračkami, takže tam s Kubíčkem nemůžu. Chtěl by je koupit a mě by čekalo hodinové vysvětlování, proč to nejde. Míříme proto do místní večerky, kde mají pouze potraviny.
Doma už pomalu začínám dělat těsta na cukroví. Ořechy namleté najemno, vůně másla ve spojení s vanilkou a citronovou kúrou a skořicí ve mně vzbuzuje vánoční náladu. Těsto na perníčky dělám z kila mouky, aby jich bylo hodně, na jídlo i na zdobení stromečku.
Kubíček si zatím maluje nebo pracuje s atlasem zemí světa, kde si třídí vlajky států a vlepuje je na jednotlivé země. Šikulka, umí je nazpaměť. Snažím se pořádně propracovat těsto a přemýšlím, co klukům pod stromeček. U Kubíčka je to jednoduché, pastelek, voskovek a papírů není nikdy dost. K tomu knížka a malou stavebnici nebo něco z oblečení.
Co Vojtovi? Možná nějakou kosmetiku nebo mu udělám balíček z mlsek, které jindy nekupujeme. Čím déle nad tím přemýšlím, tím víc mě ta pohoda Vánoc opouští.
Takže přestávám řešit a jdu vařit. Kubíčkovi ve školce moc nechutná, tak mu dělám teplé večeře. Musí jíst daleko větší porce, než zdravé dítě, malabsorpční syndrom mu způsobuje poruchu vstřebávání živin, proto musí jíst minimálně o porci jídla víc než ostatní děti.
Těšili jsme se na víkend domů, nakonec jsme ale zůstali v náhradním bydlení. Vojta totiž onemocněl, zalehl a byl v karanténě. Ještěže doma jsou vždy dopředu nakoupené léky a připravený bezový med. My jsme víkend strávili procházkami po městě nebo v lese. Konečně se začínají do měst svážet vánoční stromy, které budou zdobit náměstí. Chodíme se na ně dívat každý rok, hlavně večer, když je hlavní strom rozsvícený a pod ním obrovský betlém. Snad letos napadne sníh, aby byly bílé Vánoce.
