Obranné mechanismy podle horoskopu: Kdo v krizi utíká, kdo útočí a kdo se stáhne do sebe?

Obranné mechanismy pomáhají chránit fyzické i psychické zdraví. Jsou to často i nevědomé psychologické strategie, které jedinci používají k úniku před úzkostí, stresem, vnitřními konflikty a ohrožením. Mohou pomáhat snižovat psychickou zátěž, avšak ve své podstatě samy o sobě krizové situace neřeší a v nadměrné míře mohou i škodit. Každý člověk používá trochu jiné – někdo zvyšuje hlas, jiný se ztratí z místnosti, další se tváří, že se nic neděje. Tradiční astrologie však tvrdí, že každé znamení má svůj typický způsob, jakým se chrání.

Zcela obecně ohnivá znamení bojují, krize se snaží vyřešit. Zemská vyčkávají, jak se situace vyvine a pak teprve jednají. Vzdušná znamení ráda volí taktiku překvapení, nebojí se ani humoru, ani zlehčování. A představitelé vodních znamení se pohybují na škále od intuitivních řešení až po odevzdání se a „vyhnívání“.

Na osobní rovině o našich obranných mechanismech rozhoduje nejen postavení Slunce, ale i jeho kvalita – to znamená, jaké aspekty jej vylepšují nebo zhoršují. Důležité je také postavení planety Saturn v době zrození, ta totiž ukazuje na naše vrozené strachy, obavy a frustrace, které musíme celý život překonávat. K hlubšímu pochopení svých vnitřních obranných mechanismů byste neměli přehlížet ani svůj ascendent, protože ten mimo jiné symbolizuje lidské ego, které bývá v konfliktních situacích ohroženo. Z toho vyplývá, že v praxi obvykle kombinujeme vícero obranných taktik.

Beran se brání útokem, Ryby se ponoří do svého světa, Váhy hledají kompromis. Díky pochopení těchto vzorců můžete lépe porozumět sobě i druhým.

Když se cítí ohrožení, okamžitě vyrazí do boje. Zvyšují hlas, křičí, vztekají se. Mohou působit tvrdě až agresivně. Jejich povaha jim nikdy nedovolí zůstat pasivní. Ve skutečnosti ale bojují hlavně proto, aby ochránili svou zranitelnou dětskou duši.

V ohrožení se odmítají pohnout z místa. Jejich obranným mechanismem je pasivní odpor – jsou jako skála, která se nedá obejít. Nedejte se však zmást, navenek sice působí klidně, ale ve skutečnosti jsou parádně nejistí. Tímto způsobem si jen chrání své bezpečí a hájí vlastní pohodlí.

Začnou mluvit, vysvětlovat a argumentovat, tím v krizi zakrývají své pocity. Konflikty tak promění v intelektuální debatu. Jejich útěk do komunikace jim pomáhá vyhnout se konfrontaci na emocionální úrovni.

Brání se únikem do své ulity. V ohrožení se zásadně stáhnou, přestanou komunikovat a vyčkávají, až bouře přejde. Jejich obranným mechanismem je citová izolace. Ve skutečnosti si tím „berou čas“, aby se vzpamatovali a znovu nabyli vnitřní rovnováhy.

V krizích nasadí masku hrdosti a síly. Za každé situace působí sebevědomě, i kdyby byli uvnitř stokrát nejistí. Slabost si zásadně nechtějí připustit. Jejich obranným mechanismem je ukázat světu svou moc a nedat najevo jakoukoliv zranitelnost.

Všechno rozebírají, hledají chyby na sobě i druhých (tedy spíše na těch druhých) a snaží se mít situaci pod kontrolou. Jejich obranným mechanismem je zaměřený na detaily, ve kterých hledají řešení. Pravdou však je, že pouze ony dokážou z chaosu vytvořit řád. Tím se uklidní ony samy a zklidní i své okolí.

Jakmile nastane konflikt, snaží se všechny uklidnit a najít cestu, která nikoho neurazí. Jejich obranným mechanismem je vyhnout se hádce za každou cenu. Někdy to ale znamená, že potlačí vlastní potřeby.

V krizích se nejvíce projeví jejich intenzivní povaha. Znají dva scénáře: buď mlčí a sbírají potřebné informace, nebo zaútočí přesně tam, kde to bolí. Jejich obranným mechanismem je extrémní: buď hluboké ticho, nebo mocná protiakce. Chrání se tak, že potřebují nabýt pocitu, že mají vše pod kontrolou.

Nejraději do světa zábavy a nadhledu. Konflikty se snaží zlehčovat, nejlépe humorem – vtip je jejich oblíbenou metodou. Často také problémy zamluví. Jejich obranným mechanismem je optimismus, kterým zakrývají skutečný strach a obavy.

V ohrožení působí rezervovaně, soustředí se na povinnost a drží se pravidel. Jejich obranným mechanismem je kontrola a pevnost. Slabost si dovolí až někdy potom, a hlavně o samotě.

A to doslova. V krizových chvílích působí odtažitě, jako by se jich problém vůbec netýkal. Jejich obranný mechanismus je chladná racionalita a útěk do vlastních myšlenek. Tím si chrání svou svůj pocit svobody.

Uzavřou se, zasní a utečou do světa fantazie. Jejich obranný mechanismus je únik z reality. Tímto způsobem si chrání svou přecitlivělou duši před bolestí. Faktem ale je, že jejich výlety do jiných světů přinášejí lidstvu mnoho uměleckých děl a zásadních filozofií.