Inkontinence a problémy se stolicí. Za co všechno může anál?

Anální sex se těší poměrně velké popularitě, což dokládají mnohé statistiky sledovanosti zveřejněné portály s lechtivým obsahem. Nyní se po jeho boku objevuje ještě sex s rouškami, který se dostal do kurzu ve spojitosti s pandemií koronaviru.

Ti, kdo „řitní sex“ vyzkoušeli, i ti, kdo se k tomu teprve chystají nešetří otázkami. Jeden odborník tvrdí, že je vstup zadním vchodem naprosto bezpečný, druhý se odvolává na řadu zdravotních problémů. Jak to tedy je?

Harvardský sociální psycholog, sexuolog a výzkumník Justin Lehmiller podotýká, že existuje hora výzkumů, která se na anální sex dívá jako na rizikový faktor pro přenos pohlavních chorob. No dobře, ale dnes už všichni vědí, že pro minimalizaci rizika infekce je nutné používat kondom. Naproti tomu se jen několik málo studií zabývalo tím, zda má anální sex vliv na peristaltiku střev a vyprazdňování. Co už se ví?

Podle Justina Lehmillera se úplně první výzkum na toto téma objevil v roce 1993, kdy vědci porovnali střevní zvyklosti a anální činnost dvou skupin mužů: 40 homosexuálů a 18 heterosexuálů, jimž tam, kam slunce nesvítí, strkali balonky naplněné vodou a u toho měřili anální tlak. Co z experimentu vzešlo?

Příjem předmětu do análního otvoru byl spojen s pozdějšími drobnými příznaky fekální inkontinence. Zkoumaní muži hlásili pocit větší naléhavosti, pokud jde o vyprazdňování střev. Jednoduše řečeno, zdálo se jim, že častěji potřebují na velkou, i když to nebyla pravda. Ve snaze potvrdit, nebo vyvrátit tyhle informace, se objevila studie nová, která se zaměřila na sexuální chování 4 000 amerických dospělých.

Prokázalo se, že ženy i muži, kteří uvedli, že se opakovaně oddávají análnímu sexu, vykazují vyšší míru anální inkontinence, jež se pojí s mimovolným únikem stolice či plynů přes řitní otvor, než ti, kteří jej nepreferují. Pravděpodobnost rizika se zvyšuje o dvě procenta a jako důvod se udává rozšiřování vnějšího a vnitřního svěrače.

Justin Lehmiller však uklidňuje a tvrdí, že výsledky sice potvrzují, že existuje určitá souvislost mezi častým přijímáním análního sexu a potížemi s kontrolou střev, ale získaná data neukazují, jak často dané subjekty anální sex měly, čím se stimulovaly (byl to penis, větší či menší dildo?) a zda se na to náhodou nešlo silou (jak se věkem penis mění). Je přesvědčen, že pokud se tomuto druhu sexu oddáváte s něhou, váš svěrač bude pravděpodobně i nadále fungovat dobře.

Razantní roztažení análního svěrače, zvláště bez použití zvlhčujícího prostředku, má ale jiná rizika. Bývá bolestivé a nepříjemné. Ostatně, výzkum porodnických zranění dává představu o tom, že rychlost a síla jsou hlavním problémem traumatických zranění. Je-li tedy milenec nedočkavý a surový, může se postarat o poranění, trhlinky a oděrky, které přispívají k přenosu pohlavních chorob, včetně viru HIV.

Justin Lehmiller varuje hlavně před zasouváním pěsti, to už jde za hranici možností těla – pornoherečkami, které se přitom ještě usmívají, se nenechte zmást. Mnohé z nich pozdější poranění nepřiznají ze strachu, aby nepřišly o práci. Už z toho důvodu uvedený sexuolog varuje, že anál zobrazený ve filmech by měl být skutečně považován za fantasy.

K tomu, aby vše probíhalo tak, jak má, je potřeba pouze dostatečná ochrana (prezervativ), lubrikace, jemný postup a hlavně uvolnění toho, kdo anální sex přijímá. Konečník není tak elastický jako vagína. Na stimulaci si musí zvyknout, proto je ideální začínat masáží této oblasti.

Má délka vztahu vliv na to, zda vás partner podvede? Který rok je nekritičtější?