Hlavní obsah

Dovolená s puberťákem? K nepřežití!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Dovolená s puberťákem je hra nervů

Nadchází čas plánování letních dovolených. Ale co když to pubertální dítka ostentativně odmítají stejně jako jakékoli společné aktivity s rodiči. Najednou mají své vlastní zájmy a kontakty, které vás odsouvají na vedlejší kolej. Takže vidina dovolené s vámi je pro ně děsivá. Nutit je, nebo se bát, co bez vašeho dozoru provedou?

Článek

„Byl to ohromný zlom v našem životě. Vždycky jsme automaticky plánovali dovolenou pro celou rodinu. Ale loni děti řekly, že by to pro ně byla nuda a že prostě nejedou. A zároveň že nehodlají trávit část prázdnin u babičky, která by je z našeho hlediska ,pohlídala'." Pro Jitku i jejího manžela to bylo obrovské dilema. Synovi bylo sedmnáct, dceři teprve patnáct. Rodiče si představovali divoké mejdany a všechna potencionální nebezpečí, která z takových situací plynou. Měli pocit, že s tímto rizikem si sami dovolenou moc neužijí.

Nakonec ustoupili. Omezili se na „telefonickou kontrolu", při níž bylo zřejmé, že mejdany opravdu probíhají. Ale nic strastiplného se nestalo. Dokonce i byt byl po návratu relativně uklizený. Nabízí se tedy otázka, zda stojí za to kazit si dovolenou tím, že k ní dospívající i přes jejich odpor nutíte, nebo stále myslíte na to, k jakým zkaženostem nepřítomnost rodičů zneužije.

Naučte se užívat si sami

„V pubertě jsou dospívající posedlí svými zájmy a vztahy. I když si s rodiči relativně rozumí, přirozeně směřují k vytvoření vlastního zázemí a zážitkům, které jim jako rodiče v téhle fázi často nemůžete poskytnout. Vždycky je správné se nabízet jako opora nebo navrhovat společné zážitky, ale cokoli si vynucovat se vesměs obrátí proti vám. Společná dovolená je ilustrativním případem. Někdy to vyjde, ale ,nelámejte to přes koleno'," konstatuje psycholožka Marta Franclová. Podle ní je nejlepším řešením přiznat si, lépe řečeno „naučit se postupně přiznávat si", že vaše „děťátko" už o péči až tak nestojí a začíná žít svůj vlastní život.

„Samozřejmě je to spojeno s obavami, jak se svou samostatností naloží. Rozhodně by to rodiče měli brát jako přechod k tomu, naučit se opět spolu žít sami a užívat si jiným způsobem, než jenom spolu s dětmi. První dovolená bez dětí může být prubířským kamenem, který, když se osvědčí, nabízí cestu k novému stylu života. Pro rodiče i pro jejich děti," míní psycholožka Franclová.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Uvědomte si, jestli můžete dětem věřit

Dovolená byla nesnesitelná

Úsloví praví, že „kam čert chce, vždycky si díru najde". V modernější terminologii lze konstatovat, že v pubertě sklonům ke „hříšnosti" už zabráníte jen těžko. I zkušenosti rodičů potvrzují, že omezování samostatnosti u dospívajících není cestou, jak je i sebe ubránit potíží. Zkrátka buďto jsou odpovědní a umí si poradit, nebo nějaký průšvih udělají, ať je hlídáte jakkoli.

„Věděla jsem, že je dcera zamilovaná a začala chodit se spolužákem z gymnázia. Ale vůbec se se mnou o tom nebavila, návrhy na preventivní antikoncepci odmítala. Proto jsem ji začala hystericky hlídat, vždycky musela být včas doma, hádaly jsme se kvůli tomu, že ji nepustím na víkendovou akci k nějaké kamarádce na chalupu. Pak jsme strávily nesnesitelnou dovolenou, ke které jsem ji donutila, protože jsem se bála nechat ji samotnou doma. Takže se s tím spolužákem pak poprvé stejně vyspala někdy odpoledne, když jsem byla v práci," líčí své peripetie s dcerou Jarmila.

Obecně vzato, „vynucená" dovolená s puberťákem má několik variant. Podle té první, optimistické, se vše v dobré obrátí a užijete si. Podle dalších se potomek chová otřesně nesnášenlivě a otráveně, ale posléze na tyto zážitky rád vzpomíná (byť třeba s notnou dávkou ironie); nebo se chová otřesně nesnášenlivě a otráveně, a vy ani on (ona) z dovolené nic pozitivního nemáte ani ve vzpomínkách.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

V pubertě děti odmítají trávit volný čas s rodiči

Dítě poprvé déle samo doma!

Odborníci na jedné straně připouštějí, že okamžik, kdy necháte potomka na delší dobu bez dozoru, je skutečně do značné míry zlomový, jednak přináší rizika, na straně druhé ovšem platí, že teenagery kolem patnácti, šestnácti let stejně těžko uhlídáte a je třeba poskytnout jim volnost v tom, aby navazovali nové vztahy, pohybovali se mezi vrstevníky a také začali přebírat odpovědnost sami za sebe. „Kolem patnácti let, pokud se dítě nepohybuje v podezřelé společnosti a lze se na něj v elementárních věcech spolehnout, tak bych se přikláněla k tomu, užít si dovolené bez něj. Každopádně musí mít, hlavně, pokud jedete do zahraničí, někoho, na koho se může obrátit, kdyby nastal nějaký problém," míní doktorka Franclová.

A co vy, máte doma dospívající dítko? Do kolika let s vámi jezdilo na víkendy, dovolenou? A jak jste se vypořádali s hláškou „To si děláte srandu, já s vámi nejedu"... Napište nám na info@prozeny.cz, těšíme se na vaše rady a zkušenosti.

ynezorPumanzeSaNyknalC