Článek
Zkušení svůdci samozřejmě tuto základní ženskou psychologickou premisu znají a vědí, že jejich jedinou pořádnou kartou, která má šanci „pobrat štych“, je právě předstírání zamilovanosti, trvalého zájmu, ochrany do budoucnosti a vážných úmyslů. Ve skutečnosti ale z jejich strany nejde o nic jiného než o podvod – přesně tuto kartu totiž vynést nechtějí a mnohdy ji ani v ruce nemají, neboť jsou už trvale zavázáni a „zamilováni“ někde jinde. Stavějí na odiv majetek, moc a lesk, a přitom tohle všechno už mají dávno pod pantoflem jejich manželky.
S vyhlédnutou ženou mluví o společném budoucím štěstí, a přitom potají koukají na hodinky, aby nepřišli domů pozdě k večeři. Pokud nejsou vyhlášenými „celebritami“, jinudy cesta nevede. Kdo kápne božskou a přizná, že by se chtěl s dotyčnou pouze pomilovat, a pak rychle běžet domů, velkou úspěšnost nezaznamená.
Černé svědomí však muži mít nemusejí. Ženy podvádějí ještě rafinovaněji. I ony dobře znají priority mužských hodnot a dokážou na ně pěkně zabrnkat. Koketérií dají vyhlédnutému hejlovi (pokud možno bohatému a mocnému) najevo, že to, po čem nejvíce touží – milostná krátkodobá avantýra – by mohla být k dostání právě zde. Ale i tato karta je falešná. Jednorázové milostné dobrodružství totiž pro něj ona koketa rozhodně nechystá – prohrála by tím všechno. Této ženě jde samozřejmě o získání vyhlédnutého muže (a jeho peněz a moci) natrvalo. Musí ho přimět k zamilovanosti, zavázanosti, na jeho vlastní udici jej dotáhnout k pomyslnému oltáři. Předstírání toho, že právě u ní by mohla být sexuální eskapáda k mání, jí jen slouží k přivábení kořisti.
Dlužno říci, že muži se v těchto situacích projevují jako větší amatéři. Vždycky se strašně diví, jak to, že tak nadějná akce neklapla. „Kdybys viděl, jak se na mě při tanci tiskla, a pak z toho nic nebylo,“ stěžují si pak obvykle kamarádovi. Tato žena se pak v jejich hodnocení stane mrchou, frigidní koketou a nafoukanou nánou.
Ještě větší tragédií je, když svou „kořist“ nakonec dobudou. Schválně jsem to slovo dal do uvozovek, protože postupně přestane být jasné, kdo je kořist a kdo dobyvatel. Žena totiž vyhlédnutému muži „podlehne“ přesně podle svého scénáře sestávajícího z opakovaných schůzek, milostných telefonátů a romantických večeří, během kterých se muž zapletl, zabředl do vztahu, stal se vážným zájemcem, dostal se na pokraj rozvodu s vlastní ženou – zkrátka potkalo ho všechno, čeho se chtěl od počátku vyvarovat.
Jen velmi zřídka v tomto boji „kdo s koho“ na mužovu falešnou kartu naletí nějaká žena. Cítí se pak stejně zklamaná a podvedená jako muž, kterému kdysi možná právě ona zkazila večírek rafinovanou koketérií. O tom, kdo ji přelstil, pak mluví jako o kurevníkovi, zastydlém donchuánovi a bezohledném hajzlovi.
Možná nám to takto dal do vínku Bůh, aby se v první řadě divadla Svět dobře bavil. Nám smrtelníkům nezbývá, než abychom tuto komedii sehrávali v milionech premiér stále dokola. Dnes „jdu na pivo“ s jednou ženskou z podniku. Tak se, Bože, dobře pobav.
