Článek
Její krásu i talent obdivuje celý svět, ale málokdo si vzpomene, že o své místo na slunci musela tvrdě bojovat. Přesto Sophia Loren (85) jednou prohlásila, že jejím největším štěstím v životě bylo, že se narodila v chudobě a s vrozenou moudrostí.
Nuzné podmínky a šikana
Narodila se v Římě jako nemanželské dítě. Vyrůstala v městečku Pozzuoli nedaleko Neapole se svou mámou a mladší sestrou. O dvoupokojový byt se dělily nejen s babičkou a dědou, ale i dalšími příbuznými.
Ve škole ji pro její nemanželský původ šikanovali. Ikdyž získala jméno svého otce Sofia Scicolone, ve třicátých letech minulého století ve striktně věřící Itálii to bylo neodpustitelné. Terčem posměchu se stal i její vzhled. Vyhublé, velmi tiché, bázlivé a nehezké dívce se neřeklo jinak než „Párátko“.
Snila o slávě
Jednou z mála možností, jak si mohly po válce mladé dívky vydělat, byla účast v soutěžích krásy. A protože se z „ošklivého káčátka” stala krásná čtrnáctiletá labuť, vydala se Sophia touto cestou. Pracovala jako modelka a získávala popularitu.
Poté přišly první drobné filmové role. Kvůli slibné nabídce v historickém filmu Quo Vadis (1951) odjela do Říma, kde nakonec zůstala. Pod svým opravdovým jménem natočila celkem devět filmů. Následně jí bylo navrženo, aby si ho změnila na Sofia Lazzaro, tento pseudonym se objevil ve třech dalších snímcích.
Osudový zlom
Životní událostí herečky se stalo setkání s již slavným italským producentem Carlem Pontim (†94). A to hned v mnoha ohledech. Muž tehdy seděl v porotě soutěže Miss Rome. Stal se jejím učitelem, agentem a manažerem, dohazoval jí role a doporučil změnit jméno na stávající verzi.
Průlomovým snímkem, který naplno odstartoval její hereckou dráhu, byl film Aida (1953). Od poloviny padesátých let patřila herečka k nejvýraznějším sexsymbolům a na plátně se objevila po boku takových filmových legend jako Marcello Mastroianni (†72), Clark Gable (†59), Richard Burton (†58) i Marlon Brando (†80).
Hlavní rolí ve filmu Horalka (1960) pak dokázala, že není jen hezkou tvářičkou s dokonalou postavou, ale i velmi hlubokou dramatickou herečkou. Za roli získala mnoho ocenění, včetně vysněného Oscara. Dalšího pak dostala o třicet let později za přínos světové kinematografii.
Skandální láska
Se slávou přišly i první bulvární drby a spekulace. Příběh jejich lásky by sám o sobě mohl posloužit jako scénář. Ženatý, o dvacet let starší muž se dvěma dětmi a mladá svůdná herečka. Pontiho manželka se rozejít chtěla, ale katolická církev rozvody neuznávala. Rozvedli se proto v Mexiku a v roce 1957 uzavřel sňatek se Sophií. Vatikán však odmítl rozvod uznat a veřejně prohlásil novomanžele za hříšníky.
Ponti byl dokonce obviněn z bigamie a sňatek s Loren byl anulován. Řešení našli ve Francii, kde získali občanství a v 1965 byli konečně rozvedeni. O dva roky později se konala druhá svatba Sophie Loren a Carla Pontiho.
Vymodlené děti
Těžkou zkouškou byly pro herečku dva potraty. Když otěhotněla potřetí, musela celé těhotenství proležet. V roce 1968 se páru narodil první syn Carlo Ponti junior, který je dnes dirigentem. O pět let později přišel na svět druhý syn, režisér Edoardo Ponti.
Bohyně se vrací před kameru
Sophia Loren natočila téměř na sto filmových titulů. Poslední film Lidský hlas natočila v roce 2014, poté se na plátně už objevit nechtěla. Teď však chystá návrat a natáčí drama La vita davanti a sé, který režíruje její syn Edoardo.
Elegance sama
Pokaždé, když se objeví ve společnosti, vzbudí pozornost. Nejen svou osobitostí, grácií a noblesou, ale také stále úchvatnou postavou. Umí snad Sophia zastavit čas?
Připomeňte si další italské ikony ve filmech.