Dům, kde zdi nahradily skříně

Zvenku nenápadný dům v klasické bílé barvě připomínající tolik obdivované funkcionalistické vily si majitelé našli v nabídce developera. V interiéru už toho tolik k obdivu nebylo, nynější byt s dispozicemi 5 + 1 byl v přízemí rozčleněn na jednotlivé místnosti, a prostor se tak zmenšoval. Navíc samostatná kuchyň, oddělená jídelna i obývací pokoj manželům se synem moc nevyhovovaly. Chtěli být maximálně času spolu a mít malé dítě neustále na očích.

Pokud někdo zatoužil či touží dnes po soukromí, stačí se vydat do vyšších pater, kde zůstalo zachováno původní členění – ložnice, dva dětské pokoje a samostatná pracovna. K dispozici jsou i dvě koupelny.

Přestože je přízemí domu pojato jako celek, rozhodně to neznamená, že by prostor působil nudně. Jednotlivé zóny jsou od sebe oddělené opticky. Architekti Jan Kyzlink a Petr Pospíšil z ateliéru Kyzlink přišli s několika méně obvyklými, ale zato praktickými prvky. Rozhodně mezi ně patří dělicí příčka mezi kuchyní a předsíní. Jde totiž o vestavěnou skříň, přístupnou z obou stran. V předsíni se tak do ní ukládají kabáty, v kuchyni nabízí prostor pro vestavěné spotřebiče a další úložné místo.

Podobně příčku mezi schodištěm a obývacím pokojem tvoří závěsná knihovna. Mezník mezi kuchyňskou a společenskou částí bytu tvoří barový pult v šířce stěny, který navazuje na pracovní část kuchyňské linky.

Zatímco mnohé ženy žehrají, že mají v bytě či domě malou kuchyň a chtěly by větší, zde měla majitelka problém opačný. „Kuchyň se jí zdála moc velká, proto jsme ji zmenšili a ušetřený prostor využili jako technické zázemí, do kterého se vchází z kuchyně, ale také přímo ze zahrady. Za dveřmi je tak ukrytá pračka, mraznička či spíž, které nezabírají místo v interiéru, ale majitelka je má vždy při ruce,“ popisuje méně obvyklé, ale praktické řešení jeden z autorů Jan Kyzlink.

Za touto místností je ještě toaleta s umyvadlem pro hosty, do ní se vstupuje z předsíně.

Na kuchyňskou linku ve tvaru písmene U, které je považované za nejlepší dispoziční řešení, protože nabízí dostatek pracovních i úložných prostorů a člověk zde má všechno při ruce, navazuje barový pult určený pouze k občasnému posezení. Rodina, a to nejen kvůli malému synovi, zvolila pro každodenní stolování klasický jídelní stůl, který umístili „na půli cesty“ mezi kuchyní a obývákem.

Obývací části pak dominuje krb s uzavřenou krbovou vložkou, který ještě zvýrazňuje oranžový nátěr. S ním je barevně sladěná pohovka i křeslo s taburetem.

Zatímco zvenku se architekti drželi pouze bílé barvy, v interiéru je to naopak. Oranžovou doplňuje další teplá barva – pistáciově zelená. Tyto dva odstíny se opakují i na jiných místech v interiéru, například v kuchyni či předsíni. Do patra majitelé zvolili kávově hnědou.

Tmavší odstíny zde nevadí, protože dům má velká naddimenzovaná okna, která před tepelnými úniky v zimě a přemírou slunce v létě chrání předokenní hliníkové žaluzie. Večer lze v domě využít spoustu světel, architekti zvolili nepřímé osvětlení instalované po obvodu stěn.

Barevné stěny a pohovku v interiéru doplňuje střízlivá kombinace bílé barvy a dřeva. Celý obytný prostor sjednocuje dubová podlaha, v dubu je provedena i kuchyňská linka a většina dveří v domě.

Horní patro je zařízeno zcela prakticky. Nacházejí se tady dvě koupelny, jedna tak může sloužit rodičům, druhá synovi nebo návštěvám, které zde přespávají. Přitom v té hlavní je vše, co je třeba. Kromě velkého umyvadla i rohová vana, sprchový kout, toaleta i bidet. Majitelé si klidně mohli dopřát toaletu v koupelně, neboť se v domě nacházejí další dvě, proto problém se ztrátou soukromí nehrozí. A jedna je pár metrů odtud. Druhá koupelna na patře je vybavená vanou, umyvadlem a toaletou.

Zajímavým prvkem je i velká vestavěná skříň v ložnici majitelů, která připomíná šatnu. Nabízí dostatek úložného prostoru, a pokud potřebujete něco rychle „uklidit“, stačí zavřít dveře.

Bílý dům je zařízený podle přání majitelů, a je to na něm poznat!