Dům po povodni - vysoušíme zdivo

Stejně jako v předchozím díle u sanace studny je třeba i tady dodržovat přísně předepsané zásady, aby nedošlo zbytečně k ještě větším škodám.

Pozor - porušené zdivo nemusí být jen u staveb, které byly zaplavené! Zvýšení hladiny spodní vody si vybírá svou daň i u neizolovaných budov v okolí, které nebylo zaplavené. Nenechte se zmást tím, že hladina spodní vody klesá, zdivo totiž ještě dlouho po tomto poklesu zůstane vlhké, a to i když se vám zdá na povrchu už suché.

Odborník může s poměrně velkou přesností určit dobu nutnou k vysušení konkrétního zdiva, určuje se to podle jeho tloušťky. Jen pro příklad: vysušení 60 centimetrů tlusté zdi bude trvat zhruba tři roky. Samotné vysoušení ovlivňuje mnoho faktorů. Které to jsou?

1. Poté, co jste se zbavili naplavenin a hrubé nečistoty z exteriéru i z interiéru, je důležité začít pořádně větrat. To je třeba ve dne i v noci. Přes den volte nárazové větrání pomocí průvanu a v noci ventilátory, jelikož tehdy je povrch zdí většinou teplejší než vzduch, což napomáhá rychlejšímu vysoušení.

2. Nábytek odtáhněte ode zdí, aby se mezi nimi vytvořil větrací prostor. Nejchoulostivější k plesnivění je dřevo, ale i další organické materiály. Již napadený nábytek nemilosrdně vyhoďte.

3. V chladném období je třeba i zatopit. V některých případech je zapotřebí volit i razantnější opatření jako odstranit zcela zamokřené omítky nebo obklady. Do takových postupů se rozhodně nevrhejte sami, ale prokonzultujte je s odborníkem (statik), jelikož jakýkoli zásah do zdi budovy může mít vliv na její budoucí existenci a statiku. Mnohdy je třeba zvážit, zda úpravy tohoto rázu budou opravdu přínosem při následném dosušování zdí a nestanou se naopak pro obyvatele domu možným rizikem do budoucna.

Vysychání je proces postupný. Nejprve dojde k vyschnutí povrchových vrstev zdiva. V ideálním případě by mělo k základnímu proschnutí dojít dříve, než nastane zimní období. Tehdy totiž hrozí další riziko, a to v podobě rozpínání se vody, která se v zimě mění v led. To může stavbu zcela poškodit. Hovoříme o statických poruchách.

Kromě vody může být problém i s dusičnany (které se do zdiva dostaly ze splaškové kanalizace) nebo chloridy (pocházejícími ze zemních posypů nebo z dezinfekčních prostředků jako Chloramin, Savo apod.). V okamžiku, kdy začnete zdi vysoušet, dojde ke krystralizaci těchto výše uvedených látek. Při tomhle procesu dochází k vyvíjení tlaku na zdivo, což může skončit i porušením zdícího materiálu. Řešení by měl navrhnout odborník.

V případě vysoušení interiérů se ideálně používají mobilní vysoušeče (tzv. mobilní kondenzační nebo absorbční odvlhčovače). Můžete si je zapůjčit ve speciálních půjčovnách. Hodí se všude tam, kde by mohlo hrozit poškození vnitřních materiálů, nábytku apod. kvůli nadměrné vlhkosti vzduchu.

Dejte si však pozor na falešné sliby! Na trhu se objevují nejen speciální „vysoušecí“ nátěry, ale i různé zázračné vysoušecí přístroje. Než něco takového zakoupíte, poraďte se s odborníkem, abyste nenaletěli podvodníkovi, který chce na povodních zbohatnout, nikoli lidem v nouzi pomoci. Stejně tak je třeba zvážit standardní postupy renomovaných firem jako jsou sanace zdiva, podřezání a vložení hydroizolace nebo chemickou injektáž. Vysoušení je velmi individuální záležitostí a bez posouzení odborníka a podrobných prověření stavu zdiva se do ničeho nepouštějte. Mějte na paměti, že v tomto případě nic nepomůže lépe než intenzivní větrání!

Lámete si hlavu nad tím, jak vysušit sklep? Není vám jasné, jaký je rozdíl mezi vysoušečem a odvlhčovačem? Kde se dá využít? Vyplatí se jeho koupě nebo je lepší zápůjčka? To vše už zítra v závěrečném dílu našeho seriálu.