Síla heřmánku

Časopis Uzlíček březen 2008

Heřmánek je léčivá bylina, kterou jistě všichni známe. Jenže opravdu víme, jaké jsou jeho skutečné účinky a jaká jsou případná rizika užívání?

Pokud hovoříme o heřmánku z hlediska medicíny, míníme tím především květ heřmánku pravého (lékařského), latinsky Matricaria recutita (Chamomilla recutita).

Heřmánek je jednoletá bylina s tenkým, vřetenovitým kořenem a vzpřímenou větevnatou 15-50 centimetrů vysokou lysou lodyhou.

Důležitým poznávacím znakem pravého heřmánku je skutečnost, že jeho květní lůžko je DUTÉ. Plody jsou velice drobné, sotva jeden milimetr dlouhé. Heřmánek kvete od května do září.

Heřmánek pravý pochází ze severní Evropy, divoce roste ve střední Evropě, hojně se vyskytuje v Evropě východní. Vyskytuje se také v západní Asii, na středozemním pobřeží Afriky a zdivočel v Severní Americe. Jako léčivá bylina se pěstuje po celém světě.

Z heřmánku se cení především sušené květy s typickou příjemnou vůní a mírně nahořklou chutí. Hlavičky květů se sbírají 3-5 dní po rozkvětu s krátkou, dvěma centimetry dlouhou stopkou a suší ve stínu. Pro medicínské použití je vhodný i kořen, ze kterého se lisuje olej.

Heřmánek obsahuje především silice intenzivně modré barvy (až 3%), jejichž hlavní složkou je chamazulen. Dále ve složení můžeme najít α-bisabol a množství dalších ceněných látek.

Heřmánek je vhodný k vnitřnímu i vnějšímu použití, ve formě čaje, tinktury, záparu, výplachu či k inhalaci.

Vnitřní použití

Symptomatická léčba zažívacích poruch, jako jsou poruchy trávení a nadýmání. Potvrzeny jsou účinky čaje z heřmánku na zklidnění nervozity a lehkých forem nespavosti způsobených stresem a nervovým napětím.

Vnější použití Heřmánek má široké využití při léčbě zánětů a podráždění pokožky či sliznic. Je možno jej použít při ošetření povrchových prasklinek na kůži, pohmožděnin, omrzlin a hmyzích bodnutí. Autoři studií z Londýna, Paříže a Varšavy potvrzují vhodnost heřmánku na ošetřování ústní dutiny a dásní. Užitečný je také na ošetřování hemoroidů.

InhalaceJistě známe možnost léčby příznaků nachlazení a rýmy pomocí napařování. I v tomto nám heřmánek může být velmi užitečný a jeho účinky jsou ověřené.

Podívejme se nyní na účinky látek obsažených v heřmánku tak, jak byly ověřeny při experimentálních farmaceutických pokusech. Zdrojem informací jsou opět dokumenty Světové zdravotnické organizace.

Extrakty z heřmánku i samotný α-bisabol vykazují zklidňující účinky na agresivitu žaludečních šťáv, což v návaznosti potvrzuje zklidňující účinky na poruchy zažívacího traktu. Extrakty z heřmánku prokazatelně zastavovaly růst některých bakterií včetně zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), kmenů streptokoků či původce Weilovy choroby (Leptospira icterohaemorrhagiae).

V rámci klinických testů probíhalo několik studií, jedna např. ověřila příznivé účinky heřmánkového extraktu na obnovu kůže poškozené mokvajícími ránami. Heřmánkový extrakt vysušoval rány a přispíval k jejich hojení.

Pozitivně byly hodnoceny také prostředky ústní hygieny (zubní pasty a ústní vody), které obsahovaly heřmánkový extrakt. Snižovaly krvácení dásní a omezovaly parodontitidu, a to již po 4 týdnech působení.