Hudba prodlužuje život

„Na tempo hudby i jednotlivé tóny totiž velmi jemně reaguje náš limbický systém, nejstarší centrum v mozku, který v nás umí spustit nebe i ráj, ale také stres a únavu a smutek," vysvětlují účinky hudby na lidský mozek neurologové.

Náš první sluchový vjem? Rytmus matčina srdce. Podle muzikologů je to úžasný vklad pro náš život. Pustíme-li si rychlejší hudbu, náš tep se zrychlí. K relaxaci se naopak doporučují skladby s menším počtem úderů než 60 za minutu. Zklidní nás však i hudba, která nemá rytmus žádný.

Náš mozek neustále spotřebovává 20 watů elektrické energie. A sluchové vjemy, dodávající mozku až 70 % elektrických vzruchů, pomáhají mozek touhle potřebnou energií dobíjet. Proto je mnohem těžší být hluchý než slepý. A také proto potřebujeme ke svému životu hudbu. A k hudbě patří rytmus a vibrace.

Lékem se může stát zpěv anebo opakované bručení samohlásek v jednoduché „mantře". Mimochodem, ve středověku byla průměrná délka života 35 let. Ale benediktini a jezuité, kteří denně dvě hodiny zpívali modlitby, se dožívali sedmdesátky.

V uchu máme třicet tisíc vláskových buněk různé délky napojených na nervová zakončení, využíváme však jen spodní třetinu z nich. Nebylo to tak ale vždy.

Tak jako si čistíme zuby kartáčkem, měli bychom také používat „kartáček na duši" - ty nejběžnější přírodní zvuky a tóny. Ne náhodou jezdíme poslouchat šumění moře nebo chodíme na procházky lesem. Je to zvuková kulisa, ve které se náš druh vyvíjel. V přírodě se však musíme ztišit, a to i myšlenkově. Zpočátku není snadné soustředit se jen na naslouchání. Pomůckou je naučit se poslouchat aktivně. Jen zkuste chvíli poslouchat vítr a pak šumět spolu s ním. Po čase začnete nejen lépe slyšet, ale i lépe vnímat. Soustředění a zintenzivnění vnímání léčivých zvuků pomáhá naučit se zaměřit na konkrétní zvuky. Třeba i tak, že si dáte ruce za uši jako trychtýřky, abyste se soustředili na jeden jediný zvuk. Třeba na zurčení potoka. Objevíte tak skryté rezervy schopnosti vnímání, o nichž jste neměli tušení.

Většinu informací dostáváme levou, převážně zrakovou hemisférou, která je svým založením racionální, aritmetická. Naopak pravá hemisféra mozková je vztahová, abstraktní a sluchová. Poslech hudby její činnost podporuje a zlepšuje tak celkový výkon mozku. Proto se dobře učí při hudbě. Nejúčinnější relaxační vliv má hudba ztlumená tak, že ji skoro neslyšíte. Takto je účinek hudby posílen, protože ve vás nevyvolává myšlenky spojené s poslechem.

Další možností, jak prospět mozku, je naopak levou hemisféru zkratovat - čím více rytmu, čím více bubnů, čím déle, tím snáze se dostaneme do tranzu. Levá hemisféra už nestíhá vnímat a analyzovat, dojde k propojení obou hemisfér, a mozek se zklidní. Současná umělá hudba s rytmy automatických bubeníků vede k tomu, že čím dál víc lidí - hlavně mladých - odchází do přírody, berou s sebou šamanské bubny a tam vlastně provozují tu původní hudbu, která nás může opravdu oslovit přes pravou hemisféru.