Článek
Na klíčovou otázku článku paradoxně odpovím, dalo by se říct „předem svého dopisu“, tedy v samém začátku. Kdo že je manželka? No – nikdo.
Když Kamila nedávno psala editorial o redakční svatbě, marně někteří z čtenářů na fotkách hledali nevěstu. Ona tam totiž nebyla. I tak to byla událost jak řemen, na kterou dodnes mnozí vzpomínají. A my, jak řekla paní oddávající, na ni v nejlepším případě budeme vzpomínat do smrti a spolu. Ale se svatbou vás už otravovat nebudu. Věřte tomu, nebo ne, stejně jako mohou k oltáři kráčet dva ženiši (nebo vlastně mužiši?), mohou společně fungovat v jedné domácnosti.
Nemůžu mluvit za celý svět, dovolím si ale podat takové malé soukromé svědectví o tom, jak to chodí u nás. Třeba to některé z vás zajímá. A pokud ne, omlouvám se – klikněte zde a přečtěte si dnešní návštěvu plnou barev. Nejsou duhové, ale i tak stojí za to.
Kdo vaří? Ten, kdo chce. Ale upřímně – já jsem na vaření úchyl a relaxuju tím, takže když můžu, většinou vařím já. Kuchyň je moje teritorium, jsem v ní rád sám, rád si ji střežím.
Kdo pere?Ten, kdo má čas. Moje babička prý byla schopná vyndat ze skříní čisté prádlo, jen aby měla co prát. Jsem asi po ní, častěji peru já.
Kdo žehlí? Sušička. Je praktická, rychlá a na rozdíl od nás ji nebolí ruce. Sušičku většinou zapínám já – překročil jsem totiž vlastní stín a jako jediný v domácnosti přečetl návod. Když přijde chvíle košil, vyžehlí je ten, kdo může – oběma, ne jen ty svoje.
Kdo vytírá a luxuje? Manžel. Mě to strašně nebaví a jemu to nevadí.
Kdo myje koupelnu? Paní na úklid. Necítím se nijak méněcenně jen proto, že čas od času přijde „paní Kekulová“ a udělá to, co neradi děláme oba. Máme pak víc času na sebe a netrávíme víkendy drhnutím dlaždiček. Vřele doporučuji.
Kdo řídí? Oba. Střídáme se podle toho, kdo je méně unavený. U delších cest rovným dílem. Když to ale vezmu upřímně, o něco častěji řídí manžel.
Kdo dělá ráno kafe? Víc manžel. Je to jeho radost a furt koumá, jak udělat ještě hezčí pěnu z mléka. Tak mu to přece nebudu kazit!
Kdo venčí psa? Častěji manžel – hlavně večer. Ráno venčí ten, kdo odchází později, a odpoledne, kdo přijde jako první domů.
Kdo sestavuje nový nábytek? Oba, společně.
Kdo platí večeři? Oba. Máme společný účet na společné útraty.
Kdo rozhoduje o tom, na co se budeme v televizi dívat?Oba, dohodou. Sledujeme stejné seriály a máme podobný vkus na pořady. Fotbal nás nebaví, Ordinace taky ne – není, co řešit.
Sečteno a podtrženo – ani jeden nejsme žena, ani jeden se necítíme být manželkou. Dělíme se jako rovný s rovným. Otázky jako Tys mi nevyžehlil tu košili? Tys nevypral? Tys neuvařil? u nás neuslyšíte. A pokud je to stejné u vás, držím vám palce.
