Článek
Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Radmily:
Vážený pane Hausmanne, mám velký problém, se kterým si nevím rady, tak jste mě napadl vy, často mi mluvíte z duše. Jsem s manželem 26 let, máme dvě děti, které obě studují na vysoké škole, takže jsou už relativně soběstačné. Ty mi starosti nedělají, starosti mi dělá můj manžel.
V době covidu přišel o práci, díky svému zaměření ale velmi brzo našel novou, tak jsem si myslela, že to bude dobré, ale není. Nesedí mu kolektiv kolegů, ředitel firmy je prý o hodně mladší než on… Neustále vzpomíná na práci bývalou, kde byl 12 let a moc se mu tam líbilo. Bohužel firma ukončila činnost a všechny zaměstnance propustila, manžel s tím nemohl nic dělat.
Ale jak jsem psala, rychle našel novou práci, dokonce lépe placenou, ale od začátku bylo vidět, že se mu tam něco nelíbí. Nejdřív měl splíny, pak se k tomu přidala deprese a začal pít. Nejdříve si nalil o sklenku vína víc, než byl zvyklý, pak se přidalo v rámci homeofficu pivo k obědu, pivo k večeři. To bylo před rokem, teď už je to bohužel tak, že pije každý den a večer, bez skleničky ho takřka nevidím.
Když se sejdeme s přáteli, tak si nechá nalévat whisky, koňak, takže už začíná i s tvrdým alkoholem. Mám o něho opravdu strach, myslím, že je již na alkoholu závislý. Několikrát jsem ho prosila, aby s tím přestal, ale on že je to v pohodě, že žádný problém nemá.
Co myslíte vy? Moc bych chtěla, aby si to uvědomil a začal s tím něco dělat, ale o tom nechce slyšet. A já cítím, že je to průšvih, že se mi vzdaluje a bude s naším manželstvím jen hůř. Nechci o manžela přijít!!! Děkuji vám za názor a případnou radu. Vaše čtenářka Radmila (58)
Vážená paní Radmilo,
život vašeho manžela se vyšinul z rovnováhy a jedinou nadějí je rovnováhu znovu ustavit. Na negativní misce vah bylo dříve v podstatě vše, co je společné běžnému živáčkovi – námezdní práce, složenky, nemoci, politika, rodinné strasti apod. To vyvažovala druhá miska vah s pozitivy, pro která stojí za to žít: (aspoň nějaké) uspokojení v práci, láska manželky, spokojenost s dětmi, radosti při pěstování koníčků…
Na té první misce to jakž takž zůstalo stejné, ale na druhou misku se musí dodat spousta váhy, která ubyla: spokojenost s prací, vy jste zestárla a zevšedněla, děti už tatínka nepotřebují, tělo začíná bolet… Samozřejmě, že za nic z toho vy osobně nemůžete, mohla byste si klidně i říci: „Pro mě za mě, ať se klidně uchlastá.“ Vy s tím ale ušlechtile něco dělat chcete, tak přiložte na pozitivní misku. Co?
Začněte od toho, proč opravdu pije, je to fakt kvůli jeho nenáladě z práce? Já vím, asi také chodíte do zaměstnání a nemáte čas na atletický ovál a náladu na sexuální nevšednosti, do kterých se třeba ani jemu už z pohodlnosti nechtělo. Zkuste být k sobě ale upřímná, třeba vám opravdu ubylo zábavy či postelových hrátek už dříve, než začal pít a na nespokojenost v práci to jen svádí? Už vidím, jak na vás bude spousta diskutérek ječet: „Přece mu nebudete dělat postelovou otrokyni!“ Ale mužům často nejde mluvit o tom, co jim nevyhovuje v manželství, a tak se uchýlí ke džbánku a s ním své žaly zapíjí. Navíc, vaše děti už z hnízda odlétly a TV seriály ho nebaví. Takže co dělat?
Zkuste uvrtat manžela do nějakého koníčka, eventuálně mu pomoci oprášit starý, anebo s ním naplánovat něco, co by ho bavilo provozovat i s vámi – výlety, pingpongový stůl… Do svých (sportovních) aktivit by tátu mohly zapojit i děti – i já sportuji se svými dětmi a jejich vrstevníky, a to jsem zřejmě o hodně starší než váš muž.
Pokuste se vymyslet nějakou smysluplnou činnost i sama – neznám vaši životní a majetkovou dispozici. Opíjí se jen ten, kdo nelituje času, peněz a příležitostí, které tím ztratí.
Poznámka redakce: V Česku se nejčastěji upije rozvedený muž. Alkoholismus je závažná multifaktoriální choroba (stejně jako obezita) a není vhodné hledat vinu u druhých. Problémy by se neměly ignorovat a paní by se měla poradit s odborníky na léčbu závislostí.
