Hlavní obsah

Tady se strie, jizvy a bolesti duše mohou ukázat aneb Tělo s příběhem Kateřiny Kopicové boří mýty

Foto: archiv Tělo s příběhem

Foto: archiv Tělo s příběhem

Na Instagramu někdo hledá inspiraci, někdo pobavení nebo i třeba prostor pro záškodničení. V čem je ale tato sociální síť skvělá, je skutečnost, že spojuje. Nejen lidi se stejnými zájmy, ale i bolestmi. A ti pak nemají pocit, že jsou na problémy sami. Nejen to hledají například na profilu Tělo s příběhem.

Článek

S Kateřinou Kopicovou, která stojí za projektem Tělo s příběhem, jsem si povídala krátce po jejím velkém úspěchu. V rámci letošních influencerských cen Czech Social Awards se umístila v kategorii Social impact & change na třetím místě.

Fanoušci u @telospribehem oceňují, že otevírá téma sebelásky a sebepřijetí a dává bezpečný prostor ke sdílení bolavých příběhů.

Jaký je příběh Těla s příběhem?

Co vás k založení účtu vedlo?

Když jsem byla těhotná, objevily se mi strie. A měla jsem pocit, že jsem jediná na světě, komu se to stalo, všude jsem vídala jen krásná hladká bříška. Málo se o tom mluví, u nás v rodině to nikdo neměl. Každý mi řekl, že se asi málo mažu a hotovo.

A tak jsem v 9. měsíci těhotenství nasdílela fotku popraskaného bříška. Začalo mi psát opravdu mnoho žen, že jsou rády, že to někdo ukázal a že i ony si myslely, že jsou jediné. Posílaly mi svoje fotky, příběhy, které jsem s jejich svolením sdílela.

A protože jsem chtěla, aby se o tomto problému víc mluvilo, rozhodla jsem se, že si zaslouží svoji stránku. Já svoji první fotku sdílela s tím, že je to příběh, jak se do sebe maminka s tatínkem zamilovali a vznikl nový život. Takže je to příběh a Tělo s příběhem.

Dnes už má ale Tělo s příběhem mnohem větší přesah…

Je to o jizvách, které nosíme na těle a schováváme. A tady se můžeme vzájemně podpořit. Jsou tu ženy, které potřebují promluvit, vyslechnout a podržet. A pak jsou tu ženy, které už jsou se svým příběhem v pohodě a sdílí jej, aby ostatní podpořily.

A spontánně se témata rozrostla, už nejsou jen o jizvách na těle, ale i na duši. Teď mi třeba jedna žena napsala, jak si prošla v mládí znásilněním. Nikdy se nikomu nesvěřila, ale chce s tím jít ven. A tady u mě nachází bezpečný prostor, odvahu podělit se.

Foto: archiv Tělo s příběhem

Kateřina Kopicová měla dlouho pocit, že je se svými příběhy jediná na světě. Dnes má kolem sebe komunitu, která jí věříFoto: archiv Tělo s příběhem

Sleduje vás 34 tisíc lidí, kam se projekt posunul?

Teď jsem ve fázi, kdy chci projekt dostat ven. Spojuji se s firmami, děláme kampaně, ukazujeme produkty na reálných ženách. Pro H se fotily plavky na běžných ženách a mělo to krásné ohlasy. Jsem ráda, že dávám prostor ostatním, beru nás jako komunitu.

Chci dál dělat kampaně, rozjet e-shop, uspořádat další dny pro ženy, kde budou mít odborníci své přednášky a podobně. Dělali jsme dva a třetí by měl proběhnout na podzim. Přijede kolem padesáti žen, mých sledujících.

Kdo je vaší cílovou skupinou?

Tělo s příběhem je prostor pro dospělé ženy, mámy a jejich příběhy. Často mi píšou i mladé dívky, ale tam je to podle mě hodně křehké. Hodně je trápí mentální anorexie, tou jsem si také prošla, ale nechci nikomu radit. Ráda je odkážu na odborníky. Ale je to víc otázka na rodiče.

Mám ale obrovskou radost, že mi s důvěrou píší i starší ženy, ve věku nad 60 let. Nejčastěji o tom, že v době jejich mládí nebylo zdravotnictví na takové úrovni a mnoho věcí se neřešilo nebo zanedbalo. Co se týče vzhledu, musely se zahalovat a schovávat. Říkají, že v době jejich mládí se o těchto tématech nemluvilo, byly shazovány. A sdílejí svoje pocity i po letech.

Foto: archiv Tělo s příběhem

Jizvy na těle i duši mají ženy tendenci skrývat, ale autorka profilu Tělo s příběhem jim dává pocit, že není zač se stydětFoto: archiv Tělo s příběhem

I vy osobní zkušenost s mentální anorexií máte, zároveň se vám v 17 poprvé objevila roztroušená skleróza. Jakou cestou jste si prošla?

Teď je mi 24 let a žiju s tím už 6 let. Když jsem zjistila, že mám roztroušenou sklerózu, tak jsem paradoxně ze dne na den přehodnotila anorexii a úplně jsem ji přestala řešit.

Roztroušená skleróza se ozvala dvakrát, vždy se vyřešila, teď nedávno se ozvala ve velkém a já si začínám uvědomovat, jak je tělo křehké. Změnilo to i moje priority, je mi jedno, že mám vytahané břicho, protože nevím, co bude zítra.

Vydala jste publikaci o mateřství. V ní byly nejen fotky těla, jak se během těhotenství mění, ale i praktické rady.

Když jsem byla poprvé těhotná, chyběly mi informace ohledně tělesných změn, co se děje po porodu a podobně. Maminky a babičky už si to nepamatují a vy se tím pak zbytečně stresujete.

Tak jsem se rozhodla, že nafotíme 13 žen po porodu, vybrala jsem odborníky a témata, která jsem chtěla postihnout. Díky kampani na HitHitu se vybraly peníze, mohlo se tisknout a pak jsem brožurku věnovala na místa, kde se k ní maminky snadno dostaly.

Instagram je místo pro sdílení a inspiraci, ale lidi tu na sebe umí být i zlí, jsou schovaní za profilem. Máte osobní zkušenost?

Já říkám, že Tělo s příběhem je bezpečné místo. Moc hejtů se neobjevuje, sem tam někdo rýpne, že podporujeme obezitu, ale chápu, nezná ten projekt a neví, že tak to určitě není. Já říkám, že přijmout sebe sama nemůžete až ve chvíli, kdy máte ideální váhu. Musíte se mít rádi, jací zrovna aktuálně jste. Pak se vám o sebe bude lépe i pečovat, zevnitř i zvenku.

Hodně se v poslední době mluví o péči o duši. Co vy a terapie?

Já sama jsem takovou pomoc nikdy nevyhledala. Hodně ustojím, a když se cítím moc dole, tak se z toho vyspím. A i díky tomu můžu projekt dělat, některé příběhy jsou opravdu síla. Když jsem byla podruhé těhotná, tak jsem byla v kontaktu s maminkami, které taky čekaly dítě a třem z nich miminko zemřelo. Nejsem psycholog, podpořím je, a pokud to tak cítí, poradím, ať vyhledají pomoc a vypovídají se. Rozhodně se nestavím do role odborníka.

Foto: archiv Tělo s příběhem

Každé tělo je krásné a každé má svůj jedinečný příběhFoto: archiv Tělo s příběhem

To je také jeden z nešvarů dnešní doby: ezokoučové, o kterých se mluví jako o novodobých šmejdech.

Jsem nohama na zemi a těmito cestami nikdy nejdu. Vždy jdu k odborníkovi, věřím lidem, kteří jsou vystudovaní. A je mi moc líto žen, které k těmto pseudo odborníkům pro pomoc jdou. Cítí se samy, nikdo jim nerozumí a pak na ně na Instagramu vyskočí koučka, co se zářivě usmívá a slíbí komunitu, která na ně čeká. Je ale super, že jsou profily, které proti nim bojují. Např. Lovci klamu.

Velkým úspěchem bylo propojení s Ewou Farnou. Vaše ženy byly v klipu Tělo a na předávání cen Anděl. Jak spolupráce vznikla?

Ptala jste se na hejty, tak tehdy vlastně byly. Proběhl rozhovor DVTV a strhla se smršť. Hlavně, že podporujeme obezitu apod. Chodily mi výhrůžky smrtí, chtěla jsem se na všechno vykašlat.

A ten den se ozvala i Ewa Farna, že ten rozhovor viděla a chce nás do svého projektu, do klipu Tělo. A všechny hejty byly rázem zapomenuty.

Foto: archiv Tělo s příběhem

Mnoho žen již díky profilu Tělo s příběhem získalo zpátky sebedůvěru a vyfotily se v rámci nejrůznějších kampaníFoto: archiv Tělo s příběhem

Vnímáte, co se týče body shamingu a posuzování na základě vzhledu, za ty roky posun?

Posouvá se to, hodně udělala i píseň Tělo, která má velký dosah. Ewa sama řekla, že když se klip natáčel, neměla původně v plánu svoje strie ukázat. Ale když viděla nás, jak zahazujeme oblečení před kamerou, šla do toho taky. A i další celebrity se přestávají bát.

Týnuš Třešničková je příklad toho, že má svůj příběh (v roce 2018 utrpěla velké popáleniny během barmanské show – pozn. red), ale je sebevědomá a nenosí roláky, aby zakrývala jizvy. Chce se cítit dobře a je jen na ostatních, jestli to přijmou.

Kolik času práce na projektu a sociálních sítích zabere?

Já nehledám limit, ale vyváženost. Někteří tvůrci jen tvoří a nestíhají sledovat. Já naopak hodně sleduji, dostávám se tak ke kontaktům a k zajímavým lidem, které ráda podpořím. Práci, na kterou se potřebuji soustředit, dělám večer. A přes den využívám chvilky, kdy si děti hrají nebo spí po obědě.

A na čem si zakládám, že na svém profilu se vždy snažím odpovídat na všechny zprávy, předávat kontakty na skvělé odborníky, které můžou sledovat na Instagramu, a nenechávat nikoho na holičkách.

Hlídáte si čísla a dosahy?

To ano. V mnohém jsem punker, v tomto ne. Vymýšlím strategie, šťourám se v tom a hledám, jak dosahy ovlivnit, aby se projekt dostal dál. Hlídám si čísla, statistiky, navštěvuji i kurzy apod. K čemu jinak bude moje práce, když to nasdílím ve špatnou dobu?

Kateřina Kopicová byla součástí našeho projektu Insta léto. Během něj jsme se rozhodly vyzpovídat zajímavé „insta ženy“, které mají nejen profil plný líbivých obrázků, ale i přesah a zajímavý příběh. Povídaly jsme si s Karolínou Four, Karolínou Kachyňovou, Zuzanou Pudilovou, Ester aka Tabulkářkou, Viktorií Hrazdílkovou, Jankou Chudlíkovou nebo Alenou Šafratovou

Reklama

Související témata: